Aššurbanipalova knihovna byla vyhlášená starověká knihovna v Ninive, jednom z hlavních měst Asýrie. Byla založena novoasyrským králem Aššurbanipalem někdy kolem poloviny 7. století př. Kr. Po Aššurbanipalovi vládli již jen 4 králové,Po Aššurbanipalovi vládli králové Aššur-etel-iláni, Sín-šumu-líšir, Sín-šarra-iškún a Aššur-uballit II. (611–609/606). poté byla Asýrie zničena Babylóňany a Médy.
Aššurbanipal je známý jako jediný asyrský král, který o sobě (ve svých nápisech) tvrdí, že umí číst i psát. Prezentoval se svým vzděláním, pravděpodobně z toho důvodu inicioval vznik knihovny. Ta obsahovala nejrůznější texty: eposy, mýty, kultovní texty, modlitby, zákony, lexikální i gramatické texty, díla věnující se lékařství, matematice, astronomii a další. Celkový počet tabulek, které se nacházely v knihovně, se podle zdrojů liší. Běžně se uvádí počet v rozmezí 25 tisíc až 30 tisíc tabulek. Celkový fond knihovny se pak odhaduje asi na 5 tisíc děl. Největší zastoupení tabulek je dnes uchováno v Britském muzeu.Vysokoškolská učebnice Dějiny Mezopotámie od autorů Nováková, Pecha, Rahman uvádí, že knihovna obsahovala až 25 000 tabulek (str. 181).
Vznik a umístění knihovny Vznik knihovny inicioval král Aššurbanipal, který vysílal do všech koutů své říše písaře, aby opisovali staré knihy. Mnoho tabulek obsahuje větu Ze starého prvopisu opsáno a potom ověřeno, což ukazuje, že písaři museli pečlivě dbát na přesný přepis. Části některých textů obsahují slova jako nevím, zničeno či setřeno. Vznikaly také obsahy a výtahy z knih. Uchovávání tabulek je záhadou. Sir Austen Henry Layard, který vykopal Ninive,První výkopy dělal Francouz Paul-Émile Botta, který objevil a vykopal ruiny paláce ležícího poblíž Ninive. Botta si myslel, že objevil samotné město. ve své zprávě píše pouze o dvou místnostech, ve kterých knihy byly. Je možné, že se sem tabulky propadly z hořejší místnosti zvané Lví pokoj. Některá díla obsahovala i přes sto tabulek.Cejpek (2002), s. 23–24.
Označení a zkatalogizování tabulek náhled|Hliněná klínopisná tabulka zobrazující novoasyrského krále Aššurbanipala jako velekněze. Každá hliněná tabulka má své jméno a pořadové číslo. Slavný epos Enúma eliš se skládá ze sedmi tabulek, přičemž každá tabulka má nadpis Enúma eliš a pořadové číslo (1, 2, 3 ad.). Řádek, kterým např. první tabulka skončila, byl na začátku tabulky druhé, čímž byla určena správná návaznost textu. Větší tabulky obsahují jméno písaře a označení vlastníka ((Palác) Aššurbanipala, krále světa, krále Asýrie).Cejpek (2002), s. 24. Co se týče katalogů, zachovaly se pouze zlomky. Celkový katalog, existoval-li, nebyl nalezen. Nalezené zlomky jsou dvojího druhu: Tabulkové katalogy – obsahují počáteční slova jednotlivých tabulek s počtem řádků Sériové katalogy – shrnují tituly různých sérií.Francouzský asyrolog Joachim Menant ve svém díle La Bibliothéque de Pallais de Ninive (Paříž 1880) tvrdí, že díla v knihovně byla uspořádána podle schématu: Historie, zákon, věda, magie, dogma, legendy.
Forma tabulek a jazyk Texty byly „písaři“ ryty (resp. obtiskovány) do hliněných tabulek písmem zvaným klínopis. Významné tabulky byly vypalovány, takže požár královského paláce tabulky paradoxně zachránil, i když se rozbily na více kusů. Nově vytvářené opisy byly ryty v asyrské formě akkadštiny.Akkadština je starý, dnes již mrtvý semitský jazyk. Obvykle byl využit tzv. interlineární překlad, tedy vždy řádek textu v originále a pod ním řádek překladu.Cejpek (2002), s. 24–25.
Slavná díla v Aššurbanipalově knihovně V knihovně se našla některá známá díla, zejména pak epos o stvoření světa Enúma eliš a Epos o Gilgamešovi. Příběh o uruckém králi Gilgamešovi byl velice důležitý pro další rozvoj literatury. Obsahuje mnoho později použitých motivů (vznik světa, vznik člověka, potopa).
Zánik knihovny Knihovna zaniká spolu se zánikem Ninive roku 612 př. n. l., kdy bylo město napadeno Médy. V Aššurbanipalově paláci vznikl požár, ten ale fond knihovny nezničil, naopak přispěl ke zpevnění tabulek. Oheň tabulky zakonzervoval. Knihovna, která se nacházela v tzv. Lvím pokoji, se propadla a police shořely. V důsledku pádu se mnoho tabulek rozbilo.Cejpek (2002), s. 24-25.
Odkazy
Externí odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Související články Aššurbanipal Ninive Knihovny starověku
Kategorie:Asýrie Kategorie:Zaniklé knihovny Kategorie:Vzniklo v 7. století př. n. l. Kategorie:Zaniklo v 7. století př. n. l. Kategorie:Knihovny nazvané po osobách