Na příkopě

vpravo|náhled|Ulice Na příkopě, od rakouského fotografa Aloise Beera z doby kolem roku 1890 náhled|Pasáž Černá růže, rok 1927 náhled|Ulice Na příkopě v oblasti Můstku v roce 1982 náhled|Dům U Dörflerů náhled|Palác Sylva-Taroucca náhled|Nový Kolowratský palác náhled|Obchodní centrum Slovanský dům alt=|náhled|Kostel svatého Kříže na nároží ulic Na příkopě a Panská náhled|Budova ústředí Komerční banky, sídlo ÚV KSČ (1945-1960) náhled|Dům U Čížků náhled|Dům U Čížků a pohled Havířskou ulicí na Stavovské divadlo

Na příkopěulice Na příkopě, hlavní město Praha, kód 458996, veřejný dálkový přístup k datům registru územní identifikace, adres a nemovitostí, ČÚZK (pravopisně správně Na Příkopě, německy Am Graben) je jedna z nejvýznamnějších ulic v Praze. Prochází místy bývalého staroměstského hradebního příkopu po hranici Starého a Nového Města severovýchodním směrem z dolního konce Václavského náměstí od Můstku, kde navazuje na ulici 28. října, směrem k náměstí Republiky, do nějž ústí na křižovatce u Prašné brány, Obecního domu a paláce U Hybernů. Bývala jednou z nejfrekventovanějších pražských dopravních tepen, od roku 1985 má částečně charakter městské pěší zóny.

Ačkoli v registru je název ulice uváděn v podobě Na příkopě,Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, § 13 odst. 1: „O názvech ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství rozhoduje hlavní město Praha, a to zpravidla na základě návrhů podaných městskými částmi.“Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, § 4 odst. 4 až 7: „Referenční údaj je považován za správný, pokud není prokázán opak nebo pokud nevznikne oprávněná pochybnost o správnosti referenčního údaje. V případě pochybnosti editor označí referenční údaj jako nesprávný; toto označení editor odstraní neprodleně poté, co ověří správnost údajů, jinak se postupuje obdobně podle odstavce 3. Referenční údaj označený jako nesprávný má po dobu, po kterou je takto označen, pouze informativní povahu. Má se za to, že ten, kdo vychází z referenčního údaje, je v dobré víře, že stav referenčního údaje v základním registru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět o jeho nesprávnosti. Proti tomu, kdo jedná v důvěře ve správnost referenčního údaje obsaženého v základním registru, nemůže ten, jehož se takový zápis týká, namítat, že tento zápis neodpovídá skutečnosti, ledaže prokáže, že údaj je nesprávný a že jeho nesprávnost nezpůsobil.“ v souladu s platnými pravidly českého pravopisuAkademická pravidla českého pravopisu, Academia, Praha, 1993, pravidla o psaní velkých písmen u vlastních jmen, str. 41 a násl., poznámka 2 na str. 42: „v úzce odborných textech lze v písmu vyjádřit původ pojmenování, pokud je jeho součástí bližší určení začínající předložkou: velké písmeno píšeme tehdy, je-li následující slovo jménem vlastním, malé písmeno v takovém případě, je-li základem pojmenování jméno obecné.“ je správný tvar Na Příkopě. Neformálně je ulice nazývána též Na Příkopech či jen Příkopy. V letech 1760–1839 nesla ulice název Ve Starých alejích a v období let 1839–1870 Kolowratská třída. Německy Am Graben.

Ulice Na Příkopě se pravidelně umísťovala mezi nejdražší ulice ze všech zemí V4. V roce 2019 se s výší nájemného 2820 eur (72 478 korun) za metr čtvereční za rok umístila na 18. místě v žebříčku 448 nejdražších nákupních ulic na světě, v roce 2022 se však s hodnotou 2460 eur (57 740 korun) za metr čtvereční za rok umístila až za Pařížskou ulicí v Praze.

Etymologie Dnešní ulice Na Příkopě nese svůj název od roku 1870. Její jméno je odvozeno od středověkého příkopu, který zde byl vyhlouben při budování hradeb Starého Města pražského v letech 1232–34.

Přehled názvů Původně ulice nesla název Na Příkopě (Am Graben), a to od svého vzniku (1760), kdy zde byl zasypán příkop, který byl součástí opevnění Starého Města.

Velice brzy se však ujal název V alejích, neboť na zasypaném příkopě byly vysázeny kaštany.Podle Ederera a Lašťovky rostly Na Příkopě od počátku lípy, ostatně rostou tam i dnes.

Po roce 1781 se jméno rozšířilo na Ve starých alejích, neboť protilehlá ulice 28. října a na ni navazující Národní třída byly osázeny lipami a pojmenovány V nových alejích.

V letech 1839–1870 se nazývala Kolowratova nebo Kolowratská třída po hraběti Františku Antonínu Kolovratovi (1778–1861), který byl státník evropského formátu. Zastával post 1. Ministerského předsedy Rakouského císařství a byl nejvyšším purkrabím pražským (v úřadě v letech 1811–1826). Zároveň měl na Ovocném trhu palác se zahradou zasahující až do ulice Na Příkopě. Hrabě měl podstatnou zásluhu na zřízení Národního muzea.

Od roku 1870 se udržel název Na Příkopě a ulice se stala rušnou velkoměstskou třídou.

Historický vývoj Ulice Na Příkopě vede na místě zasypaného 10 metrů širokého a 8 metrů hlubokého hradebního příkopu, který vedl podél středověkých hradeb Starého Města. Příkop byl vyhlouben v letech 1232–1234 při budování hradeb. Voda do něj přitékala přímo z Vltavy a kdysi pravděpodobně také z potoků, které tekly z Vinohrad nebo Pankráce. Když byl hradební příkop naplněn, stával se ze Starého Města uzavřený ostrov. Později při založení Nového Města příkop utvořil hranici mezi oběma městy. Hradební příkop byl zasypán roku 1760, opevňovací funkci však ztratil již roku 1518, kdy došlo ke sloučení obou měst. Později tvořil již jen funkci odvodňovací.

Po zasypání zde byly vysázeny kaštany a ulice dostala název Ve starých alejích. V letech 1845–70 ulice nesla název Kolowratská třída a od roku 1871 nese nynější název Na Příkopě.

Protože byla jako jedna z mála ulic velmi široká, brzy se stala dopravní tepnou. Od 23. září 1875 zde vedla první trať pražské koněspřežné tramvaje, která byla od 28. září 1899 elektrifikována. 2. září 1919 byla křižovatka na Můstku první křižovatkou v Praze, kde začala být řízena doprava strážníkem,Před 90 lety se vložil do dopravního chaosu muž s pendrekem, České noviny, 31. 8. 2009 po roce 1927 pak druhou pražskou křižovatkou se světelnou signalizací.Josef Karel Pithardt: Dopravní signalizace v Praze. Vývoj a zavádění světelných signalizačních zařízení pro řízení dopravy., Praha, NADAS, 1976

Ve 20. letech minulého století se zde po vybouraném domě objevila proluka Myslbek, která byla zastavěna opět až roku 1996 a na dlouhou dobu dělila ulici na dvě části. V 60. letech tu docházelo ke stále horším dopravním zácpám, Příkopy se staly symbolem neutěšené dopravní situace ve městě. V roce 1977 však přišel zvrat – začalo se stavět pražské metro, jehož linka B vede v podzemí a kopíruje ulici téměř po celé její délce od Můstku až po náměstí Republiky. Tramvajová trať, která byla stará téměř sto let, byla dne 4. července 1985 zrušena, když byla označena za nepotřebnou. Dříve rušná městská třída se proměnila v pěší zónu. Ulice byla také předlážděna, když část dlažebních kostek pocházela z rozřezaných náhrobků z židovského hřbitova u Údlicích.

Po roce 1989 a změně společenských poměrů se objevilo mnoho nových obchodů, ulice Na Příkopě je tak dnes velmi významným obchodním korzem centra Prahy. Z pohledu výše nájmů obchodů jde o nejdražší ulici ve městě.

Popis

Staroměstská strana Severní strana s lichými orientačními čísly ulice Na můstku dům 388/1, budova ČKD, nárožní budova ve stylu postmodernismu byla dostavěna roku 1983 podle projektu Aleny a Jana Šrámkových. Stavebním materiálem je ocel obložená kamenem. Ve štítu jsou umístěny velké hodiny přenesené sem ze zbořeného obchodního domu, který zde předtím stával. V přízemí z ulice Provaznická je vstup do vestibulu metra stanice Můstek. Objekt sloužil jako administrativní budova ČKD Praha, v 5. patře bývala kavárna, v 90. letech byla diskotéka. Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 41533/1-2166. Nyní je v budově obchod New Yorker. Budovu vlastní společnost GSCD, s.r.o., jejímž jediným vlastníkem je Friedrich Georg Knapp,[Výpis z obchodního rejstříku - GSCD, s.r.o., C 42516 vedená u Krajského soudu v Brně] majitel společnosti New Yorker. dům 390/3 a 5, palác Vídeňské bankovní jednoty, monumentální administrativní budova postavena v letech 1906–1908 podle projektu pražského německého architekta Josefa Zascheho. Jedná se o jeho vrcholné dílo. Bankovní halu o výšce dvou pater navrhl vídeňský projektant Alexander Neumann. Průčelí je z leštěné žuly. Na portálech a atice plastiky od německého sochaře Franze Metznera. Sídlila zde Komerční banka. Původně zde stál patrový dům U Bílého beránka ze začátku 17. století.Stará Praha, 287 - Zatím nejstarší snímek Zlatého kříže na pohlednici Nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 38461/1-192. Budovu vlastní Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. nárožní dům 391/7, obchodní a obytný dům U Dörflerů, postavený v letech 1904–1906 podle projektu Jiřího Justicha (a Matěje Blechy). Průčelí ve stylu dekorativní secese s vázou ve štítu, na fasádě dva znaky Řádu svobodných zednářů, štukové věnce a drapérie. Fasáda z druhé strany (Provaznická 6) je střízlivá. V roce 1939 upravil Jan Mayer parter a první patro ve stylu funkcionalismu . V 1. patře bývala restaurace Pelikán. Budovu vlastní Ondřej Stýblo. dům 392/9, budovu vlastní společnost ALWANELA, v.o.s, cílovým vlastníkem je německá společnost Innerstadt, GmbH & Co.KG. dům 393/11, budovu vlastní společnost ALWANELA, v.o.s. dům 394/13, dům U Čížků, nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 41431/1-2099. Budovu vlastní František Beneš s manželkou. Havířská ulice dům 583/15, Dětský dům. Konstruktivistická budova obchodního domu byla postavena v letech 1925–1929 podle projektu Ludvíka Kysely. Výrazný je parter budovy s výkladci a vstupem do pasáže, která byla později zrušena. Uvnitř se rozkládá hala na výšku několika pater s ochozy. Kanceláře horních pater jsou opatřeny americkými výsuvnými okny. V roce 1950 byl dům adaptován. Budovu vlastní OLREDO spol.s r.o., cílovým vlastníkem je švýcarská společnost Immo-Hold AG. V přízemí a suterénu je obchod Zara. dům 1047/17, Nový Kolowratský palác. Budovu vlastní Kolowrat-Krakowští. dům 1096/19 a 21, palác Myslbek, postaven v 90. letech 20. století. Roku 1926 byl na prázdné parcele postaven dočasný pavilon uměleckého sdružení Myslbek – v 50. letech byl stržen a nahrazen parkem, který v 70. letech sloužil jako staveniště metra a zázemí pro rekonstrukci Tylova divadla. Roku 1930 zde byl zbourán starý dům banky a pět dalších domů směrem k Ovocnému trhu (č. p. 574–578), ale stavba Josefa Gočára a Arnošta Wiesnera, která roku 1928 vyhrála architektonickou soutěž České banky Union, zde nikdy nebyla postavena. Roku 1991 bylo uzavřeno nové výběrové řízení na zástavbu proluky a brzy poté zde byl postaven obchodně-kancelářský komplex. dům 957/23, nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 41433/1-2100. Budovu vlastní společnost BUR Praha 1 Immobilien s.r.o., cílovým vlastníkem je rakouská společnost B.U.R Vermögensbeteiligung GmbH. dům 958/25, nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 41453/1-2112. Budovu vlastní společnost BUR Praha 1 Immobilien s.r.o. dům 959/27, nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo 41458/1-2115. Budovu vlastní společnost BUR Praha 1 Immobilien s.r.o. dům 584/29, budovu vlastní společnost I. B. S. hotels restaurants PRAHA a.s., bývalý Palais Šramota se Šramotovým mezinárodním restaurantem z let 1923–1950 a velkokavárnou Lloyd Café. Restaurant i kavárna byly zrušeny v 50. letech 20. století a přeměněny na bufet a restaurant Moskva.