Hřib horský

Hřib horský (Butyriboletus subappendiculatus (Dermek, Lazebníček et Veselský) D. Arora et J. L. Frank 2014) je vzácná houba z čeledi hřibovitých, která roste převážně v horských smrčinách.

Synonyma Boletus fuscoroseus Smotlacha 1911 sensu Wichanský et. Veselský 1963 (non orig.) – sensu Dermek et Veselský non al. Boletus subappendiculatus Dermek, Lazebníček et. Veselský 1979 hřib podhorský hřib panický

Taxonomie V roce 2014 provedli američtí mykologové David Arora a Jonathan L. Frank na základě biomolekulárních analýz přesunutí řady druhů z rodu Boletus včetně hřibu horského do nově vzniklého rodu Butyriboletus (zhruba odpovídá původnímu pojetí sekce Appendiculati).

Vzhled náhled|Hřib horský Makroskopický Klobouk dosahuje 60 – 120 milimetrů, povrch je matný, plstnatý, stářím olysává, může být i šupinkatý. V mládí je zbarvený žluookrově až okrově, později hnědookrově, obvykle však ve světlých odstínech.

Rourky i póry mají žluté až živě žluté zabarvení, na otlacích maximálně lehce (modro)zelenají.

Třeň je světle až živě žlutý, směrem k bázi někdy narezavělý až nahnědlý, krytý je síťkou zbarvenou v podobných odstínech

Dužnina je bělavá, v oblasti klobouku a povrchu třeně až světle žlutá. Po rozkrojení nemodrá, výjimečně se objevují slabší namodralé skvrny. Zhruba hodinu po rozkrojení se dužina v dolní polovině třeně barví dorůžova s načervenalým až purpurovým odstínem. Podobně se barví i chodbičky od larev hmyzu.

Mikroskopický Výtrusy dosahují (11,5) 12 – 17 × (3,5) 4 – 5 μm, jsou hladké, protáhle elipsoidně vřetenovité. Při bočním pohledu je patrná suprahilární deprese. 3 – 7 μm široké trichodermové hyfy, které kryjí povrch klobouku, mají ve stáří tendenci kolabovat.

Výskyt Hřib horský preferuje vyšší polohy, v pahorkatinách se objevuje výjimečně. Roste v jehličnatých (méně často smíšených) lesích pod smrky, případně pod jedlemi. Předpokládá se, že upřednostňuje nevápnité půdy.

Rozšíření Roste v Evropě, potvrzený je v České republice, Bulharsku a na Slovensku, holotyp sbíral Aurel Dermek 17. srpna 1974 ve Vysokých Tatrách v oblasti Račkova dolina. Dále je uváděn v Černé Hoře, Francii, Itálii, Německu, Norsku, Polsku, Rakousku, Řecku, Slovinsku, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku a Velké Británii – některé údaje o výskytu v některých z těchto zemí ale vyžadují vyjasnění.

V rámci chráněných území České republiky byl v minulosti publikován výskyt hřibu horského mimo jiné na následujících lokalitách: Šumava Beskydy Bílé Karpaty

Záměna Hřib horský se nejvíce podobá hřibu přívěskatému, který ale preferuje teplé nížiny a roste pod listnáči. Dále je příbuzný s hřibem královským, hřibem Fechtnerovým a hřibem růžovníkem.

hřib přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus) – dužina slabě modrá, odlišné stanoviště, tmavší klobouk, dužina ve spodní části nerůžoví hřib medotrpký (Caloboletus radicans) – modrající dužnina, odlišné stanoviště, hořká dužina při zasychání páchnoucí hřib plavý (Hemileccinum impolitum) – chybí síťka, páchne po karbolu, roste v teplých nížinách pod listnáči

Ochrana Ačkoli je jedlý, neměl by se pro svoji vzácnost sbírat ke kuchyňskému upotřebení – jde o ohrožený druh (EN) vedený v Červeném seznamu hub České republiky. Nález je vhodné oznámit příslušnému mykologickému pracovišti.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Jedlé houby Kategorie:Hřibovité Kategorie:Ohrožené houby ČR