Galerie moderního umění v Hradci Králové je příspěvkovou organizací Královéhradeckého kraje. Sídlí v secesní budově postavené roku 1912 podle návrhu architekta Osvalda Polívky jako palác Záložního úvěrního ústavu. Hlavní vstup budovy zdobí monumentální plastiky Úroda a Obchod od Ladislava Šalouna, korunní římsu pak nese trojice atlantů sochaře Františka Fabiánka. Dochovala se rovněž původní uměleckořemeslná výzdoba včetně vitráží, štukových aplikací a dekorativních detailů. V letech 2014–2016 prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací výstavních prostor. Galerie spravuje sbírku českého i zahraničního výtvarného umění 20. a 21. století.

Historie Počátky dnešní Galerie moderního umění v Hradci Králové sahají do období Městské obrazárny (1919–1953), jejímž základem se stala kolekce sta obrazů a prací na papíře, kterou městu věnoval biskup Josef Doubrava.VÍTKOVÁ, Martina. Dary a odkazy. Sbírky galerie v letech 1921-1939. Královéhradecko : historický sborník pro poučenou veřejnost. Hradec Králové : Státní okresní archiv : Studijní a vědecká knihovna : Muzeum východních Čech : Galerie moderního umění : Knihovna města Hradce Králové ; Zámrsk: Státní oblastní archiv, 2011, č. 8, s. 237-250. ISSN 1214-5211. Městská obrazárna sídlila v letech 1936–1938 provizorně v pěti místnostech radnice na Velkém náměstí č. p. 1, později v městském muzeu. Tehdejší Městské průmyslové muzeum v Hradci Králové organizovalo výstavy výtvarného umění v nejrůznějších prostorách (např. školách).Informační systém abART: Galerie moderního umění Hradec Králové

Základ sbírky byl díky systematické akviziční činnosti, jež se naplno rozvinula zejména po roce 1963, postupně rozšiřován. Už ve 30. letech se začalo uvažovat o výstavbě samostatné galerijní budovy. Architekt Josef Gočár zpracoval na žádost Spořitelny královéhradecké návrh modernistického objektu, datovaný 1. září 1930. Projekt počítal se čtyřkřídlou stavbou na nábřeží Labe s jasným funkčním rozčleněním: severní křídlo pro sochařství, západní pro grafiku a architekturu, jižní pro krátkodobé výstavy a východní jako otevřenou sloupovou galerii. Uvnitř se nacházelo atrium se zahradou, zázemí mělo být ukryto v podzemí.Jan Jakl, Sny a vize: Neuskutečněné projekty Josefa Gočára, Hradec Králové 2010, s, 24–27 Ke stavbě však nikdy nedošlo – plány se nedochovaly a proti realizaci se postavily měšťanské spolky. Návrat k myšlence galerie na nábřeží proběhl ještě ve druhé polovině 30. let, ale vývoj přerušila válka.

Galerie byla jako samostatná instituce založena koncem roku 1953 pod názvem Krajská galerie. Její sbírky, do té doby uložené v Muzeu, byly převedeny pod novou správu. Jelikož město nedisponovalo vhodnými prostory, galerie nejprve sídlila na zámku v Rychnově nad Kněžnou, kde byla otevřena veřejnosti 31. října 1954.Andrea Sloupová, 2016, s. 85 První ředitelkou se stala malířka Božena Hliněnská-Kuhnová, poté galerii v letech 1956–1963 vedl Jan Baleka.

Po krátké epizodě administrativního sloučení s muzeem a památkovým střediskem do Krajského vlastivědného ústavu (1959–1960) se galerie od roku 1960 znovu osamostatnila jako Oblastní galerie v Hradci Králové. V roce 1962 jí byly přiděleny prostory v biskupské rezidenci na Velkém náměstí, kam se postupně stěhovaly sbírky a kde byla v roce 1963 otevřena první stálá expozice. Od téhož roku se zřizovatelem stal Východočeský krajský národní výbor, galerie nesla název Krajská galerie v Hradci Králové. V čele galerie stanul historik umění Josef Sůva, který ji vedl až do roku 1997. V jeho nákupní komisi zasedali renomovaní historikové umění (Josef Krása, František Šmejkal, Petr Wittlich). Nákupy řídil Krajský národní výbor, který byl výjimečně tolerantní a do výběru děl příliš nezasahoval.

Po roce 1989 galerie přesídlila do budovy bývalého Záložního úvěrního ústavu na třídě ČSA, kterou do té doby využívalo Muzeum revolučních tradic. V letech 1997–2018 byl ředitelem Tomáš Rybička, za jehož působení proběhla rozsáhlá rekonstrukce objektu podle návrhu architektonického ateliéru 3Q Project. Rekonstrukce v letech 2014–2016 částečně obnovila původní podobu interiérů z roku 1912 a zároveň je upravila pro výstavní a sbírkotvorný provoz.GMU - o galerii

Od roku 2019 vede instituci František Zachoval, který v letech 2006 – 2014 působil v Akademii výtvarných umění v Praze jako vedoucí Digitální laboratoře, kde spoluzaložil audiovizuální archiv k výtvarnému umění Artyčok.tv.Galerie moderního umění bude mít nového ředitele, Hradecký deník, 2019 Galerie se nadále profiluje jako důležité centrum českého moderního a současného umění, rozšířila zaměření sbírek a v roce 2021 zakoupila rozsáhlou sbírku Karla Tutsche s finanční podporou Královéhradeckého kraje.Magdalena Čechlovská, Nebyl čas na váhání. V Hradci Králové vystavují sbírku, na kterou čekalo Brno, Aktuálně.cz, 2024Klára Čikarová, Umění viselo nad sporákem. Příběh ojedinělé sbírky Karla Tutsche, Forbes 2025

Historická sídla galerie, současná budova a její interiéry

Sbírky Královéhradecký biskup Josef Doubrava věnoval roku 1919 městu kolem sta děl umělců 19. a počátku 20. století, mj. obrazy Františka Ženíška, Maxe Švabinského, Luďka Marolda, Františka Kavána, Antonína Slavíčka nebo Jaroslava Panušky.Andrea Sloupová, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Vesmír 101, 650, 2022/10

GMU Hradec Králové je téměř jediná regionální galerie, jejíž depozitáře nezabírá balast socialistického realismu, povinných nákupů a ministerských převodů. Během působení Josefa Sůvy na ředitelském postu galerie vytvořila ucelenou sbírku českého kubismu, speciálně s ohledem na dílo Bohumila Kubišty, rodáka z nedalekých Vlčkovic. Ve sbírkách je bohatě zastoupeno také umění českého surrealismu od 20. do 70. let dvacátého století. Galerie se pod vedením Dr. Sůvy specializovala také na díla oficiálními dějinami opomíjených outsiderů – Josefa Váchala, Karla Šlengera nebo Ladislava Zívra. Kvalitně zastoupena jsou díla Emila Filly, Mikuláše Medka, Františka Muziky, Zdeňka Sklenáře, Kamila Lhotáka nebo Františka Hudečka. Před rokem 1970 sbírka obsahovala 3 100 uměleckých děl představujících reprezentativní ukázky vývoje českého výtvarného umění, zejména první poloviny 20. století, z toho 827 maleb a 269 plastik.Andrea Sloupová, 2016, s. 87

V 70. a 80. letech rozšířilo malířskou sbírku 399 a sbírku plastiky 142 přírůstků získaných především nákupy, v menší míře převody z Ministerstva kultury a dary. Mezi nimi např. soubor jedenácti plastik Quido Kociana věnovaný galerii r. 1976 jeho synem. Josef Sůva se svými spolupracovníky doplnil sbírku o umělce původem z východních Čech, jako byli opočenský rodák František Kupka, Emil Artur Pittermann, pocházející z Pardubic, hradecký Adolf Doležal nebo malíř a legoionář Jindřich Vlček. Získal díla Václava Hejny, Alfonse Muchy a rozšiřoval a doplňoval stávající kolekce Otakara Nejedlého, Pravoslava Kotíka, Josefa Istlera, Františka Kavána, Stanislava Suchardy, Quido Romana Kociana, Josefa Wagnera, Vojtěcha Sedláčka, Vincence Beneše, Václava Špály, Josefa Šímy, Augustina Ságnera, Aloise Wachsmana, Františka Grosse, Františka Jiroudka, Zdenka Rykra nebo Jana Zrzavého. K dalším akvizicím patří obrazy Karla Meisnera, který navštěvoval hradeckou reálku nebo plastiky Josefa Škody. Poměrně rozsáhlý soubor děl Františka Doležala zahrnuje jeho imaginativní i konstruktivistické období. Výběr z medailérské tvorby Zdeňka Kolářského je zaměřen na osobnosti Královéhradeckého kraje.Andrea Sloupová, 2016, s. 88

Sbírka galerie čítá přes 10 000 položek a je členěna do několika podsbírek: Obrazy, Plastiky, Kresby a Grafika. Veřejnosti je prezentována v pravidelně obměňované stálé expozici a přístupná online prostřednictvím databází CITEM (Promus) a Web umenia. V posledních dekádách se akviziční činnost galerie soustředí zejména na tvorbu po roce 1989, pohyblivý obraz a díla umělců ze střední a východní Evropy.Web umenia: Galerie moderního umění v Hradci Králové Z příspěvku Ministerstva kultury galerie nakoupila 184 děl žijících umělců za více než 5 milionů korun.Ludmila Žlábková, Hradecká Galerie moderního umění změnila tradiční koncept expozic, Novinky.cz, 3.12.2020 Obrazy (výběr)

Sochy (výběr)

Stálá expozice V prosinci 2020 představila galerie novou koncepci stálé expozice, která neřadí umělecká díla chronologicky, ale v části nazvané Minulé století vychází ze specifického charakteru tvorby vybrané dvacítky umělců a umělkyň. Součástí expozice jsou texty, citáty nebo zvukový záznam. Autorka koncepce a kurátorka galerie Petra Příkazská se zvolenou metodou přibližuje renesančnímu názoru, podle něhož originalita projevu autorů utváří podobu umění dané epochy.Minulé století - dvacet osobností, pohled do expozice

V expozici nazvané Posledních padesát let se autor koncepce Tomáš Pospiszyl rovněž vzdal chronologického řazení a pojal ji tematicky, se snahou přiblížit spektrum různých přístupů a tendencí současné umělecké tvorby s důrazem na rozmanitost přístupů jednotlivých autorů a autorek.

Specializované sbírky Sbírka pohyblivého obrazu, založená v roce 2019, reflektuje proměny filmových a videomedijních forem od 60. let 20. století po současnost. Zahrnuje experimentální film, videoart, filmové eseje, instalace a dokumentace performancí. Zastoupeni jsou například Miloš Šejn, Martin Zet, Mark Ther, Zbyněk Baladrán, Daniel Pitín, Filip Cenek nebo Michal Kindernay. Sbírka střední a východní Evropy vznikla rovněž roku 2019. Zaměřuje se na významná díla vzniklá po roce 2000 na území států Visegrádu i dalších zemí Balkánu, Pobaltí a východní Evropy. Klade důraz na komparativní přístup a propojení regionálních souvislostí, čímž rozšiřuje rámec běžného národního výkladu dějin umění. Sbírka Karla Tutsche zakoupená v roce 2021, čítá přes 1 300 děl a dokumentuje proměny českého umění od 80. let 20. století po současnost. Karel Tutsch (1941–2008) byl významným sběratelem a galeristou, v letech 1986–2008 provozoval brněnskou Galerii Na bidýlku. Sbírka zahrnuje jak představitele české postmoderny (Načeradský, Sopko, David, Mančuška ad.), tak i zahraniční autory (např. Thomas Helbig, Andrew Gilbert, Jasper Joffe). Dar Vladimíra Preclíka Královéhradeckému kraji je soubor 54 děl, které sochař Vladimír Preclík věnoval Královéhradeckému kraji v roce 2008. Tato kolekce, zahrnující autorovu tvorbu od 60. let 20. století až po jeho pozdní období, je jedním z klíčových celků galerijní sbírky. Doplňují ji portréty Vladimíra Preclíka od dalších českých výtvarníků. Křížová cesta 21. století. GMU spravuje soubor patnácti monumentálních soch vytvořených mezi lety 2005–2008 pod vedením Vladimíra Preclíka. Sochy jsou rozmístěny ve volné krajině u obce Stanovice nedaleko Kuksu. Na vzniku se podíleli významní čeští sochaři, kteří ztvárnili tradiční křížová zastavení s invencí odpovídající duchovnímu hledání počátku 21. století. GMU soubor popularizuje mj. prostřednictvím edukačních materiálů pro veřejnost.

Odkazy Reference

Literatura K plánům Městské galerie: Marie Benešová, Josef Gočár, Praha 1958, s. 31–32. Jan Jakl, Sny a vize: Neuskutečněné projekty Josefa Gočára, Hradec Králové 2010, s, 24–27. Ladislav Zikmund-Lender, Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové, Hradec Králové 2017, s. 175. K budově Záložního úvěrního ústavu:

Pavel Janák, Reprezentační dům, Styl, 1908–1909, I, s. 116–117. Věstník klubu za starou Prahu, 1910, roč. I, 26. 8. 1910, s. 57–58. Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové v nové bankovní budově, Ratibor, 1912, XXIX, č. 41, 5. 10. 1912, s. 3–4. Kol. aut., Dějiny českého výtvarného umění 1890–1938, díl IV/ 1, Praha 1998, s. 134. Kolektiv autorů. Encyklopedie města Hradce Králové. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2011, 846 s. Ladislav Zikmund-Lender, Struktura města v zeleni: Moderní architektura 20. století v Hradci Králové, Hradec Králové 2017, s. 55.

Publikace a texty vztahující se ke galerii: