náhled|vpravo|Perský astronomický astroláb z 18. století

AstrolábZ řeckého ἀστρολάβος, astrolabos (organon) "hvězdo-beroucí (nástroj)," z astron „hvězda“ a lambanein "brát" je historický měřící přístroj, úhloměr k zaměřování úhlových vzdáleností vzdálených objektů, zejména výšky nad horizontem. Jeho základem je kruhová deska a otočná alhidáda. Alhidádou se otáčí tak, aby její jednoduchý zaměřovač mířil na daný objekt a na stupnici na desce astrolábu se odečte úhel. Druhy astrolábu:

Astronomický astroláb je opatřen otočnou mapou oblohy a používali ho astronomové a astrologové na určování a předpovídání poloh hvězd a Slunce a určování místního času. Trojrozměrnou obdobou astrolábu byly armilární sféry.

Geodetický astroláb se používal k zeměměřickým účelům a pro triangulaci.

Námořní astroláb používali navigátoři k určení výšky hvězdy nebo Slunce.

Historie Ačkoliv je známo, že astroláb je velmi starý přístroj, jeho původ není zcela zřejmý. Někteří historici jeho vynález připisují astronomu Apollóniu z PergySvětové vynálezy v datech. Mladá fronta, Praha 1977. S. 35 či Hipparchovi žijícímu v polovině 2. století př. n. l., jiní Hypatii z Alexandrie žijící na přelomu čtvrtého a pátého století. K dokonalosti tento přístroj dovedli až Arabové.

Popis astronomického astrolábu náhled|Konstrukce astronomického astrolábu Typický astronomický astroláb sestává z mosazného disku zvaného mater (matka), který je opatřen otočnými prvky. Jedna strana tvoří pohyblivou mapu oblohy, druhá slouží k měření úhlové výšky nebeských těles.

Mapa oblohy na otočném rete (síti) obsahuje kartografickou projekci nebeské sféry, která je redukována na malý počet vybraných nejjasnějších hvězd a kruh ekliptiky, na kterém se určuje poloha Slunce pomocí stupnice se znameními zvěrokruhu. Po obvodu mater jsou stupnice v úhlech a hodinách. Otočením rete na aktuální hvězdnou hodinu je možné zobrazit aktuální polohu zobrazených hvězd (orientace jihem nahoru) nebo naopak dle polohy hvězd určit čas. V ploše pod rete jsou vyryté soustředné křivky zvané almukantaráty sledující úhlovou výšku těles v závislosti na azimutu, uprostřed je zenit – 90° a vně horizont – 0° (případně i soumrak). Tato projekce je závislá na zeměpisné šířce. Dále tu mohou být ze zenitu vycházející křivky pro určení azimutu a ve volné ploše pod zenitem křivky pro odečítání slunečního času. Nad rete bývá ještě otočné pravítko pro odečítání hodnot na vnějších stupnicích i pomocí stupnice pravítka.

Na zadní části astrolábu je umístěn dálkový úhloměr, otočná alhidáda s průzory. Astroláb se umístí do svislé polohy na principu olovnice pomocí závěsného kroužku a průzorem se zaměří hvězda nebo Slunce pomocí slunečního paprsku a jeho stínu. Na vnější stupnici se pak odečte naměřená úhlová výška (tuto funkci má i námořní astroláb). Umístěním astrolábu do vodorovné pozice a jeho orientace dle světových stran umožňuje měření azimutů. Na této straně také bývají různé další stupnice pro další výpočty a převody, například pro zjištění polohy Slunce na ekliptice.

Konkrétní podoba astrolábu však závisí na zvoleném účelu použití a potřebách a znalostech jejich konstruktérů.

Druhy astrolábů náhled|vpravo|250px|Íránský (Perský) astronomický astroláb z roku 1208

Astronomický astroláb Astronomický astrolábČtrnáctideník 100 + 1 ZZ: 15/2007, vydalo 100+1 a. s., České Budějovice, 2007. Str. 37. je astrometrický přístroj tvořený měděným nebo mosazným kruhem, při měření volně zavěšený ve svislé poloze. V jehož středu je otáčivě upevněna alhidáda se dvěma průzory a s ukazateli. Astronomický astroláb se používal ve starověku a středověku k určování zeměpisné polohy, souřadnic, podle průchodu známé hvězdy stejnou výškou. Modernější konstrukce je realizována hranolovým astrolábem s rtuťovým horizontem a trojbokým hranolem.

Geodetický astroláb Geodetický astroláb je kruh nebo půlkruh k méně přesnému měření úhlů v libovolné rovině. Je opatřen dvěma průzory, pevným a pohyblivým, na otočném rameni a olovnicí.

Námořní astroláb náhled|vlevo|Měření úhlové výšky hvězdy nad horizontem pomocí námořního astrolábu Námořní astroláb má tvar kruhové desky dělené na stupně s otočným ramenem a průzory. Používal se k měření výšky hvězd při astronavigaci. Později byl nahrazen sextantem.

Pražský orloj náhled|upright|Astronomický astroláb na pražském orloji Konstrukce astronomické desky na pražském orloji je odvozena z astrolábu. Polohu rete na orloji nastavuje hodinový stroj a je zde omezeno jen na ekliptiku se zvířetníkem. Nad ním se navíc zobrazují polohy Slunce a Měsíce, které se naopak na běžných astrolábech nevyskytují.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

www.rozhlas.cz – Luboš Veverka (8. 1. 2007): Co ukazuje pražský orloj www.rozhlas.cz – Planetárium (25. 7. 2010 11:20) Návod jak si vyrobit astroláb doma (anglicky)

Kategorie:Pozorování vesmíru Kategorie:Astronomické přístroje Kategorie:Dějiny navigace Kategorie:Dějiny astronomie