Pavel Zemek-Novák (* 14. října 1957 Brno), vlastním jménem Pavel Novák, je český hudební skladatel, pedagog a hobojista.
Život Studiu skladby společně se hrou na hoboj se věnoval na brněnské konzervatoři. V roce 1981 vystudoval hru na hoboj na Janáčkově akademii múzických umění v Brně a v roce 1988 dokončil na téže škole studium kompozice ve třídě Miloslava Ištvana. Hudební vzdělání si doplnil stipendijním pobytem v Paříži a na londýnské Royal College, kde studoval mezi lety 1992–1993 u George Benjamina.
V letech 1997–1998 byl na doktorandské stáži v Paříži jako žák spektralisty Gérarda Griseye (1946–1998). Stal se tak stal patrně prvním z českých skladatelů, kteří měli možnost setkat se s tvůrci jednoho z nejaktuálnějších kompozičních směrů současnosti. Provozně náročné a vysoce zvukově komplikované partitury spektralistů mohly na Zemka-Nováka zapůsobit co se vnímání zvuku týče, jako skladatel se však vydal cestou směřující zpět k redukci zvukového pásma a k celistvosti zvuku tónu. Osm let byl zaměstnán jako první hobojista v orchestru Janáčkova divadla v Brně. V letech 1987–2024 byl profesorem skladby a hudební teorie na brněnské konzervatoři. Jeho posledním studentem byl Ing. Tomáš Peloušek. Tam také začal učit hru na hoboj, kterou byl však, stejně jako profesionální kariéru v tomto oboru, nucen ukončit ze zdravotních důvodů. I přesto, že již nevyučuje skladbu na brněnské konzervatoři, stále zde vede skladatelský seminář spolu s MgA. Radimem Bednaříkem a BcA. Martinem Wiesnerem.
Kompoziční styl Kompoziční dílo Zemka-Nováka dílo čítá přes sto komorních a orchestrálních skladeb pro různá obsazení. Stylově pro ně razil název kompozice s redukovaným kontrastem. Dnes jsou nejcharakterističtější jeho monofonní kompozice a kompozice s eliminováním disonantních intervalů. Na přelomu 80. a 90. let prošel Zemek-Novák obdobím závažné nemoci, které se v jeho přístupu ke kompozici odrazilo příklonem k takřka výhradně duchovní tematice děl. Zemek-Novák vyšel technicky z Ištvanovy Metody montáže izolovaných prvků v hudbě, ale patrně i na základě posledních Ištvanových teoretických aktivit (texty o jednohlasu v soudobé hudbě) se od této techniky postupně vzdálil k vlastní, vycházející z průzkumu možností unisona (jednohlasu). Zemek-Novák je v rytmice, faktuře hudby, ale i v polyfonii a formě ovlivněn gotickou a celkově středověkou západní hudbou. Silná katolická víra a svobodomyslný přístup k technologii kompozice Zemka-Nováka sbližuje se skladatelem Františkem Gregorem Emmertem. Na rozdíl od Emmerta se však Zemek-Novák ve svém díle přiklání k redukcionistickému pojetí faktury a k práci se samotným zvukem. Zemek-Novák nabyl přesvědčení, že nové využití monofonie může vyvést západoevropskou hudbu z krize. Postupně unisona použil nejen na skladbách drobných, pro malé obsazení, ale i na rozsáhlých orchestrálních kompozicích. Unisono Zemek-Novák chápe velmi volně, vrství jej nejčastěji v intervalu oktáv, kvart a kvint (na způsob středověkého organa), ale rovněž jej variuje heterofonní technikou, takže leckdy v jeho unisonových kompozicích vznikají překvapivě komplexní souzvukové výslednice. Kromě techniky unisona je u Zemka-Nováka velmi častá volná modální technika, v rytmice s oblibou využívá lomených násobných rytmů (ve smyslu „neúplných“ triol, kvartol apod.), zajímavé je také jeho formování, které postuloval svou metodou redukovaného kontrastu – s oblibou dělí dílo na mnoho částí hraných attacca, případně označených stejným tempem (Prestissimo, Prestissimo, Prestissimo, Prestissimo, Prestissimo). Typickou formou pro Zemka-Nováka je velmi pozvolná gradace směřující v jedné rozsáhlé hudební větě od nejjednodušších zvuků k nejsložitějšímu hudebnímu pletivu ve značně vysokých tempech. Z hlediska sémiotiky a postmoderního formování vůbec jsou pozoruhodné skladebné parafráze a transkripce například Lisztových klavírních parafrází a transkripcí. V posledních letech k předešlým přistupuje již zmíněná technika redukce „disonantních“ intervalů (ve smyslu středověkého názvosloví o disonancích a konsonancích a z hlediska zákonů akustiky), nicméně i tam vykazují „konsonantní“ skladby Zemka-Nováka zcela soudobý hudební výraz a to nejenom po leckdy příkré souzvukové stránce, ale i z hlediska práce s hudebním timbrem anebo samotnou fakturou.
Zemek-Novák je opakovaně vyzdvihován jako jeden z nejvýznamnějších a nejprogresivnějších českých skladatelů artificiální hudby své generace. Mnohé z jeho skladeb byly provedeny významnými interprety v zahraničí, v poslední době se jeho tvorba zejména v Anglii těší velké pozornosti.
Výběr z díla Symfonie č. 1 pro velký orchestr (7 vět) (1987) 20' Symfonie č. 2 Pašije podle sv. Jana pro 9 sólistů, smíšený sbor a velký orchestr (1990–1997) 80' Symfonie č. 3 Medjugorie pro klavír a 10 smyčcových nástrojů (33 vět att.) (1995–2002) 21' Symfonie č. 4 Unisono pro orchestr (5 vět) (2002) 13' Symfonie č. 5 Prameny milosrdenství a světla ve Svatojakubském chrámu v Brně (2004) 15' Symfonie č. 6 Chvála stvoření pro sbor a orchestr na text Františka z Assisi (2016) 19' Unisono C dur pro orchestr [jednověté] (1998) ca 5' Serenáda pro anglický roh a orchestr [6 vět] (2003–2004) Koncert (Konsonance) pro violoncello a komorní orchestr (2006–2008) Z říše ryb (1993) – čtyřvětá varhanní skladba; první tři věty pouze pro sólový pedál, poslední věta pro tři manuály, jako cantus firmus užit chorál Samuela Scheidta O Christ, der du bist Tag und Licht Trio pro flétnu, violu a harfu (2010) Bohuslavu Reynkovi, Sonáta pro violu a klavír (2002)
Odkazy
Reference
Literatura Chrápavá, Lucie: Pavel Zemek. Portrét osobnosti skladatele. Praha: Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro zrakově postižené, 2012. (absolventská práce) Trumpeš, Vít: Pašije v soudobé hudbě. JAMU, Brno, 2011 (diplomová práce) Trumpeš, Vít: Duchovní tematika v tvorbě Pavla Nováka-Zemka. JAMU, Brno, 2009 (bakalářská práce) Groulík, Jiří: Unisono v díle Pavla Nováka-Zemka. JAMU, Brno, 2007 (diplomová práce)
Externí odkazy
profilová stránka skladatele seznam skladeb Zemka-Nováka CD s klavírním cyklem preludií a fug partitura skladby Tichý hymnus Hovory o jednohlasu (Opera plus)
Kategorie:Čeští hobojisté Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé 21. století Kategorie:Absolventi Janáčkovy akademie múzických umění Kategorie:Narození 14. října Kategorie:Narození v roce 1957 Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži