Luisa Orleánská (Louise-Marie Thérèse Charlotte Isabelle; 3. duben 1812 Palermo – 11. říjen 1850 Ostende) byla první královna choť Belgičanů a druhá manželka krále Leopolda I. Byla druhým dítětem a nejstarší dcerou francouzského krále Ludvíka Filipa I. a jeho manželky Marie Amálie Neapolsko-Sicilské. Veřejně vystupovala pouze zřídka, ale působila jako politická poradkyně svého manžela. Její rozsáhlá korespondence je cenným historickým pramenem doby a byla publikována.

Život Luisa se narodila v sicilském městě Palermo 3. dubna 1812 jako nejstarší dcera budoucího francouzského krále Ludvíka Filipa I. a jeho manželky Marie Amálie Neapolsko-Sicilské. Získala náboženské i buržoazní vzdělání díky své matce a tetě, princezně Adelaidě Orleánské, ke které měla velmi blízko. Od tety dostala přísnou náboženskou výchovu. Naučila se také mluvit anglicky, německy a italsky.

Jako členka vládnoucího rodu Orléans měla nárok na titul princezny královské krve.

Manželství V roce 1830 se její otec stal francouzským králem. Její postavení se tak změnilo, protože se stala nejstarší dcerou krále. vlevo|náhled|Sňatek belgického krále Leopolda I. s princeznou Louisou Orleánskou.|230x230pixelů Dne 9. srpna 1832 se dvacetiletá Luisa v paláci Compiègne provdala za krále Leopolda I. Belgického, který byl o dvaadvacet let starší než ona. Leopold ovdověl po smrti své první manželky, princezny Šarloty z Walesu, která zemřela při porodu v roce 1817. Protože byl Leopold protestant, měli s Luisou jak katolický, tak kalvínský obřad.

Sňatek byl navržen již v době, kdy se uvažovalo o Leopoldově kandidatuře na řecký trůn, a zopakoval se, když byl zvolen belgickým králem místo Luisina bratra vévody z Nemours. Sňatkem vzniklo spojenectví dvou nově zvolených a méně ustálených panovníků, jejího otce a manžela, a proto byl považován za vhodný. Luisině matce se sňatek nelíbil, protože Leopold byl protestant, ale protože Luisin otec byl novým panovníkem a jeho postavení bylo v očích ostatních panovníků slabé, byl sňatek považován za výhodný pro novou francouzskou dynastii Orléanů, protože by se pak Luisini sourozenci mohli snáze provdat za příslušníky zavedených dynastií. náhled|Královna Luisa se svým nejstarším synem princem Ludvíkem Filipem, 1834 Ačkoli byl sňatek sjednán proti Luisině vůli a ona nerada opouštěla Francii a svou rodinu, Leopold se k ní od počátku choval velmi ohleduplně a s úctou, což Luisa ocenila a brzy se jejich vztah začal označovat za harmonický. Popisovaná jako oddaná manželka a milující matka byla plaché povahy, a protože její manžel dával přednost tomu, aby žila klidným rodinným životem, neměla mnoho příležitostí svou plachost překonat. Věnovala se výchově svých dětí a bylo zaznamenáno, že Leopolda bavila tím, že mu četla Stendhala, Chateaubrianda, Byrona a Shakespeara.

Po narození posledního dítěte v roce 1840 trávili Leopold a Luisa volný čas často odděleně: zatímco Leopold navštěvoval Ardeny, Luisa raději trávila dovolenou v Ostende. Od roku 1844 měl Leopold vztah s Arcadie Claretovou, kterou usadil v domě poblíž bruselského paláce. Luisino zdraví, které bylo oslabeno porodem i neštěstím její rodiny ve Francii, způsobilo, že sympatie veřejnosti byly v této záležitosti na Luisině straně proti Leopoldovi a kočár jeho milenky byl na ulici bombardován špínou.

Belgická královna Královna Luisa byla popisována jako plachá a introvertní osobnost s chatrným zdravím. Belgie byla nově nezávislou monarchií a neexistovala ještě žádná ustálená tradice, jak by měla vypadat role královny-chotě. Král Leopold zastával názor, že veřejná královská reprezentace má být využívána střídmě, a pro Luisu jako královnu nevytvořil veřejnou roli. Královna Luisa se na veřejnosti objevovala jen zřídka a její život se soustředil na dohled nad výchovou dětí, korespondenci s rodnou rodinou ve Francii a náboženskou oddanost u jejího soukromého zpovědníka Pierra de Coninck, s nímž měla blízký vztah.

Král se sice jen zřídkakdy účastnil veřejné reprezentace a Luisa ještě méně častěji, pravidelně však pořádal soukromou královskou reprezentaci v podobě recepcí, plesů a státních banketů pro šlechtu v královském paláci Laeken. V prvních letech jeho vlády tvořili většinu hostů Britové, protože belgická šlechta byla stále ještě z velké části loajální k Oranžskému rodu, ale postupně se královských recepcí začala účastnit i belgická aristokracie. Hosté královských recepcí byli téměř jediní, s nimiž se Luisa v Belgii setkávala. V tomto úzkém kruhu se Luisa postupně poněkud přestala stydět a zdálo se, že si maškarní plesy užívá. vlevo|náhled|Královna Luisa, 1846 Každé ráno dostávala královna Luisa od svých dvorních dam zprávy o lidech, kteří ji žádali o finanční výpomoc. Osobně pak navštěvovala jejich domovy, aby jim přinesla útěchu a finanční pomoc. Někdy královna Luisa neměla dostatek peněz na charitativní činnost a pak si půjčovala peníze od svých dvorních dam, aniž by o tom informovala svého manžela. Takové žádosti dostávala i z Francie a často na ně odpovídala, pokud ji její tajemník informoval, že jsou pravé. Podporovala krajkářství, které se ve 30. letech 19. století nacházelo v období úpadku, ale výrazně mu pomohla finanční podporou krajkářské školy.

Král Leopold nakonec Luise povolil, aby se sama vydala na cesty po Belgii, a jejím oblíbeným místem se stala vlámská pobřežní města, zejména Ostende, kde jezdila na koni, koupala se v moři a procházela se po pláži a sbírala mušle. Do zahraničí směla jezdit jen zřídka. Leopold ji nevzal s sebou na návštěvu křtu princezny Viktorie v Londýně v roce 1841, přestože si přála, aby ho doprovázela. Přivezl ji však do Paříže na návštěvu rodičů v roce 1841 a také do Brühlu v roce 1843, kde se setkala s britskou královnou Viktorií. V roce 1844 oslavila s královnou Viktorií v Buckinghamském paláci své narozeniny a byla přítomna i státní návštěvě Londýna v roce 1847.

Přestože královna Luisa byla plachá osobnost, která se na veřejnosti objevovala jen zřídka, v soukromí byla osobou s pevnou vůlí a mnoha názory. Bylo o ní známo, že se velmi zajímá o politické otázky, a dobový německý tisk jednou prohlásil, že se belgická královna „extrémně zajímá o politické záležitosti, což je v Bruselu předmětem nespokojenosti." Král Leopold se jí skutečně časem ptal na názory ve státních záležitostech a je známo, že mu radila v diplomatických otázkách. Nakonec králova důvěra v její schopnosti vzrostla natolik, že navrhl vládě, aby královnu Luisu jmenovala oficiální regentkou v době jeho nepřítomnosti v zemi. Jeho návrh se však setkal s tak jednomyslným odporem, že byl nucen své plány odvolat.

Královna Luisa se v Belgii setkala se sympatiemi veřejnosti, když byli její rodiče během únorové revoluce v roce 1848 sesazeni. V říjnu téhož roku navštívila své rodiče v exilu v Anglii. Revoluce ve Francii zvýšila popularitu belgického krále a královny v Belgii a jejich turné po belgických provinciích se setkalo s velkým ohlasem.

Smrt Královna Luisa zemřela na tuberkulózu v bývalém královském paláci v Ostende dne 11. října 1850. Její smrt v záznamech potvrdili ministři Charles Rogier a Victor Tesch. Její tělo bylo přivezeno do Laekenu a v Ostende byl postaven památník. Je pohřbena po boku svého manžela v královské kryptě kostela Panny Marie z Laekenu.

Děti Luisa a Leopold měli čtyři děti, včetně Leopolda II. Belgického a císařovny Šarloty Mexické.

Ludvík-Filip (24. července 1833 – 16. května 1834); Leopold (9. dubna 1835 – 17. prosince 1909), belgický král v letech 1865–1909, majitel Svobodného státu Kongo, ⚭ 1853 Marie Jindřiška Habsbursko-Lotrinská (23. listopadu 1836 – 19. února 1902) Filip (24. března 1837 – 17. listopadu 1905), flanderský hrabě ⚭ 1867 Marie Hohenzollernská (17. listopadu 1845 – 26. listopadu 1912) Charlotta (7. června 1840 – 19. ledna 1927) ⚭ 1857 Maxmilián (6. července 1832 – 19. června 1867), rakouský arcivévoda, budoucí mexický císař

Vývod z předků

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Sasko-kobursko-gothajská dynastie (Belgie) Kategorie:Francouzské kněžny (Orléans) Kategorie:Belgické královny Kategorie:Francouzky 19. století Kategorie:Narození v roce 1812 Kategorie:Narození 3. dubna Kategorie:Narození v Palermu Kategorie:Úmrtí v roce 1850 Kategorie:Úmrtí 11. října Kategorie:Úmrtí v Ostende Kategorie:Zemřelí na tuberkulózu Kategorie:Ženy