Kediet Ijill (též Kediet ej Jill, Kedia d'Idjil, , 915 m n. m.) je izolovaný železnorudný masiv a nejvyšší hora Mauritánie. Nachází se v severní části země v regionu Tiris Zemmour na okraji Sahary, západně od hornického města Zouérat a východně od sídla Fderîck.
Geografie Kediet Ijill leží v severozápadní části Mauritánie, nedaleko hranice se Západní Saharou, v oblasti kamenité pouště a skalnatých plošin. Podle geografických přehledů dosahuje nejvyšší bod masivu výšky přibližně 915 m n. m., což z něj činí nejvyšší bod v zemi. Masiv vystupuje z okolní saharské planiny přibližně o 600 m a celý hřbet Kedia d'Idjil má podle odhadů rozlohu okolo 220 km².
Východní úpatí hory se nachází v těsném sousedství města Zouérat, které je hlavním správním a hornickým centrem severní Mauritánie, západní svahy pak spadají k hornickému městu Fderîck. Oblast se vyznačuje typicky pouštním klimatem s velmi nízkými ročními srážkami a velkými rozdíly mezi denními a nočními teplotami.
náhled|Satelitní snímek masivu Kediet Ijill a okolní pouštní planiny
Geologie a těžba Masiv Kediet Ijill je tvořen především páskovanými železnými rudami (banded iron formations) v rámci štítu Regueïbat, s vysokým obsahem hematitu a magnetitu. Evropská kosmická agentura popisuje Kediet Ijill jako „magnetickou horu“ a uvádí, že hora na satelitních snímcích působí namodrale, protože je téměř celá tvořena magnetitem, přírodně magnetickým minerálem. Silná magnetičnost masivu narušuje funkci magnetických kompasů a ztěžuje magnetická měření v okolí.
Železnorudná ložiska v oblasti Kedia d'Idjil jsou známá nejméně od první poloviny 20. století a podle některých zdrojů mohla být v menší míře využívána už od středověku. V roce 1952 vznikla společnost Miferma (Mines de Fer de Mauritanie), která měla průmyslově využít ložiska vysoce kvalitní rudy v okolí Kediet Ijill. Bylo vybudováno hornické zázemí v Zouératu a přístavní zařízení v Nuadhibú na atlantickém pobřeží, propojené zhruba 675–700 km dlouhou železniční tratí pro odvoz rudy k oceánu.
V letech 1974–1975 byla Miferma znárodněna a železnorudné doly v oblasti Kedia d'Idjil převzal státní podnik SNIM (Société nationale industrielle et minière), který nadále provozuje povrchové doly v okolí Kediet Ijill a železnici do Nuadhibú.
Životní prostředí Svahy Kediet Ijill a okolní planiny jsou rozčleněny krátkými vádí (epizodními koryty), která odvádějí srážky z horské hrany do okolní pouště. V jejich blízkosti se soustřeďují ostrůvky pouštní vegetace tvořené suchomilnými keři, travami a ojedinělými datlovníky.
Oblast Kediet Ijill byla vymezena jako významná ptačí oblast (IBA) s označením MR004 a rozlohou přibližně 110 000 ha (asi 1100 km²). Podle BirdLife International splňuje kritéria A1 a A3 a poskytuje biotop řadě typicky pouštních druhů ptáků, mimo jiné koroptvi korunaté (Pterocles coronatus), dropu núbijskému (Neotis nuba), výru egyptskému (Bubo ascalaphus), dudkovi pouštnímu (Alaemon alaudipes), skřivanům Ammomanes a bělořitu bělohlavému (Oenanthe leucopyga).
Rozsáhlá povrchová těžba železné rudy a související infrastruktura (lomy, skládky hlušiny, železnice) představují významný zásah do místních ekosystémů, přesto však území zůstává jednou z nejvýznamnějších ptačích lokalit v severní Mauritánii.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kediet Ijill na Peakbagger.com Kediet ej Jill na PeakVisor.com Kediet Ijill na snímcích ESA
Kategorie:Hory a kopce v Mauritánii Kategorie:Kopce pod 1000 metrů