Římskokatolická farnost Bořislav (něm. Boreslau) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Bořislav a v jejím okolí. Organizačně spadá do teplického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.

Historie farnosti Plebánie v Bořislavi je prvně písemně doložená roku 1352, kdy platila 6 grošů papežských desátků. Dále jen Bořislav 2014. V té době už Bořislav patřila teplickým benediktinkám. Znamená to, že klášter měl k farnosti patronátní právo a jeho abatyše tam instalovala duchovního správce. Farnost ovšem neměla takový rozsah jako v současnosti: Do roku 1661 byly dnešní filiální kostely ve Rtyni a v Hradišti sídlem farní správy. Do bořislavského farního okrsku je tehdy začlenil majitel teplického panství Jan Jiří Marek Clary-Aldringen. Dále jen Sitte 2011. Publikaci vydal autor prvně vlastním nákladem v roce 1936. V roce 2011 vyšla spolu s jeho do té doby nepublikovaným rukopisem Na slunné straně Milešovky v česko-německé podobě spolu s dalšími materiály o P. Sittem.

náhled|vlevo|Kostel v Hradišti náhled|vlevo|Kostel ve Rtyni První bořislavský farář, kterého známe jménem, je Pavel. Ten v roce 1377 vedl na arcibiskupském soudu při s knězem Petrem z Teplic, který se později stal farářem ve Rtyni. Ze 14. století se v písemných pramenech jako bořislavští faráři ještě uvádějí Jan a Štěpán. Začátkem 15. století mluví prameny také o faráři Swierzkovi.Sitte 2011, s. 25. Roku 1405 převzal od Oldřicha a Peška z Radovesic pro bořislavský kostel dar 24 grošů ročně farář Mikuláš. Dále jen Teplice 2015. Pravděpodobně jde o téhož Mikuláše, který zemřel v Bořislavi roku 1416. Jako jeho nástupce prezentovala abatyše Žofie kněze Jana z Teplic. V prvních letech husitských válek byla bořislavská fara zřejmě opuštěna. Roku 1434 totiž abatyše Markéta ustanovila Apolináře z Horšovského Týna za faráře v neobsazené farnosti.Teplice 2015, s. 75. To je jedna z posledních zpráv o existenci teplického kláštera a na dlouhou dobu poslední zpráva o bořislavské farnosti. V roce 1434 je v Praze na Karlově uváděn jako představený Martin z Bořislavi. Je otázka, v jaké podobě bořislavský kostel husitské války přečkal.

Od poloviny 15. století vykonávala patronátní právo nad farností teplická světská vrchnost, protože tamní klášter zanikl. V té době už byla bořislavská farnost, podobně jako většina farností na severozápadě Čech, utrakvistická. I z evangelického období bořislavské farnosti existuje několik zpráv. Roku 1564 zde byl farářem Jakub, který měl potíže s přijetím jakési mladé kuchařky.Bořislav 2014, s. 12. V roce 1569 byl pro bořislavský kostel ulit zvon o průměru 95 cm.Sitte 2011, s. 27.

Roku 1592 presentoval Radslav Kinský do funkce faráře kněze Michaela Longolia původem z Kralovic. Longolius byl nejen teolog a člen litoměřického utrakvistického děkanátu, ale také humanistický učenec. Stýkal se např. s Martinem Bacháčkem a Janem Jeseniem. Byl rovněž literárně činný. Roku 1617 vydal český překlad latinského originálu tehdy velmi rozšířené, čtyřdílné knihy německého luteránského teologa Johanna Arndta (1555–1621) Anatomie a laboratoř pravého křesťana.Digitální podoba knihy na Google Books. V roce 1620 vyšel v Praze jeho překlad pranostik a proroctví Paula Nagela z Lipska.Digitální podoba knihy na Google Books. Longolius byl zámožný muž. Roku 1612 si od něj město Louny vypůjčilo značnou částku 3500 míšeňských kop. Členové městské rady ji pak každoročně jezdili do Bořislavi splácet. V důsledku rekatolizačních dekretů byl Longolius po bitvě na Bílé Hoře nucen Čechy opustit. Usadil se v saském příhraničním městě Geisingu, kde v roce 1628 zemřel. Ve farním archivu v Řehlovicích se údajně v roce 1717 nalezla jeho česky psaná závěť.Sitte 2011, s. 28.

Od roku 1624 byla Bořislav administrována z Teplic. Roku 1628 instaloval císařský komisař – majetkové poměry teplického panství a tím ani patronát nebyly tehdy ještě zcela vyjasněny – za teplického a bořislavského faráře kapucínského mnicha Bernarda. V roce 1635 získali teplické panství Aldringenové. Ti téhož roku připojili Bořislav, Hradiště a Rtyni k Děkanství v Teplicích. Prosazování víry pod jednou ale v okolí Bořislavi nebylo jednoduché. Bernardovu nástupci, M. Adamu Prochovi, pomáhali v roce 1637 s rekatolizací dva jezuitští misionáři. Ještě v roce 1650 působil v Bořislavi protestantský učitel. Jeho vykázání z farnosti Prochovým nástupcem P. Eliasem Ignazem Reichelem se setkalo s odporem farníků. náhled|vlevo|267px|Farní budova

Pro dějiny bořislavské farnosti je klíčový rok 1661. Tehdy se bořislavská farnost od teplického děkanátu opět osamostatnila a kostely ve Rtyni a Hradišti byly ustanoveny jako filiální k tomu bořislavskému. Tím získala farnost svůj dnešní rozsah. Prvním farářem byl ustanovený Zikmund Ignác Hundeshagen. Vzhledem k teplickému patronátu však blízké spojení s teplickým děkanstvím trvalo. Často se stávalo, že tepličtí děkané začínali svou kariéru právě v Bořislavi.Teplice 2015, s. 144.

V polovině 2. desetiletí 18. století se patronátní úřad rozhodl postavit v Bořislavi nový kostel. Vysvěcen byl snad v roce 1717. Je dílem teplického stavitele Christiana Laglera. Zároveň byl rozšířen hřbitov okolo bořislavského kostela a obehnán zdí. Po novostavbě kostela došlo i na novou farní budovu, postavenou zřejmě rovněž na místě té původní. Nad vstupním portálem je letopočet 1733, což je pravděpodobně rok dostavby.Bořislav 2014, s. 108. Nejmenovaný autor kapitoly o faře uvádí, že se stavěla podle projektu Jeronýma Costy v letech 1733–1741. Vzhledem k umístění letopočtu nad vstupním portálem je pravděpodobnější rok dokončení 1733. Její stavitel Jeroným Costa (asi 1691 Como, Lombardie – 1741 Praha) byl jeden z mnoha italských architektů, kteří se usadili v té době v Čechách. Z jeho realizací jsou známé např. pohřební kaple Božího Těla v Hostíně u Vojkovic a zámek v Lipové na Děčínsku.Studie Jana Rapina na stránkách zámku Lipová. V rámci bořislavské farnosti vypracoval návrh na novostavbu kostela sv. Martina ve Rtyni.

V roce 1857 byl učiněn pokus obnovit samostatnou farnost v Hradišti, z čehož ale sešlo.

náhled|Pamětní deska Franze Sitteho Od 1. ledna 1935 byl v místě ustanoven farářem Franz Sitte, pozdější oběť komunistického pronásledování katolické církve. Do Bořislavi jako kaplan přišel roku 1922.

V 80. letech 20. století byla zbořena kaple v obci Bílka. Nově byla postavena až v letech 1996–2000. Kapli v Bílce následně benedikoval litoměřický biskup Josef Koukl. Farnost byla obsazena knězem až do roku 2012, kdy zdejší farář Rossler odešel do penze. Poté Bořislav začala být administrována knězem z Bíliny.

Roky postavení kostelů a kaplí ve farnosti 1691 kostel sv. Vavřince v Hradišti 1717 kostel sv. Kateřiny v Bořislavi 1736 kostel sv. Martina ve Rtyni nad Bílinou 1805 kaple sv. Antonína Paduánského ve Lbíně 1812 kaple sv. Jana a Pavla v Malhosticích 1834 kaple Panny Marie ve Bžanech 1842 kaple sv. Floriána v Sezemicích (zachovány jen základy) 1851 kaple sv. Fabiána a Šebestiána v Žalanech 1902 kaple Korunovace Panny Marie v Mošnově 1905 kaple Jména Panny Marie v Úpořinách (renovace) 1907 kaple v Kozlíkách 1924 kaple sv. Antonína ve VrahožilechSitte 2011, s. 30–41.

Duchovní správa

Duchovní správcové vedoucí farnost v předbělohorském období Roky uvedení jmenovaného v písemných pramenech:

Duchovní správcové vedoucí farnost od doby pobělohorské Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Galerie duchovních

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky Kostely 1.120pxKostel sv. Kateřiny Bořislav bližší informace o bohoslužbách farní kostel 2.120pxKostel sv. Vavřince Hradiště bližší informace o bohoslužbách filiální kostel 3.120pxKostel sv. Martina Rtyně nad Bílinou bližší informace o bohoslužbách filiální kostel Kaple 4.120pxKaple sv. Václava Bílka bližší informace o bohoslužbách kaple 5.120pxKaple Bukovice bohoslužby příležitostně kaple — 6.120pxKaple Panny Marie Bžany bližší informace o bohoslužbách kaple — 7.120pxKaple sv. Antonína Paduánského Lbín bližší informace o bohoslužbách kaple — 8.120pxKaple sv. Antonína Lelov bohoslužby příležitostně kaple — 9.120pxKaple sv. Antonína Lysec bližší informace o bohoslužbách kaple — 10.120pxKaple sv. Jana Nepomuckého Lhenice bližší informace o bohoslužbách kaple — 11.120pxKaple sv. Antonína Vrahožily bližší informace o bohoslubách kaple — 12.120pxKaple sv. Fabiána a Šebestiána Žalany bližší informace o bohoslužbách kaple — Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura Franz Sitte: Geschichte der Pfarrgemeinde Boreslau, nákladem vlastním, Boreslau 1936. Na slunné straně Milešovky / An der sonnenseite des Milleschauers, Nakladatelství Kapucín, Duchcov .

Související články Seznam obcí v litoměřické diecézi

Externí odkazy Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze Kaple v Bílce na www.hrady.cz Soupis dochovaných matrik farnosti

Bořislav Kategorie:Bořislav Kategorie:Bžany Kategorie:Rtyně nad Bílinou Kategorie:Žalany