1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím. Na rozdíl od juliánského kalendáře nebyl v gregoriánském kalendáři rok přestupný, proto se diference obou kalendářů od 1. března zvýšila z 12 na 13 dní.
Události Česko
13.–22. ledna vypukla na Sokolovsku a Ostravsku generální stávka horníků. 28. ledna – Založen Klub Za starou Prahu. 4. února – V Praze založen Pražský automobilní klub. 1. dubna – V Praze založena Česká strana lidová. 28. června – V Praze na Letné zahájen IV. Všesokolský slet 5. září – V Praze byla uvařena první várka piva Braník. 18. listopadu slavnostně otevřena nová budova Uměleckoprůmyslového musea v Praze Na Sněžce byla postavena dřevěná budova meteorologické stanice. Stavba vysoká 18 metrů byla po druhé světové válce jedinou fungující meteorologickou stanicí ve střední Evropě. Kamenický Šenov byl povýšen na město. Vznikl politický okres Moravská Ostrava. Založena HC Slavia Praha jako první hokejový klub na českém území.
Předlitavsko 18. ledna – předsedou vlády Ernest von Koerber (do 1904)
Svět 1. ledna – Nigérie se stala britským protektorátem 2. ledna – Začal vycházet rakouský deník Kronen Zeitung. 14. ledna – V Římě se konala premiéra opery Tosca od Giacoma Pucciniho. 3. února – Vypukly stávky v Bruselu, Budapešti, Cáchách a Vídni. 8. února – Na Štrbském Plese se konalo mistrovství Evropy v rychlobruslení. 27. února – Piet Cronje kapituloval i s celou svou armádou. 27. února – 28. února – V Londýně založen Labour Representation Commitee, předchůdce pozdější Labouristické strany. V jeho čele stál Ramsay MacDonald. 3. února – Britská armáda v Búrské válce osvobodila město Ladysmith. 23. března – V Knóssu na Krétě započaly vykopávky paláce bájného krále Mínoa pod vedením britského archeologa Arthura Johna Evanse 30. března – Francouzským parlamentem schválen zákon o omezení práce žen a dětí. 1. dubna – Ve Francii proběhla policejní reforma. Při ní mimo jiné dostali francouzští policisté právo nosit zbraň. 2. dubna – Zavedení povinné školní docházky v Belgii. 4. dubna – V Bruselu spáchán atentát na britského následníka trůnu prince Alberta Eduarda. 12. dubna – Portoriko přestalo být závislé na USA a stalo se svobodným územím. 12. dubna – V Paříži založena Světová cyklistická organizace (Union Cycliste Internationale). 24. dubna – Velká demonstrace dělníků ve Vídni. 1. května – Vydána kniha s názvem Smích francouzského filozofa Henriho Bergsona. 4. května – Návštěva Rakouského císaře Františka Josefa I. v Berlíně. 14. května – 28. října – letní olympijské hry v Paříži 21. května – Mandžusko obsazeno Ruskem. 28. května – Úplné zatmění Slunce v Portugalsku. 8. září – Galvestonský hurikán smetl Galveston v Texasu a stal se tak nejsmrtonosnější přírodní katastrofou v historii USA. S asi 8 tisíci mrtvými drží tento smutný rekord dodnes. 1. prosince – V Německé říši žilo podle výsledků sčítání lidu celkem 56 345 014 obyvatel. Oranžský svobodný stát se stal britskou kolonií. Svolán Panafrický kongres. Potlačení Boxerského povstání v Číně.
Probíhající události 1899–1902 – Druhá búrská válka
Vědy a umění 8. listopadu – Vyšel román Theodora Dreisera Sestřička Carrie (Sister Carrie) 10. listopadu – Leoncavallova opera Zaza měla premiéru v milánském Teatro Lirico Na světové výstavě v Paříži byl poprvé použit termín televize. Ve Francii byl vyroben první automobil s volantem. Max Planck publikoval Planckův vyzařovací zákon. David Hilbert předložil tzv. Hilbertovy problémy. Friedrich Ernst Dorn objevil chemický prvek radon. Paul Ulrich Villard objevil záření gama. Thomas Alva Edison patentoval akumulátor na bázi NiFe. Objeven vrak, v němž byl nalezen tzv. mechanismus z Antikythéry. Nález minotaurova paláce Nejnovější názor – elektřina je způsobena proudem elektronů Představena kvantová teorie Maxe Plancka Objev krevních skupin Ital Enrico Forlanini staví první kluzák Na výstavě v Paříži je představen první magnetofon na světě. Používá se v něm zmagnetizovaný drát Vzducholoď LZ1 hraběte Ferdinanda von Zeppelina absolvuje první krátké lety ve Švýcarsku. americký chemik George Washington Carver, který se zabýval výzkumem syntetických potravin, vyrobil na 300 různých produktů z burského oříšku, který má vysoký obsah bílkovin, a 118 ze sladkých brambor
Narození Česko thumb|upright|Jiří Wolker (* 29. března) upright|thumb|Vítězslav Nezval (* 26. května) thumb|upright|Zdeněk Kalista (* 22. července) thumb|upright|Václav Krška (* 4. října) thumb|upright|Eliška Junková (* 16. listopadu) 1. ledna – Václav Čikl, pravoslavný duchovní, odbojář († 5. září 1942) 3. ledna – Josef III. ze Schwarzenbergu, šlechtic († 25. listopadu 1979) 4. ledna – Bedřich Fučík, literární kritik, historik, editor a překladatel († 2. července 1984) 6. ledna – Fráňa Velkoborský, spisovatel a textař († 8. listopadu 1958) 8. ledna – Josef Frič, básník († 11. ledna 1973) 14. ledna Stanislav Bohuslav Jarolímek, opat Strahovského kláštera († 31. ledna 1951) Tomáš Švihovec, československý hokejový reprezentant († 12. června 1987) Miloš Navrátil, malíř, básník, spisovatel a tiskař († 28. září 1962) 20. ledna – Miloš Jirko, redaktor, básník, knihovník a překladatel († 24. června 1961) 22. ledna Karel Hájek, novinářský fotograf († 31. března 1978) Jan Slavíček, malíř († 5. dubna 1970) 25. ledna – Karel Kácl, profesor lékařské chemie a politik († 8. května 1986) 26. ledna Zdeněk Folprecht, hudební skladatel a dirigent († 29. října 1961) Bohuslav Slánský, malíř a restaurátor († 30. července 1980) 27. ledna Ervína Brokešová, houslistka († 19. října 1987) Dalibor Chalupa, učitel, spisovatel a rozhlasový redaktor († 14. června 1983) 29. ledna – František Kolenatý, československý fotbalový reprezentant († 24. února 1956) 31. ledna – František Bureš, hudební skladatel a pedagog († 19. září 1959) 2. února – Jarka Mottl, textař a skladatel trampských písní († 31. března 1986) 12. února – Jaroslav Vlček, fotbalový reprezentant († 1967) 21. února – Leo Mayer, pražský architekt († ? 1944) 22. února – Jozef Mjartan, československý politik († 25. února 1983) 26. února Ivan Herben, novinář a politik († 25. října 1968) Antonín Fingerland, patolog († 27. prosince 1999) 17. března – Kuzma, spisovatel a překladatel († 20. května 1967) 24. března – Bohumír Lifka, knihovník, bibliofil, heraldik a archivář († 24. listopadu 1987) 29. března Heinrich Kulka, architekt († 9. května 1971) Jiří Wolker, básník († 3. ledna 1924) 30. března – Vladimír Štědroň, právník, klavírista, varhaník, violista, dirigent a hudební skladatel († 12. prosince 1982) 3. dubna – Franz Carl Weiskopf, pražský, převážně německy píšící spisovatel a diplomat († 14. září 1955) 8. dubna – Libuše Paserová, operní pěvkyně († 11. března 1984) 13. dubna – Prokop Drtina, právník a politik, ministr spravedlnosti († 16. října 1980) 19. dubna – Aleš Podhorský, divadelní režisér a herec († 19. srpna 1964) 21. dubna – Ladislav Pavelka, kněz, oběť nacismu i komunismu († ?) 26. dubna – Alén Diviš, malíř († 15. listopadu 1956) 10. května – Zdeněk Bořek Dohalský, šlechtic, člen protinacistického odboje a novinář († 2. května 1945) 11. května – František Wonka, římskokatolický duchovní a kronikář († 29. dubna 1967) 12. května – Jan Jiří Rückl, sklářský průmyslník, politik a publicista († 24. srpna 1938) 17. května Pavel Altschul, novinář, fotograf a vydavatel († 18. srpna 1944) Helmut Preidel, česko-německý archeolog († 14. srpna 1980) 19. května – Jan Vavřík-Rýz, loutkář, herec, komik, výtvarník, řezbář, kreslíř a režisér († 29. ledna 1970) 21. května – Emil Hába, hudební skladatel a pedagog († 12. února 1982) 23. května – Pavel Mahrer, československý fotbalový reprezentant († 18. prosince 1985) 26. května – Vítězslav Nezval, básník († 6. dubna 1958) 3. června Emanuela Nohejlová-Prátová, historička a numismatička († 19. listopadu 1995) Vincenc Makovský, sochař a malíř († 28. prosince 1966) 9. června – Alfréd Ressel, odbojář, generálmajor, příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR († 1. listopadu 1983) 16. června František Branislav, básník († 25. září 1968) Adolf Svoboda, primátor hl. města Praha († 9. února 1969) 17. června – Karel Lidický, sochař a medailér († 21. května 1976) 22. června – Ladislav Rašín, právník a politik († 20. března 1945) 25. června – Ladislav Žák, malíř a architekt († 26. května 1973) 26. června – František Muzika, malíř († 1. listopadu 1974) 6. července – Richard Wiesner, malíř († 6. listopadu 1972) 15. července Karel Jiráček, spisovatel, ochotnický divadelní režisér († 17. května 1989) Viktor Hájek, nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické († 7. března 1968) 20. července – Vratislav Bělík, národopisný spisovatel († 17. listopadu 1988) 21. července – Vladimír Watzke, spisovatel († 6. října 1971) 22. července – Zdeněk Kalista, historik, básník, literární kritik a překladatel († 17. června 1982) 26. července – Artuš Černík, básník a publicista († 25. prosince 1953) 28. července – Josef Knap, prozaik, básník a literární kritik († 13. prosince 1973) 30. července – Vojtěch Tittelbach, malíř a grafik († 16. září 1971) 5. srpna – Adolf Procházka, právník, politik, ministr zdravotnictví († 8. května 1970) 6. srpna – Jiří Weil, spisovatel († 13. prosince 1959) 10. srpna – Arnošt Vaněček, překladatel a spisovatel († 28. září 1983) 11. srpna – František Uhlíř, československý politik († 1980) 13. srpna – Václav Veselý, československý gymnasta, stříbrná medaile na OH 1928 († 10. prosince 1941) 21. srpna – Viktor Kaufmann, lékař, odbojář († 26. února 1945) 22. srpna – Váša Příhoda, houslista († 26. července 1960) 23. srpna – Ernst Křenek, americký hudební skladatel a pedagog českého původu († 22. prosince 1991) 30. srpna – Václav Richter, historik a teoretik umění († 7. dubna 1970) 5. září – Anežka Hrabětová-Uhrová, botanička († 4. května 1981) 12. září – Josef Kapinus, spisovatel, sochař a malíř († 11. února 1968) 20. září Jiří Baum, zoolog, cestovatel a spisovatel († 1944) Václav Dvořák, brněnský stavitel a architekt († 21. září 1984) 24. září – Karel Honzík, architekt, teoretik architektury († 4. února 1966) 25. září – Kamila Značkovská-Neumannová, překladatelka († 10. prosince 1991) 30. září – Josef Bezdíček, rozhlasový a divadelní režisér a herec († 6. července 1962) 1. října Jaroslav Pošvář, numismatik a profesor správního práva († 19. února 1984) Jaroslav Moravec, knihkupec, redaktor, spisovatel a překladatel († 31. října 1974) 3. října – Jaromír Horáček, regionální spisovatel a vlastivědný pracovník († 8. července 1976) 4. října – Václav Krška, scenárista, režisér a spisovatel († 17. listopadu 1969) 12. října Jindřich Šebánek, historik a archivář († 14. ledna 1977) Jaroslav Šimsa, publicista a filozof († 8. února 1945) 19. října – Karel Pavlík, člen protinacistického odboje († 26. ledna 1943) 23. října – Karel Řičář, československý politik († 4. února 1977) 24. října – Andrej Žiak, československý politik († 10. února 1989) 25. října – T. Svatopluk, prozaik a malíř († 30. prosince 1972) 26. října – Zdenek Rykr, malíř, žurnalista a scénograf († 15. ledna 1940) 31. října Martin Lecián, kasař a sériový vrah († 6. října 1927) Ivan Sekanina, levicový novinář, právník a bojovník proti fašismu († 21. května 1940) 8. listopadu Bohumil Ryba, klasický filolog, překladatel, politický vězeň († 6. února 1980) Vladimír Řepa, herec († 19. srpna 1957) 16. listopadu – Eliška Junková, automobilová závodnice († 5. ledna 1994) 20. listopadu – František Vladimír Foit, sochař, etnograf a cestovatel († 31. srpna 1971) 25. listopad – Dušan Polívka, lékař (ortoped) a vysokoškolský pedagog, působil jako přednosta Fakultní nemocnice Plzeň (4. listopadu 1983) 1. prosince – Vilém Wünsche, malíř († 3. května 1984) 4. prosince – Oldřich Stefan, architekt († 5. května 1969) 5. prosince – Josef Panáček, amatérský historik († 3. ledna 1973)