François Maurice Marie Mitterrand (26. října 1916 – 8. ledna 1996 Paříž) byl francouzský levicový politik a státník. V roce 1981 se stal francouzským prezidentem a v této funkci působil do roku 1995. Podílel se na pádu komunismu ve východní Evropě.
Život a politická kariéra François Mitterrand se narodil 26. října 1916 v Jarnacu v západní Francii v katolické rodině jako pátý z osmi dětí. Studoval na náboženské škole, posléze na právnické a filozofické fakultě Pařížské univerzity. Po studiích pracoval jako novinář. Za druhé světové války bojoval jako voják proti invazi Francie nacistickým Německem a v roce 1940 byl raněn a zajat u Verdunu. V roce 1941 se mu po dvou neúspěšných pokusech podařilo uprchnout z německého zajetí a dostat se na jih Francie pod správu vichistické vlády. Vzdor tomu, že byl hledán Němci jakožto uprchlík, v lednu 1942 se mu podařilo získat funkci smluvního zaměstnance ve vichistické vládě, nejprve v Legii bojovníků a dobrovolníků národní revoluce, a od června téhož roku v Odboru pro roztřídění válečných vězňů, kde využil své funkce, aby vyrobil falešné dokumenty pro uprchlíky z německých válečných táborů. V téže době, v červnu 1942, se přidal k hnutí odporu na jihu Francie (jeho krycí jméno bylo Morland) a v té době začal spolupracovat s generálem de Gaullem, se kterým o čtvrtstoletí později soupeřil o politickou moc. Účastnil se také v Paříži hnutí odporu a po skončení války se podílel na osvobozování vězňů v koncentračním táboře Dachau. V šedesátých letech a na začátku let sedmdesátých se mu podařilo sjednotit do té doby roztříštěnou francouzskou levici, v roce 1971 proběhl sjednocovací sjezd Francouzské socialistické strany (PS). Tato skutečnost ho vynesla o deset let později do nejvyšší státní funkce. Poprvé se prezidentského klání zúčastnil už v roce 1965, byl však poražen Charlesem de Gaullem, podruhé (opět neúspěšně) v roce 1974. Prezidentských voleb v roce 1969 se nezúčastnil. Francouzským prezidentem byl zvolen dvakrát, poprvé v roce 1981, kdy v druhém kole porazil stávajícího prezidenta Giscarda d'Estaing, a stal se tak prvním socialistickým prezidentem Francie od vzniku Páté republiky. Podruhé byl zvolen v roce 1988, kdy v druhém kole porazil kandidáta pravice Jacquese Chiraca. Dohromady tedy strávil v prezidentském úřadě 14 let, což je nejdelší období v dějinách francouzské Páté republiky.
Kontroverze Mitterand o svém působení pod vládou ve Vichy dlouhá léta mlčel a vše teprve přiznal až v roce 1994 v knize rozhovorů s novinářem Pierrem Péanem Francouzské mládí.Pierre Péan, Une Jeunesse française. François Mitterrand, 1934–1947.
Atentát Dne 15. října 1959 došlo k pokusu o atentát; pachatelé měli být odpůrci dekolonizace Alžírska. Několik dní po atentátu se na policii dostavil představitel poujadismu Robert Pesquet a prohlásil, že Mitterand byl o atentátu předem zpraven a že využil situace, aby si tak obnovil svou klesající popularitu.Robert Pesquet, Mon vrai-faux attentat contre Mitterrand : la vérité sur l'affaire de l'Observatoire, Paris, Michel Lafon, 1995.
Socialistické myšlenky v praxi Během svého politického působení po volbách v roce 1981 přišel s programem znárodňování, které bylo typické pro východní blok. Byl přesvědčen, že tento krok lidem naplní kapsy a podpoří ekonomiku. Snížil důchodový věk na 60 let a zvedl plošně minimální mzdu o 10 procent.
Návštěva Československa vlevo|náhled|260x260pixelů|Busta Françoise Mitterranda v Praze ve Valdštejnské ulici u vstupu do zahrad Pražského hradu, připomínající setkání francouzského prezidenta s československými disidenty. Mitterand navštívil Československo třikrát. Poprvé přijel v listopadu 1967, kdy ho přijal prezident Antonín Novotný. Další návštěva se uskutečnila 8. prosince 1988. Mitterrand přijel navštívit Československou republiku, čímž se stal vůbec prvním francouzským prezidentem, který tak učinil od jejího založení v roce 1918.
Další podstatný aspekt této návštěvy byl ten, že kromě oficiálních ceremonií a jednání s komunistickými státníky, se prezident Mitterrand 9. prosince setkal s představiteli českého disentu a signatáři charty 77. Byli to Václav Havel, Rudolf Battěk, Jiří Dienstbier starší, Miloš Hájek, Ladislav Lis, Václav Malý, Karel Srp a Petr Uhl. Tato takzvaná snídaně s Mitterrandem se odehrála v jídelně Buquoyského paláce. náhled|François Mitterrand a německý kancléř Helmut Kohl v roce 1987 Později se Mitterrand obdobně ještě setkal s ruským disidentem Andrejem Sacharovem a polským disidentem Lechem Wałęsou. V prosinci 1989 navštívil Kyjev a východní Berlín. Potřetí navštívil Prahu 15. září 1991, aby zopakoval svou proslavenou snídani s disidenty. Tentokrát byla však ve formě oběda a českoslovenští účastníci už byli významnými politiky – Václav Havel prezidentem, Rudolf Battěk předsedou Sněmovny lidu FS, Jiří Dienstbier místopředsedou vlády a ministrem zahraničí, Ladislav Lis předsedou výboru Sněmovny národů FS, Petr Uhl ústředním ředitelem ČTK a Václav Malý administrátorem kostela sv. Gabriela. Nově přibyli předseda Federálního shromáždění Alexander Dubček, dále předseda Čs. helsinského výboru a poradce předsedy FS Jiří Hájek. Při této návštěvě prezident otevřel zrenovovaný Francouzský institut ve Štěpánské ulici.
V květnu 1990 přijal čestné členství, které mu udělilo Masarykovo demokratické hnutí.
Kniha V dubnu 1995 vydal knihu Dvouhlasá paměť, kde se snažil zanechat svůj duchovní odkaz a zároveň přemítal nad blížící se smrtí.
Smrt Od 90. let trpěl rakovinou prostaty. Zemřel 8. ledna 1996, a to 8 měsíců po skončení svého prezidentství. Na sklonku jeho života se veřejnost dozvěděla o jeho sporné činnosti za války a také o existenci nemanželské dcery.
Vyznamenání StátStuhaNázevDatum udělení60x60pixelůŘád Bílého lva I. třídy in memoriam199960x60pixelůrytíř Řádu slona198260x60pixelůŘád Sikatuny1984, 11. července60x60pixelůvelkokříž s řetězem Řádu bílé růže198360x60pixelůdůstojník Řádu čestné legie60x60pixelůMedaile odboje60x60pixelůCroix de Guerre 1939–1945Řád Francisque194360x60pixelůvelkokříž s řetězem Řádu islandského sokola1983, 12. dubna60x60pixelůvelkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku1982, 5. července60x60pixelůvelkokříž Řádu mysu Dobré naděje199460x60pixelůvelkokříž s řetězem Řádu tří hvězd60x60pixelůřádový řetěz Řádu aztéckého orla1981, 19. října60x60pixelůvelkokříž Řádu nizozemského lva199160x60pixelůvelkokříž Řádu svatého Olafa60x60pixelůvelkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky199160x60pixelůvelkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha1983, 29. září60x60pixelůvelkokříž s řetězem Řádu svobody1987, 28. října60x60pixelůčestný rytíř velkokříže Řádu lázně198460x60pixelůKrálovský Viktoriin řetěz199260x60pixelůvelkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolickéhttps://www.boe.es/boe/dias/1982/07/10/pdfs/A18875-18875.pdf1982, 10. července60x60pixelůrytíř Řádu Serafínů1984, 11. května60x60pixelůvelkostuha Řádu republiky
Posmrtné pocty V pondělí 13. července 2015 odhalila v Praze Jazzová sekce u svého sídla ve Valdštejnské ulici 158/14 bustu Françoise Mitterranda. Předseda Jazzové sekce Karel Srp k tomu získal souhlas tehdejšího francouzského předsedy vlády Manuela Vallse. Záštitu převzal prezident republiky Miloš Zeman. Autorem busty je akademický sochař Jan Zelenka, který žije téměř 30 let v Paříži. Busta je první v bývalé východní Evropě a kromě Francie pravděpodobně i ve světě.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Velké projekty Françoise Mitterranda
Externí odkazy
Pořad Českého rozhlasu Plus Francois Mitterrand, mistr politické taktiky, obsahuje řadu ukázek z projevů, podrobně se zabývá vzestupem Francoise Mitteranda a hodnotí léta jeho působení.
Kategorie:Prezidenti Francie Kategorie:Francouzští politici Kategorie:Ministři spravedlnosti Kategorie:Členové Socialistické strany (Francie) Kategorie:Absolventi Sciences Po Kategorie:Francouzští agnostici Kategorie:Osobnosti francouzského odboje během druhé světové války Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Boloňské univerzity Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva I. třídy Kategorie:Nositelé Ceny Karla Velikého Kategorie:Nositelé velkokříže s řetězem Řádu islandského sokola Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu nizozemského lva Kategorie:Nositelé velkokříže s řetězem Řádu svobody Kategorie:Nositelé velkokříže s řetězem Řádu prince Jindřicha Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu za zásluhy Polské republiky Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu mysu Dobré naděje Kategorie:Nositelé Řádu Serafínů Kategorie:Čestní rytíři velkokříže Řádu lázně Kategorie:Nositelé Řádu Sikatuna Kategorie:Rytíři velkokříže s řetězem Řádu Isabely Katolické Kategorie:Rytíři velkokříže s řetězem Řádu tří hvězd Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu svatého Olafa Kategorie:Nositelé Královského Viktoriina řetězu Kategorie:Nositelé velkokříže s řetězem Řádu bílé růže Kategorie:Důstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Válečného kříže 1939–1945 Kategorie:Nositelé Medaile odboje Kategorie:Rytíři Řádu slona Kategorie:Nositelé řádového řetězu Řádu aztéckého orla Kategorie:Nositelé Řádu republiky (Tunisko) Kategorie:Nositelé Řádu Francisque Kategorie:Narození v roce 1916 Kategorie:Narození 26. října Kategorie:Úmrtí v roce 1996 Kategorie:Úmrtí 8. ledna Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Zemřelí na karcinom prostaty Kategorie:Muži