Kuna bylo platidlo, které se používalo v Chorvatsku v letech 1941–1945 a 1994–2022. V novodobé historii se do oběhu dostala v červnu 1994, kdy nahradila chorvatský dinár. Kuna ale předtím už existovala během druhé světové války, když stát Jugoslávie fakticky neexistoval. ISO 4217 kód kuny byl HRK, jedna kuna se dělila na 100 lip (jednotné číslo: lipa).

Dne 1. ledna 2023 chorvatská kuna zanikla a byla nahrazena eurem. Všechny chorvatské bankovní účty a kreditní karty byly automaticky převedeny na eura a hotovost v kunách bylo možné bez poplatku vyměnit za eura.

Vznik a vývoj Poprvé byla kuna zavedena za druhé světové války jako platidlo Nezávislého chorvatského státu (NDH); převáděla se v poměru 1 jugoslávský dinár = 40 kun a byla rozdělena na sto banic (jednotné číslo banica). V platnost vstoupila 8. července 1941, platila do roku 1945. Bankovky měly hodnotu 50 banic, 1 a 2 kn, 10 kn, 50, 100, 500 a 1000 kn, 5000 kn, 1000 a 5000 kn. Kurs kuny za doby NDH byl stanoven na 20 kn za 1 německou říšskou marku.

Po vyhlášení nezávislosti země na SFRJ Chorvatsko okamžitě zavedlo vlastní dináry, které měly nahradit ty jugoslávské (chorvatský dinár používalo i chorvatské obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny, odmítali ho však Srbové žijící na chorvatském území, ti měli až do roku 1995 svůj vlastní dinár Republiky Srbská Krajina). Nová měna však rychle ztratila svoji hodnotu a upadla do hyperinflace. Proto v roce 1994 provedla země měnovou reformu a zavedla kuny ve směnném poměru 1000 dinárů = 1 kuna. Jméno však již mělo fašistickou minulost a jeho znovuobnovení bylo sporné, především pro Srby v zemi žijící těžko přijatelné. Existovaly také i jiné návrhy na novou měnu, podle jednoho z nich měly být zavedeny například koruny (kruna) podle vzoru bývalé rakousko-uherské koruny.

Název platidla kuna odkazoval na středověk, kdy se ve Slavonii, Přímoří a Dalmácii a později i Banovině používala k placení daní kuní kožešina, zvaná kunovina nebo marturina. Podobizna kuny se od první poloviny 13. století až téměř do konce 14. století nacházela na chorvatské minci zvané banovac.Chorvatská měna nese jména zvířete a rostliny, Croatia.hr, nedatovaný článek, přístup 13. 5. 2022 Název pro setinu kuny lipa odkazoval na strom, jehož symbolika je obsažena v četných slovanských legendách a národních pověstech. V souvislosti s těmito názvy obsahovaly chorvatské mince v kunách zvířecí motivy a všechny mince v lipách rostlinné motivy.

Konec kuny

Od 10. července 2020 byla kuna zapojena do ERM II, jelikož minimálně dvouleté setrvání v ERM II bylo jednou z podmínek pro přijetí eura.

V červnu 2022 schválila Evropská komise přechod Chorvatska na euro od 1. ledna 2023. Schválení přechodu členskými zeměmi proběhlo 12. července 2022. Chorvatská kuna tak ke konci roku 2022 skončila a všechny účty, karty a hotovost byly převedeny v kurzu 7,5345 kuny za jedno euro.

Během celého roku 2023 lze na pobočkách všech chorvatských bank, chorvatské pošty a agentury FINA vyměnit hotovost v kunách za eura bez poplatku v pevném směnném kurzu 1 EUR = 7,53450 HRK. Mince původní chorvatské kuny lze u centrální banky Chorvatska vyměnit za eura do 31. prosince 2025 a bankovky bez časového omezení.

Mince a bankovky Mince měly hodnoty 1, 2, 5, 10, 20 a 50 lip, dále 1, 2, 5 a 25 kun. Mince 25 kun měly několik různých motivů na rubové straně, které poukazovala na různá výročí a významné události v Chorvatsku. Mince 1, 2, 5 lip a 25 kun se používaly zřídka.

Mince chorvatské kuny (od roku 1994) Hodnota Technické parametry Popis Datum Průměr Hmotnost Složení Hrana Revers Avers ražby uvedení do oběhu 1 lipa 17 mm 0,7 g 98 % hliníku, 2 % hořčíku Hladká Hodnota,REPUBLIKA HRVATSKA, malý státní znak v dolní části nápis „KUKURUZ“ nebo „ZEA MAYS“ (kukuřice setá) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části 1993–2022 31. května 1994 2 lipy 19 mm 0,92 g nápis „VINOVA LOZA“ nebo „VITIS VINIFERA“ (réva vinná) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části 5 lip 18 mm 2,5 g 72,5 % mědi, 27,5 % zinku nápis „HRAST LUŽNJAK“ nebo „QUERCUS ROBUR“ (dub letní) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části 10 lip 20 mm 3,25 g 72,5 % mědi, 27,5 % ocele nápis „DUHAN“ nebo „NICOTIANA TABACUM“ (tabák virginský) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části 20 lip 18,5 mm 2,9 g 95 % železa, 5 % niklu nápis „MASLINA“ nebo „OLEA EUROPAEA“ (olivovník evropský) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části 50 lip 20,5 mm 3,65 g nápis „VELEBITSKA DEGENIJA“ nebo „DEGENIA VELEBITICA“ (degenie velebitská) s vyobrazením dané rostliny; rok ražby v dolní části 1 kuna 22,5 mm 5 g 65 % mědi, 23,2 % zinku, 11,8 % niklu Vroubkovaná Hodnota,REPUBLIKA HRVATSKA, malý státní znak v dolní části nápis „SLAVUJ“ nebo „LUSCINIA MEGARHYNCHOS“ (slavík obecný) s vyobrazením daného zvířete; rok ražby v dolní části 1993–2022 31. května 1994 2 kuny 24,5 mm 6,2 g nápis „TUNJ“ nebo „THUNNUS THYNNUS“ (tuňák obecný) s vyobrazením daného zvířete; rok ražby v dolní části 5 kun 26,5 mm 7,45 g 63,1 % mědi, 23,2 % niklu, 13,7 % zinku nápis „MRKI MEDVJED“ nebo „URSUS ARCTOS“ (medvěd hnědý) s vyobrazením daného zvířete; rok ražby v dolní části

Bankovky měly nominální hodnoty 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000 kun. Bankovka 5 kun nebyla v běžném platebním styku příliš častá. Na všech bankovkách byl napsán text chorvatské hymny.

Hodnota Rozměry Motiv (avers) Motiv (revers) 5 kun 122 mm × 61 mm chorvatský bán Peter Zrinský (1624–1671) a kníže Fran Krste Frankopan (1643–1671) hrad Varaždín a jeho půdorys 10 kun 126 mm × 63 mm Juraj Dobrila (1812–1882), biskup z Terstu a Poreče Římský amfiteátr v Pule, půdorys istrijského městečka Motovun 20 kun 130 mm × 65 mm chorvatský bán Josip Jelačić (1801–1859) Zámeček Eltz ve Vukovaru 50 kun 134 mm × 67 mm chorvatský renesanční básník Ivan Gundulić (1589–1638) Historické centrum Dubrovníku, dubrovnický Rektorský palác 100 kun 138 mm × 69 mm chorvatský bán a básník Ivan Mažuranić (1814–1890) Chrám sv. Víta v Rijece a jeho půdorys 200 kun 142 mm × 71 mm chorvatský politik Stjepan Radić (1871–1928), odpůrce ideje Velkého Srbska Budova vojenského velitelství v Osijeku, tamější pevnost 500 kun 146 mm × 73 mm Marko Marulić (1450–1524), spisovatel a humanista, otec chorvatské literatury Diokleciánův palác ve Splitu 1000 kun 150 mm × 75 mm chorvatský právník Ante Starčević (1823–1896), výrazně podporoval myšlenku chorvatské národní hrdosti Jezdecká socha prvního chorvatského krále Tomislava, záhřebská katedrála

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kuny na stránkách Banknotes.com Chorvatské mince a bankovky (katalog) na webu kunalipa.com Chorvatské mince (katalog a galerie) na webu ucoin.net

Kategorie:Zaniklé měny Kategorie:Ekonomika Chorvatska Kategorie:Měny nahrazené eurem Kategorie:Měny Evropy Kategorie:Vzniklo 1994 Kategorie:Zaniklo 2023 Kategorie:Numismatika