Římskokatolická farnost Čermná (lat. Laikersdorfium) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území vesnice Čermná a v jejím okolí. Organizačně spadá do ústeckého vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.
Historie farnosti Středověká farnost Farnost (plebánie) zde vznikla již ve 14. století. První písemná zmínka o farní lokalitě Čermná pochází z roku 1364, kdy jistý Bernard z Čermné byl patronem kostela asi do roku 1377. Obec Čermná se v té době v pramenech objevuje pod latinským názvem, který v českém překladu znamená Ludigardova ves, a z něhož se vyvinul německý název obce Leukersdorf, zatímco český název Čermná bývá odvozován od Červené studnice, čímž je patrně míněn silný pramen, který vyvěral pod stavením poblíž současného kostela a byl již zmíněný právě v roce 1169 jako Červený potok protékající obcí. Z pozdějších držitelů tvrze v Čermné z řad drobné šlechty jsou připomínáni v letech 1383–1389 Jan, Bernard a Ota z Čermné. V letech 1405–1409 pak Buda Brach a v letech 1418–1427 Jan Puškař z Kozojed. Další zpráva o tvrzi v Čermné pochází až z roku 1544 v soupisu příslušenství hradu Blanska, k němuž Čermná náležela od roku 1526, kdy je ovšem uváděna jako již pustá. Rychtářský statek čp. 1 byl sídlem dědičné rychty – prvním doloženým rychtářem v tomto čísle byl k roku 1520 Nicolaus Püschel. Pořadí rychtářů je pak známo od roku 1617, přičemž dědičně tuto funkci hluboko do 19. století držel rod Güttlerů.
Místní kostel sv. Mikuláše nad Červeným potokem tedy musel vzniknout již před rokem 1364. V roce 1395 byly Čermná a Lipová propojeny v jedno farní beneficium a k témuž roku je zmíněn první doložený farář Leonardus (Linhart). K roku 1559 Günther z Bynova, držitel Blanska, uvedl na zdejší faru protestantského faráře, ale o tři roky později mu císař Ferdinand I. nařídil, aby přijal faráře jmenovaného kapitulou. Ovšem z dalších dokladů vyplývá, že protestantští duchovní setrvávali v místě stabilně až do třicetileté války. Po třicetileté válce se farnost Čermná stala dlouhodobě součástí římskokatolické farnosti Žežice.
Farnost po třicetileté válce Od roku 1664 jsou vedeny matriky. Nově byla farnost kanonicky ustanovena v roce 1858, do té doby byla administrována z farnosti Žežice.
Duchovní správci
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Území farnosti Do farnosti náleží území těchto obcí: Čermná (LeukersdorfNěmecký název lokality ve farnosti do roku 1945.) Lipová (Spansdorf) Mnichov (München) Slavošov (Slabisch)
Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky Kostely 1.160pxKostel sv. Mikuláše Čermná bližší informace o bohoslužbách farní kostel 2.160pxKostel sv. Martina Lipová bližší informace o bohoslužbách filiální kostel Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Příslušnost k farnímu obvodu Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Ústí nad Labem, jehož součástí je i farnost Čermná, která je tak spravována excurrendo.
Odkazy Poznámky
Reference
Související články Ústecký vikariát Seznam obcí v litoměřické diecézi
Externí odkazy Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze Čermná – kostel Čermná, kostel sv. Mikuláše, Program Noci kostelů 24. května 2013
Čermná Kategorie:Libouchec