Blatenské knížectví (slovensky Blatenské kniežatstvo, slovinsky Blatenska kneževina) neboli Dolní Panonie (latinsky Pannonia inferior) bylo slovanské knížectví, které se v polovině 9. století rozprostíralo kolem jezera Balaton, mezi Drávou na jihu, Dunajem na východě, Štýrským Hradcem na západě a přibližně Veszprémem na severu. Podle novějších názorů sem patřilo i území mezi Rábem a Klosterneuburgem. Stolicí knížectví byl Blatnohrad na řece Zale.

Historie Blatenské knížectví vzniklo kolem roku 839, kdy ho východofranský král Ludvík II. Němec dal v léno Pribinovi, který předtím absolvoval strastiplnou cestu po střední Evropě poté, kdy ho roku 833 i s družinou vyhnal Mojmír I. z Nitranského knížectví. Roku 847 Pribina knížectví dostal do osobní dědičné držby.

Za vlády Pribinova syna Kocela jej navštívili na své cestě do Říma Cyril a Metoděj a to přispělo spolu s obnovou místního biskupství k většímu kulturnímu významu a samostatnosti knížectví, které se stalo jedním ze středisek slovanské vzdělanosti. Po Kocelově smrti v roce 876 bylo knížectví opět včleněno do Východofranské říše pod vládu Arnulfa Korutanského. V letech 884–894 se knížectví po bitvě na řece Rábě stalo součástí Velkomoravské říše pod vedením Svatopluka. V roce 896 ještě východofranský vládce Arnulf udělil Blatenské knížectví v léno Braslavovi, ale již roku 901 dobyli oblast Maďaři a ta se stala součástí Uher a coby samostatný celek zanikla.

Mapy

Součásti knížectví Předpokládá se, že Blatenské knížectví sestávalo z těchto celků:

Blatenské knížectví – mezi Veszprémem a řekou Drávou Ptujské knížectví – v okolí města Ptuj Doudlebské knížectví – v okolí blíže neurčeného sídla Dudleipin (údajně u Murecku nebo Bad Radkersburgu) poblíž štýrského Leibnitz, jež zmiňuje listina z roku 891 Možné Etgarovské knížectví mezi Klosterneuburgem a Kőszegem

Odkazy Poznámky

Reference

Související články Slované v Dolní Panonii

Externí odkazy

Kategorie:Velkomoravská říše Kategorie:Zaniklé státy Maďarska Kategorie:Zaniklé státy na území Slovenska Kategorie:Dějiny Burgenlandu