Palác republiky () byl objekt v Berlíně, který v letech 1976–1990 hostil Volkskammer, parlament Německé demokratické republiky.

Také známý jako „Palác lidu“ se nacházel naproti ulici Unter den Linden vůči Muzejnímu ostrovu v oblasti Mitte ve Východním Berlíně, na místě bývalého Berlínského zámku, který byl těžce poškozen spojeneckými nálety a v 50. letech zbořen. Ležel mezi Lustgartenem a Schloßplatz, poblíž hranice se Západním Berlínem. Palác byl dokončen v roce 1976 jako sídlo Volkskammer a zároveň sloužil k různým kulturním účelům, včetně dvou velkých auditorií, galerií umění, divadla, kina, 13 restaurací, pěti pivnic, bowlingové dráhy, kulečníkových místností, střešního kluziště, soukromé posilovny s lázněmi, kasina, zdravotnického střediska, pošty, policejní stanice s podzemními celami, hasičské stanice, kryté basketbalové haly, krytého plaveckého bazénu, soukromých holičství a salonů, veřejných i soukromých toalet a diskotéky. Na počátku 80. let byla jedna z restaurací nahrazena hernou pro děti poslanců Volkskammer a zaměstnanců. Palác měl rovněž vlastní stanici metra, zabezpečené podzemní parkoviště vyhrazené členům Ústředního výboru a helipad určený pro členy politbyra. Natáčela se zde také některá vydání velkého revuálního programu televize NDR Ein Kessel Buntes.

Po znovusjednocení Německa v roce 1990 zůstal palác nevyužívaný a poté byl z hygienických a bezpečnostních důvodů uzavřen, protože obsahoval více než 5 000 tun azbestu, přestože byl azbest ve stavebnictví ve východním Německu zakázán již v roce 1968.Stasi Museum, East Berlin V roce 2003 hlasoval Bundestag pro demolici paláce; ta probíhala v letech 2006–2008. Na jeho místě byla vybudována rekonstrukce Berlínského zámku, zahájená v roce 2013 a dokončená v roce 2020.

Historie Nacházel se v Berlíně, na břehu řeky Spréva, mezi Schlossplatz a Lustgarten (mezi roky 1951–1994 se toto místo nazývalo Marx-Engles Platz, Marxovo-Engelsovo náměstí).

Palác byl postaven roku 1970 v typickém východoněmeckém stylu, s okny v barvě bronzu. Největším prostorem uvnitř byl víceúčelový přestavitelný sál pro 3 000 – 12 000 diváků. V roce 1976 se do budovy nastěhovala Lidová sněmovna NDR (Volkskammer). Palác byl postaven na místě Berliner Stadtschloss (Berlínského městského zámku), který byl poškozen během 2. světové války a v roce 1950 zbořen východoněmeckou vládou jako symbol pruského imperialismu.

Budova byla někdy nazývána jako Ballast der Republik („Přítěž republiky“), Erichs Lampenladen („Erichův obchod s lampami“, název připomínající východoněmeckého politika Ericha Honeckera a 1001 lamp ve foyer) nebo Palazzo Prozzo.

Uzavření a demolice Palác byl na základě rozhodnutí Volkskammer uzavřen pro veřejnost dne 19. září 1990 poté, co bylo zjištěno, že je kontaminován azbestem, a to pouhé dva týdny před datem sjednocení. 2. října 1990 byla Volkskammer rozpuštěna a palác zůstal prázdný. V roce 2003 byl palác kompletně vystěhován a zbaven azbestu, což umožňovalo buď bezpečnou rekonstrukci, nebo bezpečnou demolici, a v polovině roku 2003 byla hrubá stavba budovy otevřena návštěvníkům. V listopadu 2003 rozhodl Bundestag o demolici paláce a rekonstrukci Berlínského zámku; do doby zajištění financování mělo být území ponecháno jako park. Většina bývalých obyvatel východního Německa demolici odmítala a konaly se různé protesty lidí, kteří považovali budovu za nedílnou součást berlínské kultury a historického procesu německého znovusjednocení.

Od počátku roku 2004 byl palác využíván pro různé akce, například pro výstavu terakotové armády a zvláštní koncert slavné berlínské kapely Einstürzende Neubauten. Poté však palác upadl v nevyužívání a chátral. Demolice byla zahájena 6. února 2006 a měla trvat přibližně 15 měsíců s náklady 12 milionů eur; práce se však zdržely poté, co byl na různých místech objeven další azbest, a předpokládaný termín dokončení byl posunut na konec roku 2008. Přibližně 35 000 tun oceli, které dříve držely konstrukci budovy pohromadě, bylo odesláno do Spojených arabských emirátů k využití při stavbě mrakodrapu Burdž Chalífa. Ačkoli byla původní stavba v Berlíně zbořena, její „sesterská“ budova, Kulturpalast v Drážďanech, zůstala zachována a je v současnosti využívána jako koncertní sál symfonického orchestru.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Temporary Palace Use (německy) Stránka o paláci (anglicky) Webkamera s pohledem na Palác republiky Fotogalerie místa, kde stál zámek Článek o paláci (anglicky)

Kategorie:Stavby v Berlíně Kategorie:Politika Německé demokratické republiky Kategorie:Kultura Německé demokratické republiky