Římskokatolická farnost Chotěšov je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Chotěšov a v jejím okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chotěšově.
Historie farnosti První zmínka o lokalitě Chotěšov pochází z roku 1057 a nalézá se v zakládací listině litoměřické kapituly. Chotěšov patřil litoměřickému kostelu sv. Štěpána, a v listině slova: „Hotissové hospitalis terra ad aratrum“, snad znamenají, že se jednalo o hospodu s poplužím. Dále je Chotěšov je zmiňován v roce 1226 v listině krále Přemysla Otakara II., jako dar doksanskému klášteru spolu s jinými vesnicemi. Obec je od doksanského kláštera vzdálena cca 2 hodiny chůze a řeholní sestry měly zájem, aby tamní obyvatelstvo mohlo v neděli a ve svátky chodit na mši a kázání. V Chotěšově byl postaven menší kostel, do kterého řeholnice nechaly umístit i sochu Panny Marie.
Kdy byla farnost přesně založena není známo. O samostatné faře v Chotěšově je první zmínka ze 16. století. Na pražském arcibiskupství totiž existuje listina, kterou předložili duchovní správcové libochovického panství pražskému arcibiskupovi Zbyňku Berkovi, v níž prosí o přímluvu a ochranu u jeho majestátu. V této listině, reagující na nákup statků jakýmsi protestantem, duchovní prosí, aby katolická víra nebyla v místě ve svých právech zkrácena. Na této písemné prosbě je také, kromě jiného, podepsán také Franciscus Bilinensis, parochus Chotěšovicensis, což znamená: František Bilínský, farář chotěšovský. O faráři chotěšovském koncem 16. století vykládá také pamětní kniha chotěšovské fary. Podle ní býval na kůru chotěšovského kostela starý obraz z náhrobku nějakého tamního duchovního správce s nápisem: „Léta Páně 1593 v neděli dvanáctou po sv. Trojici v noci na pondělí, tj. dne sv. Viktorina, ctihodný kněz Václav Figura, toho času farář zdejší, maje let 54, život svůj dokonal, jehožto tělo v tomto chrámu Páně, jsouc pohřbeno, odpočívá, očekávajíce slavného z mrtvých vzkříšení se všemi vyvolenými Božími svatými. Amen.“
Také z počátku 17. století se zachovala zmínka o samostatném faráři v Chotěšově. Ve věži chotěšovského kostela visel zvon, který unikl válečným rekvizicím I. světové války, na kterém byl nápis: „Léta Páně 1608 slit jest zvon v městě Lounu nad Ohří ke cti a chvále Pánu Bohu Všemohoucímu, též ku poctě blahoslavené Panně Marii a všem svatým, k záduší chotěšovskému za ctihodného kněze Šebastiána, toho času faráře chotěšovského.“ Na hřbitově v Chotěšově vedle kostela bylo podle farní knihy ještě v letech 1850 možné vidět prastarý kamenný pomník, který byl před věky postaven kterémusi chotěšovskému faráři. Na návrší za školou se ještě v na začátku 20. století nacházela zchátralá malá stodola, která se podle staré tradice nazývala farou. Chotěšovský kostel nebyl nikdy označován kostelem filiálním, ale vždy důsledně kostelem komendátním. Z těchto indicií lze usoudit, že samostatná duchovní správa zde existovala již v době před třicetiletou válkou, nicméně v jejím průběhu z důvodu velkého nedostatku kněží, byl Chotěšov přifařen do Libochovic, čímž zanikla tzv. stará farnost. Matriky jsou v místě vedeny od roku 1773. Farnost byla obnovena roku 1852 na žádost chotěšovských občanů. Do chotěšovské farnosti připadla v té době také Černiv, vzdálená asi půl hodiny pěšky. V roce 1852 žilo v Chotěšově asi 630 osob a nacházelo se zde 130 domů; v Černivi bylo asi 330 obyvatel a bylo zde kolem 70 popisných čísel na domech.
Duchovní správci
Území farnosti Do farnosti náleží území těchto obcí: Chotěšov (ChotieschauNěmecký název lokality ve farnosti do roku 1945.) Černiv (Tscherniw)
Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky Kostel1.160pxKostel Nanebevzetí Panny Marie Chotěšov bližší informace o bohoslužbách farní kostel Kaple2.160pxKaple Všech svatých Černiv Bližší informace o bohoslužbách kaple — Venkovní kříže3. 80px Křížek na rozcestí Chotěšov — krucifix — Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Příslušnost k farnímu obvodu Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Libochovice, jehož součástí je i farnost Chotěšov, která je tak spravována excurrendo.
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články Litoměřický vikariát Římskokatolická farnost-děkanství Libochovice Seznam obcí v litoměřické diecézi
Externí odkazy Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze Římskokatolická farnost Chotěšov na webu farní kolatury Libochovice
Chotěšov