Élektrá (též Élektra, či Elektra) je tragédie starořeckého dramatika Sofokla vyprávějící o mykénské princezně Élektře, dceři jednoho z nejslavnějších řeckých hrdinů z trójské války – krále Agamemnóna. Datum vzniku je neznámé, ale podle různých stylistických podobností se hrami Filoktétés (409 př. n. l.) a Oidipus na Kolónu (401 př. n. l.) se předpokládá, že ji autor napsal spíše na konci své kariéry.
Obsazení Pěstoun Orestův Orestés, syn Agamemnónův Élektra, jeho sestra Chrýsothemis, druhá sestra Klytaiméstra, vdova po Agamemnónovi, choť Aigisthova Aigisthos, král mykénský sbor mykénských žen němé osoby: Orestův přítel Pyladés, průvodci, služebné
Koná se za doby mytické v Mykénách před královským palácem.
Děj náhled|Obraz Élektry z 19. století Předcházející děj Klytaiméstra společně se svým milencem a pozdějším manželem Aigisthem zavraždila svého manžela krále Agamemnóna poté, co se vrátil z trójské války domů. Důvodem bylo, že obětoval jejich dceru Ífigenii v Aulidě, aby usmířil bohyni Artemidu. Agamemnón sice tento krutý čin provést nechtěl, hnusil se mu totiž, ale neodolal nátlaku svého bratra spartského krále Meneláa, který chtěl už konečně doplout k Tróji a vyvrátit ji.
Děj hry Élektrá touží pomstít svého otce. Z vyhnanství se nepoznán vrací její bratr Orestés, se kterým později zabijí svou matku i jejího nového manžela. Nejdříve zabijí matku Klytaiméstru a na závěr dramatu Aigistha.
Postava Élektry Sofoklés vykreslil Élektru jako zcela nesmiřitelnou a i za cenu vlastního sebezničení jednající odvážnou dívku, která se nehodlá srovnat s tím, že by vrazi jejího otce nebyli potrestáni. Élektřina sestra Chrýsothemis prohlašuje, že otcovy smrti také želí, ale, jak tvrdí, podřizuje se nutnosti situace; čímž ovšem, nedovolujíc si proti matce a nevlastnímu otci nic říct, zároveň má z takových okolností osobní prospěch, a je obviňována Élektrou, že její nečinnost nepochází z nutnosti, ale prospěchu. Sofoklés dal velký důraz na popis Klytaiméstřiny zlé povahy, která by se v případě nouze neštítila ani vraždy svého dítěte (k té nedojde, ale náznaků, že by jí byla schopna, je v dramatu několik). Orestés s Élektrou nemají pro svou matku nejmenší pochopení a celou situaci vnímají jako spravedlivý trest.
Ukázka Élektra k Orestovi:Probůh, nenechejho dále mluvit, rozváděti řeč!Co nejrychlej ho usmrť, usmrť hoa předhoď hrobařům, jichž hoden je,pryč z našich očí! To jen může mibýt někdejších mých strastí úlevou.
Élektřina rodina Agamemnón – otec Klytaiméstra – matka Ífigenie – nejstarší dcera Orestés – syn Élektra – dcera Chrýsothemis Aigisthos – nejdříve milenec a po vraždě svého bratrance Agamemnóna nový manžel Klytaiméstry
Jiné hry s podobnou tematikou Všichni tři hvězdní dramatici Aischylos – Sofoklés – Eurípidés se pověstem kolem Agamemnóna věnovali:
Aischylos Trilogie Oresteia (jediná kompletně dochovaná trilogie ze starověkého Řecka – zpracovává zejména Orestovy osudy Agamemnón (první díl) Oběť na hrobě (druhý díl) Usmířené lítice (třetí díl)
Sofoklés Élektra – zaměřuje se zejména po nesmiřitelnou a nikdy neuhýbající povahu Élektry
Eurípidés Élektrá Orestés Ífigenie v Aulidě Ífigenie v Tauridě
Élektra v Národním divadle v Praze Národní divadlo v Praze Élektru nikdy neuvedlo (stav k roku 2013), čtyřikrát však uvedlo stejnojmennou operu Richarda Strausse, která ze Sofokla čerpá. Opera byla hrána v letech 1910–1912, 1933–1935, 1961–1964 a v roce 1995.
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Sofoklés Kategorie:Starověké řecké divadelní hry Kategorie:Divadelní hry z 5. století př. n. l. Kategorie:Tituly Divadla na Vinohradech Kategorie:Sofoklovy divadelní hry