náhled|150px|Ručně barvené výčesky z šapového hedvábí Buretová příze (z franc.: bourre = vycpávka, chomáč) (angl.: silk noil yarn, něm.: Bourettegarn) je výrobek z vlákenných odpadů vzniklých při zpracování šapového hedvábí.
Buretová spolu s šapovou přízí patří k tzv. předenému hedvábí vyráběnému jen v zemích, ze kterých pochází smotávané přírodní hedvábí (75% Čína, 22% Indie).
Způsob výroby příze Surovina sestává z výčesků (noils) a odpadů z přádelny šapového hedvábí s délkou vláken 10-60 mm, (cca 20-25 % z množství vyráběných šapových přízí) evtl. s příměsí trhaných hedvábných tkanin. Vlákna mají drsný, matný povrch a obsahují značné množství snopků a uzlíků.
Vlákna se zpracovávají podobným postupem jako česaná vlna (válcový mykací stroj, hřebenová protahovačka, česací stroj, křídlovka, prstencový dopřádací stroj), příze se zpravidla ská (3-6 x družená) a zčásti čistí postřihováním. Během výroby jde nejméně 75 % materiálu do odpadu.Raemisch: Technologie und Wirtschaft der Seide, Springer-Verlag 2013 (reprint z roku 1929), , str. 144-145
Buretové hedvábí se dá vypřádat cca do jemnosti 17 tex, příze s 80-100 zákruty na metr s pevností 10-14 cN/tex je poněkud nestejnoměrná, s typickými vlákennými smotky. Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, , str. 403
Podle novějších odborných údajů se buretová vlákna zpracovávají na způsob mykané vlny na hrubší, měkčí příze. T.Meyer zur Capellen: Lexikon der Gewebe, Deutscher Fachverlag, Frankfurt/Main 2001, , str. 47
Použití Tkaniny pro oděvní účely např. pod obchodními názvy buret, dupion, na bytové textilie, příze na vyšívání, ruční pletení, háčkování
Literatura Časopis Chemiefasern/Textilindustrie, 96. Jahrgang, Januar/Februar 1994, str. 40-52 Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 140-141
Reference
Související články Šapová příze
Přírodní hedvábí
Kategorie:Druhy příze