Úmoří Baltského moře patří k hlavním úmořím v Evropě a je součástí úmoří Atlantského oceánu. Tvoří je oblast, ze které se sbírá voda do Baltského moře buď přímo, nebo prostřednictvím jeho přítoků. Jeho hranici tvoří rozvodí se sousedními úmořími. Na jihu a jihovýchodě je to úmoří Černého moře, na západě a jihozápadě úmoří Severního moře (případně úmoří Kattegatu a úmoří Skagerraku), na severozápadě úmoří Norského moře, na severu úmoří Barentsova moře, na severovýchodě úmoří Bílého moře a na východě endorheické povodí Kaspického moře. Nejvyšším bodem úmoří je s nadmořskou výškou 2654,6 m Gerlachovský štít v Tatrách.
Úmoří Baltu tvoří severovýchodní cíp celého úmoří Atlantiku, na severu sousedí s úmořím Severního ledového oceánu a na východě s bezodtokou oblastí centrální Eurasie. Na jihu pak sousedí s úmořím systému Středozemního moře (včetně Černého).
Na úmoří Baltského moře se nachází celé Pobaltí, téměř celé Polsko, naprostá většina Finska a Švédska, asi polovina Běloruska, nezanedbatelná část Dánska a Ruska a okrajové části Česka (vesměs povodí Odry), Německa, Norska, Slovenska a Ukrajiny. vlevo|náhled|Hustota zalidnění na úmoří Baltského moře Oblast je převážně nízko položená, do poloh nad 500 metrů stoupá souvisle jen po okrajích na severozápadě (Skandinávské hory) a jihu (Sudety, Karpaty), jinak jen ojediněle.
Největší řeky na úmoří jsou Něva, Visla, Daugava, Němen a Odra. Nachází se na něm většina z největších evropských jezer včetně dvou vůbec největších podle rozlohy i objemu (Ladožské a Oněžské). V celé oblasti panuje vlhké a poměrně chladné klima s výrazně pozitivní vodní bilancí, což ve spojení s uzavřeností Baltského moře vede k jeho velmi nízké salinitě; Botnický záliv na severu je už prakticky sladkovodní.
Ačkoliv geograficky je Baltské moře ohraničeno Dánskými úžinami, hydrologicky se do jeho úmoří většinou počítá i navazující průliv Kattegat (tj. zejména povodí Göty s jezerem Vänern).
Dílčí povodí náhled|Jednotlivá povodí řek v úmoří Baltského moře a Kattegatu (zeleně úmoří Finského zálivu) povodí rozloha[km²]stát(y) nejvyšší bod nadm.výška[m] odvodňujícířeka průtokv ústí m³/s Povodí Něvy 281 000 Vottovaara 417,1 Něva 2480 Povodí Visly 194 424 Gerlachovský štít 2654,6 Visla 1054 Povodí Odry 118 861 Sněžka 1603,3 Odra 535 Povodí Němenu 98 200 Dzjaržynskaja hara 345,0 Němen 678 Povodí Daugavy 87 900 Gaiziņkalns 311,9 Daugava 700 Povodí Narvy 56 200 Suur Munamägi 317,4 Narva 400 Povodí Kemi 52 000 Rochmojva 658,0 Kemi 515Povodí Göty*50 230 Sølen1754,8Göta575 Povodí Torne 40 240 Kåtotjåkka 1991,0 Torne 388 Povodí Kymi 37 200 … … Kymi 295 Povodí Ångermanu 32 000 Kvigtinden 1699,3 Ångerman 490 Povodí Dalu 29 000 Elgåhogna 1460,0 Dal 348 Povodí Kokemäenu 27 100 … … Kokemäen 220 Povodí Ume 26 815 Norra Sytertoppen 1768,0 Ume 510 Povodí Indalsu 26 700 Helags 1797,0 Indals 460 Povodí Lule 25 200 Sarektjåkkå 2089,0 Lule 510 Povodí Oulu 22 900 Iso Tuomivaara 387,0 Oulu 250 Povodí jezera Mälaren 21 460 Österhöjden 524,0 Norrström 166Povodí Ljusnan19 828Rusengälta1594,0Ljusnan230 Povodí Kalix 17 900 Kebnekaise 2096,8 Kalix 295 * – úmoří průlivu Kattegat
Poznámky
Externí odkazy