Jakovlev Jak-130 (kód NATO "Mitten") je dvoumotorový podzvukový pokročilý cvičný a lehký bojový letoun čtvrté generace, vyráběný ruskou společností Jakovlev (součást Sjednocené letecké korporace). Konstrukce letounu původně vznikala jako joint venture společností Aermacchi a Jakovlev. Po ukončení společného vývoje vznikly dvě vizuálně příbuzné konstrukce. Italský stroj nese označení Alenia Aermacchi M-346 Master.
Vznik náhled|vlevo|Technologický demonstrátor Jaku-130 náhled|vlevo|Jaku-130 bangladéšského letectva
Společný vývoj cvičného letadla firem Jakovlev a Aermacchi začal roku 1993. V roce 1996 poprvé vzlétl technologický demonstrátor Yak/AEM-130D poháněný motory DV-2S. Spolupráce obou firem ovšem roku 1999 skončila a jejich cvičná letadla byla nadále vyvíjena odděleně.
Jak-130 v roce 2002 zvítězil nad konkurentem MiG-AT v soutěži ruského letectva na nový pokročilý cvičný letoun, který nahradí československé konstrukce Aero L-29 a L-39. Další tři předsériové stroje Jak-130 vzlétly v dubnu 2004, dubnu 2005 a březnu 2006, z nichž třetí byl zničen při havárii a následně nahrazen dalším novým exemplářem v červenci 2008. V roce 2007 byla schválena sériová výroba prvních 12 kusů pro ruské letectvo objednaných již v květnu 2005. První z nich vzlétl 19. května 2009. Do služby byl typ zařazen mezi únorem a dubnem 2010 u 4. střediska bojové přípravy na základně Lipeck, přičemž byl rovněž předveden na moskevském veletrhu MAKS 2009.
V červnu 2026 prototyp modernizované cvičně-bojové verze Jak-130M prodělal první let Irkutském leteckém závodě společnosti Jakovlev. Druhý prototyp vzlétl 1. srpna 2026. V létě 2026 byly dokončeny tři prototypy. Zahájení dodávek sériových letounů je plánováno na rok 2028. Prvním exportním zákazníkem této verze se v létě 2026 stal Vietnam.
Verze Jak-130 – Dvoumístný cvičné letadlo. Jak-130M – Modernizovaná verze s modernějším vybavením a více zbraněmi. Mezi vylepšení patří komunikační a datový systém KSS-130 palubní obranný komplex Prezident-S130, opticko-laserový teplovizně-televizní systém SOLT-130K, nový radar BRLS-130R s technologií AESA, který mimo jiné umožňuje použití střel vzduch-vzduch s aktivním radiolokačním naváděním.
Uživatelé náhled|Jak-130 bangladéšského letectva
– v roce 2006 objednalo 16 kusů. – v roce 2013 podepsán kontrakt na 24 letounů. V roce 2019 ve službě 16 ks. – 8 ks. – objednán neznámý počet, dodávky začaly v září 2023. – objednáno 10 ks. V prosinci 2018 dodány první 3 ks. – 6 kusů. – hlavní uživatel. – Roku 2019 objednáno 12 kusů. Prvních 6 dodáno v listopadu 2021. Dva kusy byly ztraceny při nehodách 6. listopadu 2024 a 28. ledna 2026. V létě 2026 země objednala 18 letounů modernizované verze Jak-130M.
Potenciální uživatelé – v roce 2021 dostala možnost od Ruska zakoupit mj. i Jak-130.
Specifikace vpravo|300px
Technické údaje Posádka: 2 (instruktor a žák) Délka: 11,245 m Rozpětí: 9,72 m Výška: 4,76 m Nosná plocha: 23,52 m² Hmotnost prázdného stroje: 4600 kg Maximální vzletová hmotnost : 10 290 kg Pohonná jednotka: 2× dvouproudový motor Progress AI-222-25 Tah pohonné jednotky: 2 500 kg Násobky přetížení: +8/-3g
Výkony Maximální rychlost: 1050 km/h Dolet 2 546 km Dostup: 12 500 m Plošné zatížení: 276,4 kg/m² Počáteční stoupavost: 50 m/s
Výzbroj 3000 kg výzbroje na devíti závěsnících
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Yak-130 Air Force Technology
Kategorie:Ruská cvičná letadla Jak-130