Petrovice () jsou městská čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy, které je totožné s územím městské části Praha–Petrovice. Vesnice Petrovice je doložená od 14. století, samostatnou obcí se stala roku 1920, k Praze byly Petrovice se zachováním vlastního místního národního výboru připojeny na počátku roku 1968 a od té doby jsou součástí obvodu Praha 10.
Praha-Petrovice jsou od 24. listopadu 1990 městská část, která vznikla transformací působnosti předchozího místního národního výboru. Územím městské části je katastrální území Petrovice. Rozšířenou působnost státní správy pro tuto městskou část vykonává městská část Praha 15.
Petrovice se rozkládají v jihovýchodním cípu hlavního města Prahy mezi Jižním Městem, Horními Měcholupy a Uhříněvsí, jádro původní vesnice leží na úbočí údolí Botiče. Rozlohou jsou nejmenší pražskou městskou částí, na ploše 1,79 km² zde však žije zhruba 6 tisíc obyvatel. Z nich většina žije v sídlištní zástavbě, která vznikla na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století a tvoří jednotný komplex se sídlištěm Horní Měcholupy. Staré Petrovice se rozrůstají zejména na západ vilovou výstavbou.
Historie Nejstarší historie náhled|vlevo|Kostel svatého Jakuba Staršího
Vesnice, v níž existoval feudální statek a farní kostel, vznikla někdy před dobou vlády Karla IV., ze kdy pocházejí první dochované zmínky. Mohlo se tak stát již v 11. století, kdy jsou v okolí Petrovic bezpečně doložena slovanská sídliště (například v Hostivaři, Záběhlicích nebo Dubči), ale také – a to je pravděpodobnější – až o dvě století později, kdy byly dosídlovány prázdné oblasti v okolí Prahy. To by vysvětlovalo, proč o Petrovicích neexistují starší písemné zmínky, a nasvědčoval by tomu i fakt, že původní budova zdejšího kostela, jak prokázal stavební průzkum, vznikla ve druhé polovině 13. století.
Nejstarší zmínka, kterou se dosud o ní podařilo vypátrat, se nachází v Registru papežských desátků, kde jsou uvedeny farní vesnice, jež tento poplatek odvedly. Dokument sice není datován, ale historici soudí, že by se mohlo jednat o rok 1352.
Druhá zpráva je zanesena v tzv. Konfirmačních knihách, do nichž se zaznamenávaly změny v obsazení církevních úřadů. Ke dni 5. února 1355 zde bylo zapsáno, že „duchovní Volfard byl potvrzen na faru v Petrovicích, uprázdněnou smrtí faráře Matyáše, za přítomnosti Mikuláše Klementera, měšťana Většího Města pražského.“ Z tohoto stručného sdělení vyplývá, že Petrovice byly farní obcí a jejich vrchností s právem jmenovat faráře pražský měšťan Mikuláš Klementer, nejstarší známý majitel zdejšího malého panství. Klementerové drželi Petrovice do roku 1399, od počátku 15. století se v držení panství vystřídala řada rodin, mnohdy bylo v poručenské správě nebo jako věno přecházelo na další majitele.
Kostel náhled|Petrovický zámek v roce 2005
Kostel svatého Jakuba Staršího je bezesporu nejstarší dochovanou stavební památkou v Petrovicích. Jedná se o velmi jednoduchou raně gotickou stavbu, na níž jsou patrné ještě některé prvky románského stavitelství. Původní stavba podle stavebního průzkumu pochází ze druhé poloviny 13. století.
Klementerové nechali ve vrchnostenském dvoře, nacházejícím se v těsné blízkosti kostelíku, vybudovat tvrz. V písemných pramenech se připomíná až roku 1489, ale stavebně historický průzkum svědčí o starším původu.
náhled|vlevo|Einsteinova ulice je jedna z nejstarších a také nejstrmějších petrovických ulic náhled|vlevo|Edisonova ulice s vilovou zástavbou
Počátkem 15. století nechal tehdejší majitel Petrovic Johánek Kbelský provést malířskou výzdobu interiéru kostela a ve druhé polovině 15. století byl původní vchod ve tvaru lomeného oblouku opatřen umělecky zdobeným portálem v pozdně gotickém slohu. Na nejvzácnější z maleb, výjevu Panna Marie Ochranitelka se světci a donátory, umístěném na jižní stěně kostela, byl vyobrazen také sám donátor a jeho rodina. Johánek Kbelský klečí u nohou Panny Marie se svojí manželkou Annou, rozenou Klementerovou, která mu Petrovice přinesla věnem, méně znatelné postavičky mezi nimi jsou jejich děti Kateřina a Janek. K postavě ženy byl umístěn štít s erbem Klementerů, dnes již téměř neznatelný. Erbovní znamení tohoto významného patricijského rodu ze Starého Města pražského, jehož příslušníci jsou nejstaršími doloženými vlastníky Petrovic, se stalo podkladem pro návrh znaku městské části Praha-Petrovice.
Tvrz, zámek a statek Šťastné období nastalo pro Petrovice počátkem 18. století, kdy je koupil František Paceli z Adlersheimu. Nový majitel nechal roku 1716 vystavět na místě původní středověké tvrze barokní zámeček. Poměrně jednoduchá jednopatrová stavba obdélníkového půdorysu stála v sousedství hospodářských budov a byla většinou obývána správcem statku, nikoliv jeho majitelem.
náhled|Památník padlým v Edisonově ulici náhled|Starý hřbitov ve vnitrobloku nových domů
Pravděpodobně v souvislosti se stavbou zámku byl ve druhé čtvrtině 18. století, a to buď ještě za Paceliho života, nebo po roce 1734, kdy se držení Petrovic ujal hrabě Jan Jindřich z Bissingenu, barokně rekonstruován a rozšířen o sakristii a hranolovou věž s cibulovou bání zřejmě již chátrající kostelík svatého Jakuba. Ve věži byla roku 1776 zřízena zvonice. Starší vchod v jižní stěně byl zazděn, nový vchod byl vystavěn pod novou věží. Malý kostelní hřbitov byl nejpozději v této době obehnán zdí, a na ní instalovány čtyři kamenné sochy světců.
Ke druhé zásadní přestavbě kostela svatého Jakuba došlo v roce 1910. Byla provedena péčí hraběcího páru Arnošta Emanuela Silva-Taroucy a jeho choti Marie Antonie Gabriely roz. Nosticové-Rieneck, která přikoupila k rozsáhlejšímu průhonickému panství ještě petrovický stateček. Záměrem této rekonstrukce bylo dát kostelu opět gotickou podobu, již symbolizuje především štíhlý čtyřboký jehlan, který nahradil cibulovitou báň zakončující kostelní věž.
Zbytkový velkostatek s půdou o rozloze přibližně 100 ha a celým komplexem hospodářských budov včetně zámku byl prodán roku 1925 bývalému hospodářskému správci Petrovic Romanu Danerovi. V letech 1927–1929 nechal jeho bratr Zdeněk Daner, majitel občanské záložny ve Vršovicích, zámek opravit. Roku 1942, během druhé světové války byl statek Romanu Danerovi zabaven pro účely gestapa, v prvních mírových týdnech se sem však Daner vrátil.
Část pozemků náležejících k petrovickému statku byla po roce 1946 rozprodána, na další půdě vznikl státní statek, do jehož vlastnictví přešel také celý zámecký areál.
Státní statek do oprav zámku neinvestoval, budovy sice chátraly, ale po dobu jeho působení si zachovaly funkčnost. Po roce 1989 požádalo o restituci zámku několik osob z různých větví rodiny bývalého vlastníka – Roman Daner neměl vlastní děti, ale 6 sourozenců. Rozhodnutím městského soudu v Praze dostala v roce 2001 zámek jeho neteř Václava Kocíková, a ihned začala s přípravami oprav, pro které jí magistrát přidělil grant ve výši 2,272 milionu korun na opravu střechy, avšak týden před plánovaným zahájením opravy ústavní soud rozsudek městského soudu zrušil. Zámek pak dalším rozhodnutím soudu získala praneteř Romana Danera Andrea Isholová, která zámek ani pozemky neudržuje a nemá ani zájem je prodat. Zámek je zpustlý a zchátralý, místy má i propadlé střechy, je obydlený bezdomovci.Osud zámečku v Petrovicích, Reportéři ČT, 10. 9. 2012 21:25 h, poslední reportáž od minuty 26:15, Jana Sotonová Některé její pozemky udržuje městská část na své náklady s tím, že je chtěla od majitelky později vymáhat.např. 11. zasedání Rady městské části Praha-Petrovice, 28. 3. 2011
Další stavby Petrovický pivovar
Obyvatelstvo
Veřejná správa náhled|Petrovice z vrtulnku
V roce 1848 zanikla vrchnostenská správa a v českých zemích začal být budován systém místní samosprávy. Petrovice tehdy utvořily s Horními Měcholupy jednu politickou obec, která byla začleněna do říčanského okresu.
V roce 1920 se Petrovice v rámci říčanského okresu staly samostatnou obcí.
Dne 1. ledna 1958 (nebo 1. července 1960?) se Petrovice jako samostatná obec staly součástí okresu Praha-východ.
K hlavnímu městu Praze byly Petrovice připojeny 1. ledna 1968 a připadly do obvodu Praha 10, do něhož patří dosud. Dosavadní místní národní výbor zůstal zachován, změnil svůj název na Místní národní výbor v Praze-Petrovicích a byl podřízen Obvodnímu národnímu výboru v Praze 10.
24. listopadu 1990 byla na území Petrovic zřízena městská část Praha-Petrovice, jedna z 56, později 57 pražských městských částí s vlastním zastupitelstvem. Místní národní výbor se přejmenoval na místní úřad a místní zastupitelstvo, později, v roce 2001 na úřad městské části a zastupitelstvo městské části.
Rozšířená působnost státní správy přecházela postupně z obvodního úřadu Praha 10 na místní úřad Horních Měcholup, ten byl od 1. ledna 1995 přejmenovaný na Úřad městské části Praha 15 a městská část Praha-Petrovice se stala součástí jeho rozšířeného správního obvodu.
Jako radnice v Petrovicích sloužily postupně dva domy v Edisonově ulici. V době první republiky to byl dům čp. 51, později se místní národní výbor přestěhoval o pár metrů dále do budovy čp. 27 naproti základní škole. Když byl tento dům navrácen původnímu majiteli, přesídlilo vedení radnice a místní úřad nazpět do čp. 51. Nevelké prostory však přestaly postupně vyhovovat potřebám místní samosprávy, proto byl pro petrovickou radnici upraven obecní panelový dům v Morseově ulici čp. 251.
Předsedové MNV: Miloslav Dolenský – 1964–1971 Jindřich Vobecký – 1971–1990
Funkci starosty městské části pak vykonávali: Josef Kňourek (nezávislý) – 1991–1998 Miloslava Lippertová (nezávislá, později SNK) – 1998–2002 Otto Semecký (ČSNS, později nezávislý) – 2002–2006 Olga Hromasová (ODS) – od roku 2006
Symboly městské části Znak a vlajka byly městskému části uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 1994.
Území a život Petrovic náhled|Nejnovější sídliště Petrovic, sídliště Dobrá VodaNázev „sídliště Dobrá Voda“ použit například v dokumentu Celoměstské programy podpory sportu a tělovýchovy na rok 2009 určené pro městské části, školy a školská zařízení , projekt č. 2004, vybudování víceúčelového hřiště s umělým povrchem, Frostova, sídliště Dobrá Voda (přiděleno 0 Kč) dokončené v roce 1992
Obytné celky V letech 1991–1998 byla v rámci velké stavební akce s názvem Technická dovybavenost obce přeměněna stará část Petrovic v klidnou obytnou zónu s moderním technickým zázemím. Barokní zámek u kostela je v soukromých rukou a nadále chátrá.
Zejména na západním okraji Petrovic v sousedství rekreační oblasti hostivařské přehrady probíhá výstavba nových vilek.
Panelové sídliště Petrovice vzniklo na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století a tvoří jednotný komplex se sídlištěm Horní Měcholupy. V době výstavby se o něm psalo jako o sídlišti Horní Měcholupy-Petrovice. Petrovická část tvoří výrazně menší část tohoto komplexu, jižně od Veronského náměstí.
Příroda a turistika náhled|vlevo|Jez na potoku Botič zrekonstruovaný v roce 2006
Do Petrovic patří část toku Botiče do níž zasahuje i vzdutí hostivařské přehradní nádrže a Milíčovský potok se dvěma retenčními nádržemi. Jihovýchodně od Euklidovy ulice je přírodní park Botič-Milíčov, severně přírodní park Hostivař-Záběhlice.
Údolím Botiče prochází přes Petrovice červená turistická značka č. 0013 a cyklistická trasa č. 11 (v novém číslování A23), která zatím v Petrovicích končí.
Na západ od Botiče v okolí ulice Newtonovy je zahrádkářská osada i několik obytných domů.
Ekonomika Na území Petrovic sídlí výrobní družstvo SMĚR.
Školská zařízení náhled|Budova ZŠ Dopplerova 351, Praha-Petrovice náhled|Budova Edisonova 40 ZŠ Praha-Petrovice