náhled|Pražští rodáci a manželé Gerty Coriová s Carlem Ferdinandem Corim obdrželi Nobelovu cenu v roce 1947 za popsání tzv. cyklu Coriových. Gerta Coriová se stala vůbec první oceněnou ženou. Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství představuje chronologický seznam laureátů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, která je každoročně udělována za významné objevy na poli věd o životě a lékařství. Obsahem ceny je zlatá medaile, diplom a certifikát na peněžní obnos.
V roce 2025 cena putovala do rukou Američanů Mary E. Brunkowové a Freda Ramsdella a Japonce Šimona Sakagučiho „za objevy týkající se periferní imunitní tolerance“. Částku 11 milionů švédských korun si rozdělili rovným dílem. Sakaguči byl oceněn za objev regulačních T-lymfocytů (Treg) z roku 1995, podskupiny CD4+ T-lymfocytů, jež se podílejí na zachování imunitní tolerance vůči vlastním tkáním silnou regulační či tlumící, supresorovou aktivitou. Tím přispívají k ochraně před rozvojem autoimunitních onemocnění. Do té doby byla známá jen centrální tolerance spočívající v potlačení poškozených imunitních buněk v lymfatických orgánech. Brunkowová a Ramsdell navázali v roce 2001, při zkoumání genových mutací u myší, objevem transkripčního faktoru foxp3. Sakaguči pak výzkumy propojil odhalením, že vývoj a funkce populace přirozeně se vyskytujících nTreg, vznikajících v brzlíku, závisí právě na foxp3, který neustále exprimují. Druhou populací jsou indukované iTreg, vznikající v tkáních v důsledku zánětu, a které potlačují imunitní reakci. Mutace ve foxp3 mohou navodit autoimunitní nemoci typu syndromu IPEX. Na základě periferní tolerance byl zahájen nový výzkum léčby autoimunitních a nádorových onemocnění, stejně jako účinnějších způsobů transplantace.
Historie Výběr oceněných provádí Nobelův výbor, jenž návrhy posílá Nobelovu shromáždění, které o nich rozhoduje. Držitelé pak cenu získávají 10. prosince ve stockholmském koncertním sále z rukou švédského krále. Opatření omezující nejvyšší počet oceněných v každé oblasti na tři osoby za jeden rok bylo zavedeno v roce 1968.
Mezi lety 1901 až 2025 Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství obdrželo 232 osob, z toho 218 mužů a 14 žen. Jednalo se o čtyřicet laureátů, kteří získali cenu samostatně, třicet šest oceněných dvojic a čtyřicet trojic (maximální počet oceněných). Prvním nositelem se v roce 1901 stal německý fyziolog Emil von Behring, který získal částku 150 782 švédských korun, což k roku 2009 odpovídalo hodnotě 7 872 648 korun. Imunolog Ralph M. Steinman je jediným laureátem v historii, kterému byla Nobelova cena udělena posmrtně (za rok 2011). Nejmladším držitelem je Kanaďan Frederick Grant Banting, kterému při převzetí ceny v roce 1923 bylo 32 let. Naopak nejstarším příjemcem se v roce 1966 stal ve věku 87 let americký patolog Francis Peyton Rous.
Mezi třináct oceněných žen patří Gerty Coriová (1947), Rosalyn Yalowová (1977), Barbara McClintocková (1983), Rita Leviová-Montalciniová (1986), Gertrude Belle Elionová (1988), Christiane Nüssleinová-Volhardová (1995), Linda B. Bucková (2004), Françoise Barré-Sinoussiová (2008), Elizabeth H. Blackburnová (2009), Carol W. Greiderová (2009), May-Britt Moserová (2014), Tchu Jou-jou (2015), Katalin Karikóová (2023) a Mary E. Brunkowová (2025).
Cenu také společně převzaly dva manželské páry, pražští rodáci Gerty a Carl Ferdinand Coriovi (1947) a norští neurovědci May-Britt a Edvard I. Moserovi (2014). Rodinní příslušníci, otec a syn, obdrželi ocenění také dvakrát: Hans von Euler-Chelpin (chemie) a Ulf von Euler (lékařství), respektive Arthur Kornberg (lékařství) a Roger D. Kornberg (chemie). Mezi nositele se řadí i bratrská dvojice Jan Tinbergen (ekonomie) a Nikolaas Tinbergen (lékařství).
Lékař a psycholog Sigmund Freud byl na cenu neúspěšně nominován 32krát v lékařství nebo fyziologii a v roce 1936 také v kategorii literatury. Objevitelé inzulinu Frederick Banting a John James Rickard Macleod vyhráli při své první nominaci v roce 1923.
V prvních padesáti letech obdrželo cenu 59 osob. V období 1951–2000 se jednalo o více než dvojnásobný počet 113 osob. Devětkrát, v letech 1915–1918, 1921, 1925 a 1940–1942, nebyla cena předána. První světová válka způsobila čtyřnásobnou absenci oceněných (1915–1918) a v důsledku druhé světové války se cena neudělovala třikrát (1940–1942).
Seznam laureátů Podle dekád 1901 • 1910 • 1920 • 1930 • 1940 • 1950 • 1960 • 1970 • 1980 • 1990 • 2000 • 2010 • 2020