Vratislav Vycpálek, pseudonymy: Aťka, J. Koukal, V. Sázavský, Vratislav, Dr. Vp., (30. července 1892, Rychnov nad KněžnouSOA Zámrsk, Matrika narozených 1876–1893 v Rychnově nad Knežnou, sign.142-3989, ukn.8410, str.396. Dostupné online – 9. října 1962, Praha) byl český hudební vědec, skladatel a folklorista.
Život Byl synem známého sběratele lidových písní Josefa Vycpálka (1842–1922) a bratrem člena opery Národního divadla Lubora Vycpálka (1898–1972). Hudební skladatel Ladislav Vycpálek byl jeho bratrancem. Maturoval na gymnáziu v Táboře. Vstoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde studoval učitelské obory zeměpis a dějepis. Vedle toho studoval i hudební vědu u prof. Zdeňka Nejedlého a sborový zpěv na pedagogickém oddělení Pražské konzervatoře. Doktorát filosofie získal v roce 1929 obhajobou disertační práce Jan Malát, český hudební pedagog a skladatel, kterou později značně rozšířil a vydal i tiskem.
Od roku 1920 učil na obchodní akademii v Praze-Karlíně a dalších pražských středních školách. Aktivně se hudbě věnoval zejména jako sborový zpěvák. Byl členem pražského Hlaholu a Filharmonického sboru. Hudebně-vědeckými články, referáty a kritikami přispíval do denního tisku (Právo lidu, Ranní noviny), do týdeníku Signál i do odborných hudebních a folkloristických časopisů. V letech 1927–1930 byl redaktorem časopisu Česká hudba. Byl činný v hudebním odboru Masarykova lidového ústavu a spolupracoval i se Svazem dělnických pěveckých jednot. Jeho blízkou spolupracovnicí se stala jeho manželka, dcera filologa a překladatele Otmara Vaňorného, rovněž rodačka z Rychnova nad Kněžnou.
V roce 1934 navštívil Sovětský svaz. Své poznatky publikoval v knize Země mladých. Pro své levicové zaměření byl za války dán do předčasného důchodu. Zabýval se sběrem lidových písní a angažoval se v propagaci folklóru. Po válce se vrátil na karlínskou obchodní akademii a nějaký čas učil i na pražské konzervatoři a na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Působil také jako poradce Vycpálkova souboru písní a tanců. Za svou činnost byl v roce 1953 vyznamenán Smetanovou cenou hlavního města Prahy.
Vratislav Vycpálek i jeho otec Josef Vycpálek a bratr Lubor Vycpálek jsou pohřbeni na hřbitově v Choceradech.Kovařík, Petr a Frajerová, Blanka. Klíč k českým hřbitovům. 1. vyd. v Mladé frontě. Praha: Mladá fronta, 2013. 343 s. . S. 41.
Dílo
Hudební dílo Hledám tě, píseň s klavírem Sbory a mezihra do Goethova Fausta (1913) Dvě koledy, 3 hlasy a varhany (1914) Capartům, cyklus dětských písní (1940) Diptych (písně na slova Josefa Hory, 1945) Tři motivy Jana Nerudy pro bas a klavír (Zimní, Jarní, Uličnický, 1943) Srdce a mračna, 3 písně na S. K. Neumanna (1945) Ukolébavka nezrozenému, komorní kantáta pro ženský sbor, violu a klavír (1946) Zrod svobody, melodram s klavírem (1946) Zem, z níž jsme vyšli, mužský sbor se sóly (slova Josef Hora, 1946) Chalupnické písně (1949) V libeňské továrně, pro taneční kolektiv (1950) Krakonoš (scénická hudba, 1950) Mír světel, dětský sbor (1950) Zdravice Rudé armádě, unisono s klavírem (slova Marie Pujmanová, 1951) Zrození Lenina (slova Stěpan Petrovič Ščipačov, 1951) Len vzlietni, holubice mieru! (1951) Medvědářův bubínek, scénická hudba (1951) Tři písně z Ohlasu písní ruských (slova František Ladislav Čelakovský, 1952) Na slunci (slova Karel Václav Rais, 1953) Duma o vodě, ženský sbor se sólem a klavír (, 1953) Dva žertovné mužské sbory (slova Jan Neruda, 1954) Ouvertura a scénická hudba ke hře Naši furianti (Ladislav Stroupežnický, 1955) Fidlovačka-polka (zpívané trio, na vlastní text 1955) Smrt Domiciánova (melodram na slova Petra Bezruče, 1955) Heslo J. K. Tyla (sbor, 1956)
Literární dílo Prvé období Dvořákova tvoření (Věstník pěvecký a hudební 1916) Její pastorkyňa (Česká hudba 1916) František Pivoda (Česká hudba 1928) Otakar Ostrčil (Česká hudba 1929) Bibliografie českých lidových písní (Česká hudba 1929/30) Wagner a Brahms (Česká hudba 1933) Země mladých (1935) Soupis tištěných sbírek a úprav našich lidových písní (Hudba a národ, 1940) Lidová píseň a národní ráz v hudbě (Hudební výchova 1940) Krásnohorská a Smetana (Eva 1940) Jan Malát a Antonín Dvořák (Věstník pěvecký a hudební 1941) Malát a Sládek (Týden, Nový Bydžov) Obroda lidových tanců (Lidová kultura I, 1945) Z českých tanců (rozbory mateníků, Český lid I, 1946 a II, 1947) Tance z Čech (České lidové tance, 1950) Neznámá báseň Svatopluka Čecha (k Janáčkově Naši písni, Hudební rozhledy1954) Z dějin furianta (Československá ethnografie 1956) Petr Bezruč, Svatopluk Čech, František Ladislav Čelakovský, Josef Hora, Jan Neruda a Stanislav Kostka Neumann (získalo cenu soutěže SČS a ČHF o cenu O. Hostinského 1956). Náš devadesátník (Ludvík Kuba, Český lid 1953) Autor Slovanstva ve svých zpěvech (Hudební rozhledy, 1953) Dvořákova „Špacírka“ (Hudební rozhledy 1957)
Odkazy
Literatura Čeněk Gardavský: Skladatelé dneška, Panton, Praha 1961 Československý hudební slovník II. (M–Ž), 1965, SHV, Praha Zdenka Vaňorná: Josef Vycpálek (dostupné ZDE Zuzana Hartmanová: Z historie Rychnova nad Kněžnou. Diplomová práce Masarykova Univerzita Brno. Pedagogická fakulta. Katedra historie. 2011
Reference
Externí odkazy
Co je co? Kněženskorychetský průvodce Pozůstalost v Památníku národního písemnictví
Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé 20. století Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští sběratelé lidových písní Kategorie:Čeští muzikologové Kategorie:Narození v roce 1892 Kategorie:Úmrtí v roce 1962 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Rychnově nad Kněžnou Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení v Choceradech