Advokátní přímus označuje povinnost být zastoupen advokátem v určitém řízení před soudem a účastník takového řízení se pak proto nejen nemůže hájit sám, ale nemůže se nechat zastupovat i tzv. obecným zmocněncem. Ve stanovených případech jsou však z tohoto pravidla umožněny výjimky, zejména tehdy, pokud sám účastník řízení má vysokoškolské právnické vzdělání.
Povinnost být zastoupen advokátem v českém právu nastává: v případech tzv. nutné obhajoby v trestním řízení§ 35–36a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). v řízení o dovolání (v civilním procesu s výjimkou vlastního právního vzdělání)§ 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a § 265d odst. 2 trestního řádu. v řízení o kasační stížnosti (s výjimkou vlastního právního vzdělání)§ 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. v řízení před Ústavním soudem§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. (výjimkou je situace, kdy ústavní stížnost podává sám advokát)
Zvolený nebo ustanovený advokát nosí v případech, kdy je zastoupení jeho prostřednictvím povinné, vždy talár.§ 17a odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
Odkazy Reference
Související články Soud Advokát
Kategorie:Advokacie Kategorie:Procesní právo