Japonské moře () — v Jižní Koreji označované jako Východní moře () a v Severní Koreji jako Východní korejské moře () — je okrajové moře západního Tichého oceánu. Leží mezi Hokkaidem, Honšú, Kjúšú a Sachalinem na východě a severu a Korejským poloostrovem a pevninským Ruskem na západě. Rozloha činí přibližně 978 000 km², průměrná hloubka kolem 1 752 m a maximální naměřená hloubka zhruba 3 742 m.
Geografie Na jihozápadě je moře propojeno s Východočínským mořem Korejským průlivem (s větví Cušimský průliv). Na severu jej s Ochotským mořem spojují Tatarský průliv a průliv La Pérouse (též Sójský průliv); na východě je spojeno s Tichým oceánem Cugarským průlivem a s Vnitřním mořem Seto průlivem Kanmon. Výměna s Vnitřním mořem Seto je úzká a převážně přílivově řízená; na velkoprostorové cirkulaci Japonského moře se podílí jen omezeně.
Podlouhlá pánev má severojižní osu, celkovou délku přibližně 2 255 km a maximální šířku zhruba 1 070 km. Dno tvoří tři hlavní pánve: Japonská pánev na severu, Jamatská pánev na jihovýchodě a Cušimská pánev (také Ulleung) na jihozápadě.
Hydrologie a proudy Oběh vod je převážně cyklonální (proti směru hodinových ručiček). Teplé a slanější vody vstupují ze z jihu Korejským/Cušimským průlivem jako Cušimský proud (Tsushima Warm Current). Ten se po vstupu do Japonského moře větví; část pokračuje severněji podél východního pobřeží Koreje jako Severokorejský teplý proud (East Korea Warm Current, též Východokorejský teplý proud) spíše dále od pobřeží, zatímco přímo u pobřeží Korejského poloostrova proudí k jihu chladný Severokorejský studený proud (North Korea Cold Current). Podél ruského pobřeží na jihozápad směřuje chladný Limanský proud.
Odtok z pánve probíhá hlavně jako Cugarský proud (Tsugaru Current) Cugarským průlivem do Pacifiku a jako Sójský proud (Soya Current) průlivem La Pérouse do Ochotského moře.
Klima Oblast má výrazně monzunové klima. V zimě vanou studené severozápadní větry z Eurasie, které přinášejí mimo jiné vydatné sněhové srážky na západní pobřeží Japonska; severní část moře (zejména Tatarský průliv a pobřeží Přímořského kraje) obvykle zamrzá několik měsíců v roce. V létě převládají slabší větry opačného směru s teplým a vlhkým vzduchem od Pacifiku.
Flóra a fauna Vody Japonského moře mají díky zimní konvekci obecně vyšší obsah rozpuštěného kyslíku, což podporuje vysokou biologickou produkci a významné rybolovné zdroje (sledě, sardinky, makrely, lososi a pstruzi, treska aj.; z hlavonožců zejména oliheň). Vyskytují se i ploutvonožci a kytovci.
Hospodářství Rybolov je tradičně nejdůležitější hospodářskou činností v regionu; význam mají i ložiska magnetitových písků, zemního plynu a ropy (zejména u severního Japonska a u Sachalinu). Důležitými přístavy jsou na ruské straně Vladivostok, Nachodka a Vostočnyj, v Japonsku Niigata a Maizuru, v Jižní Koreji Pusan, Ulsan a Pohang a v Severní Koreji Wonsan, Hamhung a Čchongdžin.
Názvosloví a spor o název Mezinárodně rozšířené označení je Japonské moře (Sea of Japan). Mezinárodní hydrografická organizace (IHO) používala v publikaci Limits of Oceans and Seas (S-23) název „Japan Sea“ již od 1. vydání (1928); poslední platná tištěná edice je z roku 1953. V roce 2020 IHO rozhodla o zavedení digitálního standardu S-130, který nahrazuje tradiční klasifikaci moří a oceánů číselnými identifikátory v rámci geografického informačního systému IHO. Dokument S-23 zůstává veřejně dostupný pouze jako historický materiál.
Japonsko prosazuje výhradní užití názvu Sea of Japan a tvrdí, že je mezinárodně ustálený od 19. století. Jižní Korea naopak argumentuje historickým užíváním názvu East Sea a žádá jeho souběžné uvádění. Spor se periodicky promítá do mapové praxe i mezinárodních jednání.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Sea of Japan na Encyclopædia Britannica (anglicky)
Kategorie:Moře Asie Kategorie:Vodstvo Japonska Kategorie:Moře Ruska Kategorie:Geografie Přímořského kraje Kategorie:Geografie Chabarovského kraje Kategorie:Vodstvo Jižní Koreje Kategorie:Geografie Severní Koreje Kategorie:Moře Tichého oceánu