Friedrich hrabě von Toggenburg (12. července 1866 Bolzano – 8. března 1956 Bolzano) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik. Jako absolvent práv působil od mládí ve státních službách a v letech 1913–1917 byl místodržitelem v Tyrolsku. Za první světové války zastával v letech 1917–1918 úřad ministra vnitra Předlitavska.
Biografie náhled|vlevo|Hrobka rodiny Toggenburgů na hřbitově v Bolzanu Pocházel ze staré švýcarské rodiny, byl synem Georga von Toggenburg (1810–1888), rakouského ministra obchodu a místodržitele v Benátkách.Georg von Toggenburg in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné onlineOttův slovník naučný, díl XXV.; Praha, 1906; s. 504 dostupné online Gymnázium absolvoval v rodném Bolzanu, poté vystudoval práva. Po krátké službě v c. k. armádě nastoupil ke státním úřadům, ve vojsku byl později veden jako poručík v záloze u 6. hulánského pluku c. k. zeměbrany. Ve státních službách začínal jako koncipista v roce 1890 u místodržitelství v Innsbrucku, odkud byl přeložen do Terstu v Rakouském přímoříGothaisches Genealogisches Taschenbuch der Graflichen Hauser 1896; Gotha, 1896; s. 1181 dostupné online později zastával funkci okresního komisaře v RoveretuHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1899; Vídeň, 1899; s. 587 dostupné onlinezastával funkce okresního hejtmana v několika městech v Tyrolsku (Trident, Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1905; Gotha, 1904; s. 906 dostupné onlineBolzano).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1908; Gotha, 1908; s. 930 dostupné online V roce 1909 odešel dočasně do výslužby a věnoval se správě rodového majetku. V letech 1913–1917 působil jako místodržitel v Tyrolsku.Představitelé státní správy Tyrolska na webu worldstatesmen dostupné online Jako místodržitel zároveň předsedal zemské školní radě pro Tyrolsko a Vorarlbersko a byl též prezidentem zemského finančního ředitelství, jeho rezidencí byl v té době palác Hofburg v Innsbrucku.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 726 dostupné online Za první světové války byla civilní správa Tyrol podřízena vojenskému velení generálplukovníka Viktora Dankla. Ve vládě Ernsta Seidlera se stal ministrem vnitra. Funkci zastával od 23. června 1917 do 11. června 1918. Jako ministr vnitra měl oficiální rezidenci v paláci v ulici Wipplingerstraße 7 ve čtvrti Innere Stadt.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien; Vídeň, 1918; s. 1411 dostupné online Po rozpadu monarchie zůstal aktivní v politice jižního Tyrolska a v letech 1921–1925 byl poslancem italského parlamentu.Rodina Toggenburgů na webu Rakouského parlamentu dostupné online
Po odchodu do soukromí žil trvale v Bolzanu,Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1941; Gotha, 1940; s. 517 dostupné online Zemřel 8. března 1856 ve věku nedožitých devadesáti let a byl pochován v rodinné hrobce na hřbitově v Bolzanu.
Tituly a ocenění Vzhledem ke starobylé historii rodu Toggenburgů a zásluhám otce získal v roce 1892 titul hraběte,Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1893; Gotha, 1893; s. 1073–1074 dostupné online téhož roku byl jmenován c. k. komořím.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1893; s. 194 dostupné online Při jmenování do funkce tyrolského místodržitele získal titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence (1913)Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 257 dotupné online a v roce 1916 obdržel za zásluhy velkokříž Řádu Františka Josefa, dále byl nositelem Válečného kříže za civilní zásluhy a Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 166, 345, 350 dostupné online
Rodina Během svého krátkého působení v Praze se v roce 1897 v Telnici v severních Čechách oženil s hraběnkou Leopoldinou Ledebour-Wicheln (1878–1953). Leopoldina se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.Gothaisches Genealogisches Taschenbuch der Graflichen Hauser 1922; Gotha, 1922; s. 547 dostupné online Mimo jiné byla neteří dlouholetého českého místodržitele knížete Františka Thun-Hohensteina a od tohoto příbuzenského vztahu si česká politická reprezentace slibovala Toggenburgův vstřícný přístup v době jeho působení ve funkci ministra vnitra. Z manželství se narodilo osm dětí.Rodina Toggenburgů in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1920; Gotha, 1920; s. 997–998 dostupné online
Odkazy
Reference
Externí odkazy Životopis Friedricha von Toggenburg
Kategorie:Rakouští politici Kategorie:Rakouští právníci Kategorie:Rakouská hrabata Kategorie:Rakousko-uherští místodržitelé Kategorie:Ministři vnitra Předlitavska Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Narození v roce 1866 Kategorie:Narození 12. července Kategorie:Narození v Bolzanu Kategorie:Úmrtí v roce 1956 Kategorie:Úmrtí 8. března Kategorie:Úmrtí v Bolzanu Kategorie:Pohřbení v Bolzanu Kategorie:Muži