Rainer Ferdinand Habsbursko-Lotrinský (11. ledna 1827, Milán – 27. ledna 1913, Vídeň) byl rakouský arcivévoda, v letech 1861–1865 ministerský předseda Rakouska. Souběžně od mládí sloužil v c. k. armádě a dosáhl hodnosti polního zbrojmistra (1874). V letech 1872–1907 zastával funkci vrchního velitele c. k. zeměbrany. Proslul též jako mecenáš umění a v roce 1873 byl předsedou komise pro konání Světové výstavy ve Vídni 1873. V závěru života byl nestorem rodu Habsburků a uznávanou autoritou v řadě odvětví, zemřel ve Vídni v roce 1913 ve věku 86 let.

Původ Byl čtvrtým synem arcivévody a lombardsko-benátského místokrále Rainera Josefa (1783–1853) a princezny Alžběty Savojsko-Carignanské (1800–1856).Rodokmen Habsburků dostupné online Byl vnukem císaře Leopolda II.Ottův slovník naučný, XXI. díl; Praha, 1904; s. 75 (heslo Rainer) dostupné online

Život náhled|vlevo|Arcivévoda Rainer náhled|vlevo|Manželka Marie Karolína jako abatyše Tereziánského ústavu šlechtičen v Praze Vyrůstal v Horní Itálii, kde byl jeho otec místokrálem, rodina pobývala převážně v královské vile v Monze. První vzdělání získal v domácím prostředí a v roce 1844 byl zapsán ke studiu práv na univerzitě ve Vídni. Mezitím však již vstoupil do armády a od roku 1843 byl plukovníkem u 1. pěšího pluku.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1846; Vídeň, 1846; s. 16 dostupné online Od roku 1852 byl čestným majitelem 59. pěšího pluku, který pak přes půl století nesl jeho jméno (K.u.K. Infanterieregiment Erzherzog Rainer Nr. 59).Oficiální web 59. pěšího pluku dostupné online K datu 17. května 1854 byl povýšen do hodnosti generálmajora a velitele brigády u II. armádního sboru v Itálii.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1855; Vídeň, 1855; s. 22 dostupné online Později se zapojil do veřejného života i v oblasti politiky. V roce 1857 byl zvolen předsedou stavovské říšské rady a o tři roky později se stal předsedou rozmnožené říšské rady. Jeho pluk mezitím v roce 1859 bojoval v válce se Sardinií, sám arcivévoda Rainer se ale bojů nezúčastnil. V letech 1861–1865 působil jako ministerský předseda Rakouska.Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 585 Poté z politického života odešel, ale díky svým liberálním postojům si doživotně udržoval značnou popularitu. Nadále působil v armádě, ke dni 10. března 1861 obdržel hodnost polního podmaršálaMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 18 dostupné online a od roku 1872 byl vrchním velitelem c. k. zeměbrany,Schematismus der K.K. Landwehr 1875; Vídeň, 1875; s. 10 dostupné online v této funkci setrval do roku 1907, kdy jej nahradil synovec arcivévoda BedřichSchematismus der K.K. Landwehr 1908; Vídeň, 1908; s. 45 dostupné online Mezitím postupoval v hodnostech, k datu 19. října 1874 byl povýšen na polního zbrojmistraSeznam generálů rakouské a rakousko-uherské armády 1859–1889 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné online a nakonec obdržel hodnost generála pěchoty (15. listopadu 1908).SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 131 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; s. 163 dostupné online

Zemřel ve svém vídeňském paláci 27. ledna 1913 ve věku 86 let.Wiener Salonblatt, 1. února 1913; Vídeň, 1913; s. 5 dostupné onlineNekrolog v týdeníku Sport und Salon, 1. února 1913; Vídeň, 1913; s. 1–2 dostupné online Pochován byl císařské hrobce ve Vídni.BEUTLER, Gigi: The Imperial Crypt of the PP Capuchins in Vienna; Vídeň, 2015; s. 55 ISBN 978-3-9500584-5-1

Zájmy Kromě služby v armádě a politice proslul také jako sběratel a mecenáš věd a umění. Od roku 1861 byl kurátorem císařské akademie věd a zároveň se stal jejím čestným členem. V roce 1863 začal působit v rakouském Uměleckoprůmyslovém muzeu jako jeho protektor. V roce 1873 byl prezidentem komise pro konání Světové výstavy ve Vídni. V Brně se podílel na vzniku Uměleckoprůmyslového muzea, které od roku 1907 neslo jeho jméno (Erzherzog Rainer Museum für Künst und Gewerbe). V letech 1902–1918 po něm byla pojmenována brněnská ulice Úvoz (Erzherzog-Rainer-Gasse).Ulice Úvoz na webu Encyklopedie dějin Brnadostupné online

Mimo jiné byl sběratelem knih a rukopisů. Ve svém sídle „Palais Rainer“ ve Vídni vybudoval knihovnu se zhruba 40 000 knihami. Vlastnil firmu na vázání knih. Finančně se podílel na restaurování a třídění rukopisů z období let 1400 př. n. l. až 1400 n. l., které daroval císařské dvorní knihovně.

V souostroví Země Františka Josefa je po něm pojmenován Rainerův ostrov.

Majetkové poměry Arcivévoda Rainer vlastnil několik velkostatků v různých částech monarchie. Po otci zdědil velkostatek Gmünd v Dolním Rakousku, po starším bratrovi Leopoldovi zdědil v roce 1898 velkostatek Hernstein, taktéž v Dolním Rakousku. K oběma velkostatkům patřilo přibližně 5 000 hektarů půdy.Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- und Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 17–19 dostupné online Kromě toho vlastnil majetek v Haliči, k velkostatku Izdebnik nedaleko od Krakova náleželo více než 2 500 hektarů půdy, zámek a několik průmyslových podniků.Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes im Königreiche Galizien mit Lodomerien und Herzgothume Krakau; Praha, 1913; s. 1–4

Ve Vídni byl jeho sídlem dnes již neexistující palác ve čtvrti Wieden na nároží ulic Rainergaße 18 a Hauptstraße 53. Koupil jej v roce 1854 a sídlil zde až do svého úmrtí. Palác byl zbořen v důsledku urbanistických změn ve Vídni v letech 1957–1958. V Badenu byl majitelem vily v ulici Karlsgaße 2.

Protože zemřel bezdětný, majetek po jeho smrti připadl na základě poslední vůle několika příbuzným (Leopold Salvator, František Salvator, Hubert Salvator, Marie Terezie.KOBLASA, Pavel: C. a k. soukromé a rodinné statky za vlády císaře Františka Josefa I.; Národní archiv Praha, 2019; s. 27 ISBN 978-80-7469-089-1

Manželství Oženil se se svou sestřenicí arcivévodkyní Marií Karolínou Rakousko-Těšínskou (1825–1915), dcerou arcivévody Karla Ludvíka (1771–1847), vojevůdce napoleonských válek.Rodokmen linie arcivévody Karla dostupné online Marie Karolína byla v letech 1844–1852 abatyší Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě.Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 171–174 (kapitola Habsburg-Lothringen (Karlova linie); ISBN 978-80-85955-39-2 Sňatek s arcivévodou Rainerem se konal ve Vídni 21. února 1852 a od té doby byla známá jako arcivévodkyně Marie Rainer. Manželství bylo šťastné, ale bezdětné. Marie Karolína stejně jako manžel proslula působením v charitě, byla nositelkou velkokříže Alžbětina řádu, dámou Řádu hvězdového kříže, čestnou dámou Maltézského řádu. V zahraničí byla nositelkou španělského Řádu Marie Luisy, portugalského Řádu královny Isabely a bavorského Řádu sv. Alžběty.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 14 dostupné online Oslava jejich diamantové svatby v únoru 1912 je uváděna jako jedna z posledních velkých společenských událostí u vídeňského dvora před první světovou válkou.Wiener Salonblatt, 24. února 1912; Vídeň, 1912; s. 13 dostupné online Marie Karolína zemřela 17. července 1915 ve věku nedožitých devadesáti let a byla pochována v císařské hrobce ve Vídni.Wiener Salonblatt, 24. července 1915; Vídeň, 1915; s. 2 dostupné onlinePohřebiště Habsburků ve 20. století dostupné online

Tituly a ocenění Jako člen panovnické dynastie Habsburků užíval od narození titul arcivévody s nárokem na oslovení Jeho císařská a královská Výsost (Seine Kaiserliche und Königliche Hoheit). S vojenskou hodností polního zbrojmistra mu zároveň náležel titul Excelence. V roce 1852 se stal rytířem Řádu zlatého rounaSeznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online a ve funkci rakouského ministerského předsedy obdržel velkokříž Řádu sv. Štěpána. Od roku 1861 byl též členem rakouské Panské sněmovny.Arcivévoda Rainer na webu Rakouského parlamentu dostupné online Kromě toho byl nositelem řady vyznamenání v zahraničí.Oesterreichisch-ungarischer Ordens-Almanach 1876; Vídeň, 1876; s. 398 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1912; Vídeň, 1912; s. 13–14 dostupné online

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád zlatého rouna (1852) 60x60pixelů velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1862) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž I. třídy 60x60pixelů Stříbrná vojenská záslužná medaile 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)

Zahraničí 60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Ondřeje (Rusko) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu svatého Alexandra Něvského (Rusko) 60x60pixelů Řád svaté Anny I. třídy (Rusko) 60x60pixelů rytíř Řádu bílého orla (Rusko) 60x60pixelů velkoříž Královského řádu Viktoriina (Spojené království) 60x60pixelů velkokříž Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů Řád černé orlice (Německo) 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Německo) 60x60pixelů velkokříž Řádu Jižního kříže (Brazílie) 60x60pixelů rytíř Řádu zvěstování (Itálie) 60x60pixelů velkokříž Řádu věže a meče (Portugalsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Karla III. (Španělsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Serafínů (Švédsko) 60x60pixelů rytíř Řádu Leopolda (Belgie) 60x60pixelů rytíř Řádu nizozemského lva (Nizozemsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko) 60x60pixelů rytíř Řádu Spasitele (Řecko) 60x60pixelů Řád svatého Januaria (Království Obojí Sicílie) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Huberta (Bavorsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko) 60x60pixelů velkokříž Řádu routové koruny (Sasko) 60x60pixelů velkokříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu (Sasko) 60x60pixelů rytíř Domácího řádu věrnosti (Bádensko) 60x60pixelů velkokříž Ludvíkova řádu (Hesensko) 60x60pixelů velkokříž Řádu bílého sokola (Sasko-Výmarsko) 60x60pixelů velkokříž Domácího řádu vendické koruny (Meklenbursko) 60x60pixelů rytíř Nasavského domácího řádu zlatého lva (Lucembursko) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Karla (Monako) 60x60pixelů velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko)

Galerie

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Rainer Ferdinand Rainer Ferdinand Kategorie:Ministerští předsedové Rakouského císařství Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Narození v Miláně Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni Kategorie:Narození 11. ledna Kategorie:Narození v roce 1827 Kategorie:Úmrtí 27. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1913 Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Vídeňské univerzity Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Technické univerzity Vídeň Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Čestní rytíři velkokříže Královského Viktoriina řádu Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu svatého Karla Kategorie:Rytíři Řádu svatého Januaria Kategorie:Nositelé Řádu Ludvíkova Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Něvského Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu Serafínů Kategorie:Rytíři velkokříže s řetězem Řádu Karla III. Kategorie:Rytíři Řádu svatého Ondřeje Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Řádu zlatého lva Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Domácího řádu věrnosti Kategorie:Nositelé Domácího řádu vendické koruny Kategorie:Nositelé Řádu bílého sokola Kategorie:Nositelé Řádu zvěstování Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu routové koruny Kategorie:Rytíři Řádu nizozemského lva Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Nositelé Řádu svatého Huberta Kategorie:Muži