Neologismus či neologizmus (z řec. neos logos, nové slovo), česky novotvar, je nově utvořené nebo přejaté slovo, přesněji lexikální jednotka. Vzniká nejčastěji pro označení nových skutečností, např. vynálezů nebo myšlenek, a postupem času se může stát součástí běžné slovní zásoby. Lingvistická disciplína zkoumající neologismy se nazývá neologie.

Význam Prof. Edvard Lotkohttp://www.slaviste.cz/index.php?page=detail&id=191-lotko-edward-prof-phdr-csc vymezuje neologismus jako „nevžitý, neustálený tvar, nové slovo, popř. jeho nové užití nebo jiná nová jednotka v jazyce vzniklá, resp. vznikající, popř. do něj převzatá odjinud z potřeby pojmenovat něco nového (např. grant, folkař), z důvodu strukturních (např. parník: paroloď) apod., novotvar“. Například výraz „neologismus“ pochází z 18. století a po určitou dobu byl tedy také neologismem.

Neologismy jsou relativně nová slova, která většina mluvčích ještě nepokládá za součást běžné slovní zásoby, případně jim nerozumí a pociťuje je jako nová. Tento příznak novosti mohou časem ztratit, pokud se běžně používají a jejich význam je znám většině mluvčích. Stávají se neutrální a platnou součástí lexikálního systému (např. vzduch, sjetina, zviditelnit). Proces začleňování nových slov může být různě rychlý; některá nová slova v jazyce nezakotví vůbec a zaniknou.

Geneze neologismů Neologismy vznikají zejména jako: česká slova s novým významem (například ještěrka jako vozidlo, bublinky pro kontextové nápovědy nebo šampaňské, šmejdi jako pochybní prodavači) nově vytvořená a původně česká slova (počítač, údržbář, parník) kalky, to jest česká slova, vytvořená podle cizojazyčných vzorů (před-stava z něm. Vor-stellung) hybridní či složená slova (dianápoj, minisukně, biopotraviny) cizí slova počeštěná foneticky (banka, skener, gastarbajtr, nýmand, supervizor, lídr, mítink, overal, trenčkot, bodyček, šejkr) slova s cizojazyčným základem ale českou konstrukcí (foťák, pajpa, oficír) slova převzatá z cizích jazyků bez počeštění (folk, metal) blending a kufříková slova slova vzniklá ze zkratek a zkrácenin (ajťák, eseróčko, óesvéčko, píárko, socdemáci, valmez)

Rozlišení neologismů Neologismy můžeme také rozlišit na perspektivní, to jest ty, které se mohou stát součástí neutrální slovní zásoby, a neperspektivní, které tuto vlastnost nemají. Například některé básnické neologismy si ani nečiní nárok, aby se staly součástí každodenní slovní zásoby.

Aby bylo nové slovo perspektivní, musí splnit tyto podmínky: musí odpovídat požadavkům jazykového systému, není účelově vytvořené pro jednorázové použití, předpoklady pro kolektivní užívání (stručné, výstižné, vtipné…). Mezi neperspektivní neologismy patří: Nepřijaté náhrady za jiná slova, např. samohyb, siloun, silec (místo automobil), rozvid, rozjev (místo televize), spočet (místo faktura). Okazionalismy čili příležitostná a nahodilá slova, mnohdy vytvořená politiky, novináři a také běžnými uživateli jazyka v rámci neutrální komunikace ad hoc výrazy, často vytvářené v publicistice pro účely daného článku či příspěvku (odbenešit, husákovština, klauzofobie), lingvistické případy memů (rychlostudent), pojmenování módní, která se náhle rozšíří pro nějaký aktuální jev a po čase zaniknou (tunelovat, kupónovka), Autorská slova příležitostné povahy, vytvořená pro potřeby konkrétního díla (například Hrabalovi pábitelé). Etapová pojmenování, která souvisejí s označením nového předmětu, jevu a mohou dosáhnout v běžném jazyce vysoké frekvence užívání, ale po určité době zcela vymizí (například nové látky dederon, tesil).

Příčiny vzniku neologismů Příčiny vzniku neologismů můžeme rozlišit na: mimojazykové, jako je potřeba označit nové skutečnosti, vyjádřit generační rozdíly, případně také v autorově snaze být zajímavý (například frikulín, borka); vnitrojazykové, jako je snaha odstranit varianty, polysémii, homonymii a také potřeba významové a stylové diferenciace (například donut pro anuloidní koblihy).

Typy neologismů podle původu Mezi neologismy cizího původu patří: Slova a slovní spojení citátová: jednotky přenesené do jiného jazyka a užívané v něm v jistém sociálním, profesním a kulturním okruhu. Zachovávají si původní pravopis, zčásti i výslovnost a odlišují se od domácího morfologického systému. Např. computer: kompjútr, show: šou, leader: lídr

Slova a slovní spojení přejatá dělíme ještě na dva druhy: ještě pociťovaná jako cizí: označují méně běžné skutečnosti a mívají rozkolísaný pravopis. Např. marketing vs. marketink, brífink vs. briefing, buggy vs. bugina, cola vs. kola. spojení zcela vžitá: jsou to slova přejatá už v dávné minulosti a zcela zdomácnělá. Např. pohan (lat.), kostel (lat.), sobota (hebrej.). Nyní patří do centra slovní zásoby.

Kalky čili slova a spojení vytvořená podle cizích vzorů: Slovotvorné vznikají překladem slovotvorných částí cizích slov, například anglických, německých, francouzských, řeckých a latinských. Např. s-vědomí (con-scientia, Ge-wissen), po-jem (con-ceptus, Be-griff). Frazeologické: složené vazby slovesné, synonymní s jednoslovnými slovesy. Např. udělat, učinit pokus, pokrok (Versuch, Fortschriftt machen), běžný účet (conto corrente). Hybridní slova: například věd-átor z věd(ec) a (kur)átor nebo nadace z nad(ání) a (fund)ace.

Přejaté významy, sémantické kalky. Kulturní vliv jiných jazyků přispět k vytvoření obdobné metafory, ze slov a lexémů s obdobnými základními významy. Např. české slovo proud dostalo význam „elektrického proudu“ podobně jako v angličtině, francouzštině, němčině. Zde jde zvláště o přejímání významů v případech mezijazykové homonymie. Pod vlivem ruštiny vzniklo např. české slovo pětiletka „pětiletý plán“ i „období pětiletého plánu“.

Typologie neologismů podle způsobu utvoření Neologismy slovotvorné: Odvozování (derivace): alkoholizovat se, hydratace, bezodpadní, estébák, odbenešit, síťař, sjetina, zprávař. Skládání (kompozice): mikro-klima, mimo-tělní, samo-čisticí, velko-obchodní, web-master, covid-árium. Zkracování (univerbizace): socdemák, umprum, voška. Zpětná derivace: hanušovice jako pivo.

Neologismy souslovné: z běžných slov se tvoří nová sousloví, například elektronické mýto, internetová peněženka.

Frazeologické neologismy se vyskytují zejména v oblasti publicistiky a v hovorovém jazyce. Vznikají zde zcela nové jednotky (dát něco do kupy, něco někomu hraje na nervy) nebo dochází k aktualizaci stávajících frazeologismů (např. kdo má málo, chce víc, kdo má hodně, chce ještě víc; vyčistit Špidlův chlév (srov. Augiášův chlév); vylít vaničku i s politikem – poslední dva jsou současně zcizovací prvky)

Sémantické neologismy znamenají přiřazení nového významu běžně užívaným slovům, například artikulovat ve významu cokoliv říct nebo ještěrka ve významu vozidlo.

Neologismům v češtině se dlouhodobě věnuje Olga Martincová (Nová slova v češtině – Slovník neologizmů, 1998; Nová slova v češtině 2 – Slovník neologizmů, 2004; Neologizmy v dnešní češtině, 2005).

Odkazy

Reference

Literatura Čejka, M.: Česká lexikologie a lexikografie. Brno 1992. Filiačová, S.: Blendy v elektronickém neologickém archivu Neomat. Jazykovědné aktuality, č. 3-4, 2016. Jílek, Viktor: Lexikologie a stylistika, Olomouc, 2005. Kavka, M. – Škrabal, M.: Hacknutá čeština. Brno, 2018. Kol. autorů: Příruční mluvnice češtiny, Nakladatelství Lidové noviny, Brno, 1995. Lišková, M.: Tři německé databáze neologismů. Jazykovědné aktuality, 48, 2011, 96–104. Lišková, M.: Mediální obraz lexému neologismus v letech 2000–2011. Problemi na neologijata v slavjanskite ezici. Sofija, 2013, s. 11–20. Lišková, M.: Rubrika Slovo v Magazínu Pátek Lidových novin v roce 2017. Jazykovědné aktuality, č. 1-2, 2018. Lotko, E.: Slovník lingvistických termínů pro filology, UP v Olomouci, 2005. Martincová, O. a kol: Nová slova v češtině: slovník neologismů 2, Praha, Academia, 2004. Martincová, O a kol: Neologizmy v dnešní češtině. Praha, Academia, 2005. Martincová, O.: NEOLOGISMUS. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, 2017. Martincová, O.: NEOGRAFIE. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, 2017. Martincová, O.: OKAZIONALISMUS. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, 2017. Sláma, J.: K (polo)automatické excerpci neologismů. Jazykovědné aktuality, č. 3-4, 2017.

Články v médiích Dobroser, kremrole, slimáci. Webové diskuze jsou líhní nových nadávek, iDNES.cz, 8. 11. 2015 Biozklamání, selfie i exka. Databáze novotvarů roste týdně o stovku slov, iDNES.cz, 14. 2. 2016 Ohledáno a sečteno. Vítač se stal vítězem prezidentských voleb 2018, iROZHLAS, 26. 1. 2018

Když se řekne geek. Vesmír, 5. 2. 2018.

Patrik Ouředník: Slova v zapomenutí daná: Vychochol, nebo palcucha?, 19. 1. 2022

Související články Archaismus Anachronismus Čeština 2.0 Historismus (lingvistika) Hrdobec – novotvar z Nerudovy sbírky Písně kosmické Metafora Okazionalismus (lingvistika) Sluníčkář

Externí odkazy

http://www.neologismy.cz/ – databáze neologismů ÚJČ AV ČR https://cestina20.cz/ – slovník nových slov. New words – Cambridge Dictionary.

Kategorie:Etymologie Kategorie:Užívání jazyka