Beroun je železniční stanice, která se nachází v Berouně ve Středočeském kraji. Leží v km 38,850 elektrizované železniční trati Praha–Plzeň, která je součástí třetího železničního koridoru. V Berouně také začíná trať do Rakovníka a trať do Prahy přes Rudnou u Prahy.
Tratě Trať Praha–Plzeň je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást třetího koridoru, doprava z Prahy do Plzně byla zahájena roku 1862. Trať Beroun–Rakovník je jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1876.
Historie vlevo|náhled|Historický snímek berounského nádraží Trať Praha-Smíchov – Rudná u Prahy – Beroun je jednokolejná celostátní trať, doprava z Rudné do Berouna byla zahájena roku 1897.
Popis Stanice je tvořena dvěma obvody: osobní nádraží a seřaďovací nádraží. Osobní nádraží a částečně seřaďovací nádraží je vybaveno elektronickým stavědlem, v části seřaďovacího nádraží je v provozu elektromechanické zabezpečovací zařízení. Provoz vlaků v přilehlých úsecích je zabezpečen ve směru z/do Zdic pomocí automatického bloku, z/do Berouna automatickým hradlem bez oddílových návěstidel, mezi Berounem a Karlštejnem je v provozu hradlový poloautomatický blok s hradly Tetín a Korno. Cestující informuje o příjezdech a odjezdech vlaků staniční rozhlas s informačním systémem INISS 2 dálkově ovládaný z CDP Praha a informační tabule Elektročas.
Výpravní budova Původní výpravní budova byla postavena v roce 1862 podle typizovaného projektu Ignáce Řechky. Patrová budova s romantickou fasádou byla dlouhá 32 m, která v uliční straně měla čtyři okenní osy. Na kolejové straně bylo pět okenních os a mezi vystupujícími krajními rizality byla nástupištní veranda. V přízemí byl vestibul s jízdenkovou pokladnou, čekárny I., II. a III. třídy, dopravní kancelář a nádražní restaurace s bytem pro restauratéra. Stejné výpravní budovy byly postaveny v Rokycanech a Domažlicích.
V souvislosti s výstavbou Rakovnicko-protivínské státní dráhy byla v roce 1875 postavena nová výpravní budova severně od stávající budovy, která byla upravena pro obytné účely. Projekt vypracoval Hanns Plank, architekt stavebního oddělení Generální inspekce rakouských železnic, výstavbu provedla firma Jana Muziky. Jednopatrová výpravní budova s bočními rizality měla novorenesanční fasádu. V přízemí byla segmentově zaklenutá okna s bosovanými archivoltami, nárožní bosáží a pásovou rustikou. V patře byla okna v kanelových šambránách a pásovou rustikou. Mezi rizality byla nástupní veranda. V přízemí byla i prostorná restaurace.
V roce 1975 byly tyto budovy nahrazeny komplexem nových objektů podle plánů SÚDOP pod vedením Antonína Roškota. K nové výpravní budově, kterou navrhl architekt Jan Šrámek, se přimykalo čtyřpatrové křídlo. Ve výpravní budově byla restaurace, čekárny a podélně orientovaná hala odjezdů a příjezdů. V křídle byly provozní prostory a byty. V prostorné odjezdové hale nádraží dominovala vitráž Jiřího Kovaříka. V roce 2016 proběhlo výběrové řízení pro rekonstrukci železniční stanice Beroun, ve kterém uspěla Společnost Beroun, tvořena firmami Eurovia CS, OHLA ŽS, GJW Praha a Subterra. V roce 2018 začala celková rekonstrukce nástupišť stanice Beroun. V roce 2019 byla kompletně dokončena rekonstrukce nástupišť, kolejí a trakčního vedení.
Budova nádraží obsahuje také výzdobu a umělecké prvky. Mimo vitráže plzeňského malíře Jiřího Kovaříka je zde druhé dílo, reliéf Karel IV. na lovu, které vytvořil plzeňský výtvarník Stanislav Staněk.
Vodárny Ke zbrojení parních lokomotiv vodou byla ve stanici uvedena do provozu věžová vodárna se sedlovou střechou a dvěma bočními křídly. V přízemní části byla zděná, patro kolem vodních dvou nádrží bylo pravděpodobně hrázděné. Vodárna byla zbourána. Druhá vodárna pro zbrojení lokomotiv vodou stála nejprve samostatně u kruhové výtopny seřaďovacího nádraží. Později byla propojena s výtopnou. Přízemní část vodárny byla zděná, prostor kolem dvou nádrží byl hrázděný a obložený dřevěným bedněním. V roce 2012 byla vodárna zbourána.
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Denní provoz v stanici
Kategorie:Železniční stanice v okrese Beroun Kategorie:Železniční stanice otevřené v roce 1862 Kategorie:Železniční trať Praha–Plzeň Kategorie:Železniční trať Praha – Rudná u Prahy – Beroun Kategorie:Železniční trať Beroun–Rakovník nádraží nádraží Kategorie:Postaveno v Česku 1972 Kategorie:Postaveno v Česku 1862