Kroměřížský sněm () je označení používané pro zasedání Ústavodárného říšského sněmu habsburské monarchie v letech 1848–1849. Sněm zahájil svou činnost ve Vídni, po vypuknutí říjnového povstání byla jednání přerušena a sněm se přesunul do Kroměříže. Než sněm stačil přijmout připravený návrh ústavy, císař ho rozpustil.

Situace na jaře roku 1848 Na počátku roku 1848 byl stav rakouské absolutní monarchie neudržitelný, petiční hnutí ze všech oblastí říše požadovala transformaci a přechod ke konstituční monarchii. V březnu ve Vídni a v Uhrách vypuklo povstání, které donutilo císaře Ferdinanda I. k vážným ústupkům: propustil kancléře Metternicha, zrušil cenzuru a slíbil vydat ústavu. 25. dubna byla císařem skutečně vydána ústava, která se podle svého hlavního autora nazývala Pillersdorfova či dubnová ústava. Tato oktrojovaná ústava však téměř nikoho neuspokojila. Vláda nakonec přistoupila na svolání ústavodárného shromáždění.

Volby a složení sněmu Volby probíhaly pouze na území tzv. Předlitavska od poloviny června. Poslanci sněmu byli voleni nepřímo na základě poměrně širokého volebního práva. Celkem bylo z deseti obvodů zvoleno 383 poslanců, z toho 138 poslanců z českých zemí (76 etnických Čechů). České země zde zastupoval například František Palacký, František Ladislav Rieger, Josef Kajetán Tyl, Václav Bolemír Nebeský či krátce Karel Havlíček Borovský. Právník Antonín Strobach dokonce několikrát sněmu předsedal. (Dalším významným předsedou byl haličský poslanec Franciszek Jan Smolka.)

Vídeňská etapa náhled|208x208pixelů|Zimní jízdárna - sídlo sněmu ve Vídni|vlevo Ve Vídni sněm zasedal v Zimní jízdárně v areálu Hofburgu. Poslanci se do Vídně sjížděli postupně. Předběžná jednání začala v polovině července, 22. července se konalo slavností zahájení sněmu. Od počátku byl problémem jednací jazyk; protože část poslanců němčinu neovládala, důležité věci byly úředně tlumočeny do dalších jazyků. Hned v prvních dnech byl zvolen ústavní výbor, který měl připravit ústavu, což bylo hlavním úkolem sněmu. Jednalo se však i o jiných záležitostech. Předlohy se projednávaly ve třech čteních a přijatý zákon musel schválit císař. Mezi prvními navrženými zákony byl zákon o zrušení poddanství, který navrhl Hans Kudlich, poslanec za Horní Benešov ve Slezsku. Zákon byl po dlouhých diskusích přijat a potvrzen císařem 7. září.

Kroměřížská etapa vlevo|náhled|200x200pixelů|Arcibiskupský zámek v Kroměříži Situaci sněmu zkomplikovalo říjnové povstání ve Vídni. Poslanci opakovaně apelovali na císaře, aby odvolal nepřiměřená vojenská opatření, a náhled|273x273pixelů|Sněmovní sál Arcibiskupského zámku požadovali ustavení nové vlády. Téměř polovina poslanců uprchla, včetně většiny českých. Ještě před potlačením povstání Windischgrätzovými vojsky rozhodl 22. října Ferdinand o přesunu sněmu do Kroměříže, kde pak zasedal v arcibiskupském zámku. Jednání sněmu zde začala 22. listopadu.

V Kroměříži sněm dále pracoval na vytvoření ústavy, která by specifikovala zejména vztah Říšského sněmu a panovníka. Základní práva občanů byla vypracována již ve Vídni (s podílem Riegera) a byla předložena 21. prosince k prvnímu čtení. Problematický byl už první paragraf, podle něhož všechna politická moc ve státě vychází z lidu, proti čemuž se ihned ohradil František Stadion, který argumentoval tím, že moc patří panovníkovi. Tato otázka nebyla vyřešena a 10. ledna bylo odhlasováno, že bude vyřešena až při konečném hlasování o ústavě jako celku. Nově vzniklá vláda pod vedením Felixe Schwarzenberga sice předstírala zájem o dění v Kroměříži, ale po nástupu Františka Josefa I. na trůn již plánovala vlastní ústavu.

Když rakouská armáda potlačila všechny nepokoje, byla pozice panovníka natolik silná, že nakonec 7. března 1849 mohl vydat manifest o rozpuštění říšského sněmu. Kroměříž byla obsazena vojskem a císař vyhlásil novou tzv. březnovou ústavu.

V Kroměříži jsou na řadě domů umístěny pamětní desky věnované významným osobnostem sněmu.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články Kroměřížská ústava Seznam poslanců Říšského sněmu Rakouského císařství (1848–1849)

Externí odkazy Seznam poslanců říšského sněmu

Kategorie:Dějiny Moravy Kategorie:Dějiny Rakouského císařství Kategorie:Politika v Kroměříži Kategorie:Jednokomorové parlamenty Kategorie:Zákonodárné sbory Kategorie:Vzniklo 1848 Kategorie:Zaniklo 1849 Kategorie:Události v Kroměříži Kategorie:Politika v roce 1848