náhled|vpravo|300px|Kosmická loď Sojuz TMA-07M
Kosmická loď je umělé kosmické těleso, které slouží ve vesmíru jako dopravní prostředek pro dopravování kosmonautů, jiných živých organismů nebo nákladu na vesmírné stanice, nebo jinam. Je určena pro pohyb v kosmickém prostoru, za který je nejčastěji považován prostor dále než 100 km od zemského povrchu, tzv. Kármánova hranice. Tam se dopravuje vlastními prostředky nebo častěji pomocí nosné rakety.
Kosmická loď musí být přizpůsobena pohybu v kosmickém vakuu či řídké zemské atmosféře, stavu beztíže (případně mikrogravitace), odolná vůči kosmickému záření a dalším vlivům specifickým pro kosmický prostor.
Kosmické lodi jsou jedny z nejsložitějších technických zařízení vyvinutých člověkem. Je to dáno tím, že vesmírné prostředí se vyznačuje specifickými vlastnostmi ve kterých musí loď bezpečně a spolehlivě fungovat. Jedná se o přítomnost hlubokého vakua, zvýšené úrovně záření, extrémní tepelné namáhání při návratu kosmického plavidla zpět na Zemi a spoustu dalších faktorů.
Systémy kosmických lodí Kosmické lodi jsou pro zdárné splnění kosmické mise vybaveny množstvím nejrůznějších technických zařízení. Určitá jejich část je společná pro téměř všechna umělá kosmická tělesa. Další systémy musí být doplněny například tehdy, pokud se jedná o pilotované kosmické lodě nebo o tělesa mířící do vzdálenějších oblastí vesmíru.
Systémy dodávky elektrické energie – zajišťují napájecí veškerých elektrických zařízení na palubě. Jedná se o zdroje elektrické energie kterými mohou být chemické baterie či akumulátory, solární panely, palivové články nebo jaderné generátory. vpravo|náhled|300px| Loď Apollo na oběžné dráze Měsíce Systémy orientace a stabilizace – zajišťují jasně definovanou polohu kosmické lodě v prostoru. Ať už z důvodu pozorování kosmických těles, chlazení a klimatizace, zážehu raketových motorů anebo směrování solárních panelů ke slunci. Nejčastěji se používají systémy malých raketových motorků nebo stabilizační setrvačníky.
Systémy navigace – vyhodnocují aktuální polohu a rychlost v prostoru. Většinou se jedná o optická čidla monitorující pozici slunce a jasných hvězd, polohu horizontu planet atd.
Pohonné systémy – zabezpečují veškeré manévry kosmických lodí, jejich manévrování ve volném vesmíru, na oběžných drahách a při návratu na Zemi. Nejčastěji se používá chemických raketových motorů spalujících kapalné nebo pevné pohonné látky, zřídka i iontové a plazmové motory, sluneční plachty atd.
Komunikační systémy – zabezpečují komunikaci lodí s řídicími centry na Zemi a komunikaci s ostatními tělesy. Nejčastěji se jedná o rádiová komunikační zařízení pracující v nejrůznějších radiových pásmech. Experimentálně se využívá i optického přenosu.
Řídicí a telemetrické systémy – zjišťují a měří údaje o stavu lodě a posádky a přenášejí je na Zemi. Zabezpečují vlastní řízení všech systémů kosmického tělesa. Jedná se o nejrůznější počítačové a senzorické systémy.
Systémy regulace teploty – zajišťují udržování stálého rozmezí teplot kosmické lodi, aby bylo možné garantovat spolehlivou funkci všech systémů. Jedná se o soustavy chladicích radiátorů, ohřívacích těles, izolačních a teplovodivých materiálů.
Systémy zabezpečení životních podmínek – u pilotovaných lodí zabezpečují odpovídající prostředí pro posádku. Jedná se o dodávku kyslíku do atmosféry, odstraňování vydýchaného oxidu uhličitého a dalších plynů, regulaci vlhkosti a teploty atmosféry, zásobování vodou a potravinami atd. Tyto systémy mohou být navrženy jako otevřené, nerecyklující žádnou z komponent. Jako polouzavřené, které se dneska nejčastěji používají a které částečně zabezpečují například koloběh vody v systému. A jako poslední zcela uzavřené systémy, které budou zcela nezávislé na vnějších dodávkách surovin.
Systémy tepelné ochrany – zabezpečují tepelnou odolnost tělesa při přistávání kosmických lodí na planetách s hustou atmosférou – typicky na Zemi. Tepelné štíty chrání těleso lodi před nadměrným ohřevem v důsledku vznikajícího tření. Nejčastěji se jedná o speciální odpařující se materiály, izolační keramické materiály nebo vysoce odolné uhlíkové povrchy.
Přehled kosmických lodí náhled|300px|vpravo|Raketoplán Endeavour při pohledu z ISSSnímek: NASA náhled|300px|vpravo|Kosmická loď Šen-čou
+ Používané Název lodi Původ a provozovatel Použití Nosná raketaSojuz , Roskosmos pilotovaná Sojuz 2Progress , Roskosmos bezpilotní zásobovací Sojuz 2Šen-čou , CNSA pilotovaná Dlouhý pochod 2FHTV , JAXA bezpilotní zásobovací H-IIBDragon , SpaceX/NASA bezpilotní zásobovací, komerční Falcon 9Cygnus , Orbital ATK/NASAbezpilotní zásobovací, komerčníAntares, Atlas VDragon 2, SpaceX/NASAnepilotovaná i pilotovaná verze, komerčníFalcon 9 Block 5CST-100 Starliner, Boeing/NASA pilotovanáAtlas V Orion, NASApilotovaná pro lunární mise
Sojuz, Progress, HTV i Dragon jsou používány k obsluze Mezinárodní vesmírná stanice. Šen-čou může létat samostatně na oběžné dráze Země, případně ke stanici Tchien-kung.
+ Dříve používané Název lodi Původ a provozovatel PoužitíVostok pilotovanáMercury , NASA pilotovanáVoschod pilotovanáGemini, NASApilotovanáNorth American X-15, NASAsuborbitálníApollo, NASApilotovanáTKSbezpilotní (plánována pilotovaná)Space Shuttle, NASApilotovanáBuranautomatická (plánována pilotovaná)SpaceShipOnepilotovaná, suborbitální, komerčníATV ESAbezpilotní, zásobovací
+ Budoucí Název lodi Původ a provozovatel PoužitíDream ChaserzásobovacíOrjol, RoskosmospilotovanáSpaceShipTwo komerční, suborbitálníSkylon bezpilotníACTS ESApilotovanáStarship, SpaceXmeziplanetární pilotovanáSojuz GVK, Roskosmosnákladní, zásobovací
Kompletní přehledy pilotovaných kosmických letů Seznam pilotovaných vesmírných letů 1961–1986 Seznam pilotovaných vesmírných letů 1987–1999 Seznam pilotovaných vesmírných letů 2000–2009 Seznam pilotovaných vesmírných letů 2010–2019 Seznam pilotovaných vesmírných letů 2020–současnost
Kosmická plavidla ve filmu a literatuře Kosmická plavidla vyskytující se ve filmu a literatuře prošla dlouhým vývojem v rámci něhož vzniklo nepřeberné množství různorodých typů všech tonáží. Díky vývoji fiktivních výkonných pohonných systémů nejrůznějších principů, antigravitačních jednotek a dalších pokročilých technologií tato plavidla dosahují úctyhodných rychlostí, nezřídka přesahujících rychlost světla.
Jednou z nejznámějších je fiktivní loď USS Enterprise (NCC-1701-D) třídy Galaxy, známá z hvězdné flotily seriálu Star Trek.
Související články Dějiny průzkumu sluneční soustavy Kosmický let Umělé kosmické těleso Kosmický raketoplán Vesmírná stanice Stav beztíže
Externí odkazy
ORBITER Space Flight Simulator – simulátor letů do vesmíru pro PC/Win, freeware Portál www.astronautix.com (anglicky) Česká encyklopedie kosmických těles Jaderné pohony jsou příslibem budoucích cest do vesmíru – rozhovor s hlavním konstruktérem ruských raket
Kategorie:Kosmické dopravní prostředky