Když Burian prášil / Baron Prášil je český film z roku 1940 v režii Martina Friče s Vlastou Burianem v hlavní roli.
Děj Na zámek barona Archibalda Prášila přijel nový tajemník Benda. Benda je už několik týdnů tajně oddán s baronovou dcerou Karlou. Neví o tom ale ani baron, ani jeho žena Olga. Baron večer jde „Na zámeckou“ – do hospody, kde tam mají myslivci sezení. Baron tam dostal cenu za ranní střílení umělých holubů. Při slavnosti řekne myslivcům jednu vymyšlenou historku o svém pradědovi a předvede hraní na imaginární hudební nástroje. Na zámku se mezitím snaží Arnošt Benda vysvětlit baronce, že je ženatý s její dcerou. Baronka si ale myslí, že ji chce Benda svést. V noci se vrací mírně opilý baron zpátky a svému věrnému sluhovi Ronaldovi vypráví další vymyšlenou historku. Ronald se stará také o evidenci baronových levobočků, o kterých baronka neví. Baron každý měsíc posílá levobočkům alimenty, a má je zapsané v notesu. Druhý den se celá situace ještě víc zamotá: poté, co Benda řekne baronce večerní baronovu historku, usoudí baronka, že je Benda její syn, o kterého přišla v mládí a kterého měla s hrabětem Kocharowskim (Čeněk Šlégl). I baron pak usoudí, že je Benda jeden z jeho levobočků. Poté se oba rodičové dovědí, že je Benda s Karlou ženatý, a to se jim nelíbí. Myslí si totiž, že jsou sourozenci. Situaci ještě zkomplikuje hrabě Kocharowski, který chce Bendu adoptovat, protože si myslí s baronkou, že to je jejich syn. Ke všemu přijde ještě pravý otec Bendy Bedřich s manželkou. Nikdo mu ale nevěří, že je otcem a následkem toho se popere s hrabětem Kocharowskim. Nakonec se celá situace vyřeší. Baron Prášil se smířil se svatbou, dal svému zeťovi notes a ještě vyřešil „dědečkovskou“ záhadu.
Obsazení
Tvůrci a štáb Režie: Martin Frič Předloha: Rudolf Kautský (divadelní hra Děti v notesu) Scénář: Václav Wasserman Kamera: Václav Hanuš Vedoucí výroby: Jan Sinnreich Hudba: Julius Kalaš Nahrál: Orchestr F.O.K. (řídil Julius Kalaš) Architekt: Jan Zázvorka Zvuk: František Šindelář Střih: Jan Kohout Výprava: Prokop Pěkný Masky: Josef Kobík, František Rous Asistent režie: Eduard Šimáček Fotograf: Jaroslav Balzar
Produkční a technické údaje Souběžný protektorátní název: Baron Praschil Název pro obnovené uvedení: Když Burian prášil (od 1964) Začátek natáčení: 25. června 1940 Konec natáčení: červenec 1940 Copyright: 1940 Premiéra: 13. září 1940 (kina Na Příkopě a Světozor) Výroba: Slavia-film, Ufa Distribuce: Ufa Barva: černobílý Jazyk: čeština Zvukový systém: Tobis-Klang Délka: cca 96 minut Ateliéry: AB Barrandov Exteriéry: zámek Průhonice; Zbraslav
Zajímavosti V listopadu 1964 byl film v obnovené premiéře znovu uveden do kinodistribuce. Od tohoto data až do 31. 12. 1987 vidělo film v českých kinech v rámci 8 651 představení celkem 943 693 diváků. Aby nedocházelo k záměně s filmem Baron Prášil režiséra Karla Zemana z roku 1961, je film od obnovené premiéry v roce 1964 uváděn pod názvem Když Burian prášil. Jedná se o jediné společné vystoupení Vlasty Buriana a Oldřicha Nového ve filmu.
Odkazy
Reference
Literatura Monografie
Články v periodikách
Externí odkazy
Kategorie:České filmové komedie
Kategorie:Filmy z roku 1940 Kategorie:Filmy Martina Friče Kategorie:Československé černobílé filmy