Kostel svatého Petra a Pavla je římskokatolický chrám ve vsi Řeznovice, části města Ivančice v okrese Brno-venkov. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Je farním kostelem řeznovické farnosti.
Historie Románský chrám v Řeznovicích byl postaven ve druhé polovině 12. století, mohl jej nechat zbudovat znojemský údělný kníže Konrád II. Ota po roce 1160. (Dřívější literatura uvádí již přelom 11. a 12. století.) Tehdy se jednalo o vlastnický kostel pravděpodobně spojený lávkou s blízkým zeměpanským dvorcem, který zřejmě stával v místě dnešní fary. Chrám byl tvořen dosud dochovaným centrálním prostorem s osmibokou zvonicí a třemi apsidami, na západní straně k němu přiléhalo malé hranolové stavení s emporou, z něhož se dochovaly archeologicky nalezené základy. Asi v polovině 16. století bylo toto stavení zbořeno a nahradila jej renesanční loď obdélného půdorysu, k jejímuž jižnímu vchodu byla o něco později přistavěna předsíň. Ve druhé polovině 16. století byla provedena změna zastřešení věže, kdy běžnou střechu nahradil zděný útvar jehlanu, jenž v horní části přechází do kuželu. V 18. století byla k východní apsidě přistavěna sakristie, ta byla v roce 1893 zbořena a nahrazena současnou, která je přistavěna k severní straně lodi. Z konce 19. století pochází i další úpravy, jako je vchod v západním průčelí lodi a nová kruchta. Interiér kostela byl upraven 80. letech 20. století podle návrhu architektů Tomáše Černouška a Miroslava Vochty. Svícny jsou dílem sochaře Otmara Olivy. Vitraje s motivy Písně tvorstva sv. Františka z Assisi vytvořil Jan Jemelka.
Kolem kostela se do roku 1793 nacházel hřbitov.
Kumánská deska náhled|vlevo|Kumánská deska V interiéru kostela se nachází kamenná deska, po jejímž obvodu se na třech stranách nacházejí zvláštní znaky. V místní tradici se deska spojuje s vpádem Kumánů na Moravu roku 1304.
Bohuslav Balbín k tomuto ve svém díle Výtah z dějin českých (Epitome rerum Bohemicarum) z roku 1677 napsal: „Až podnes se zachovala jakási památka na ty barbary nedaleko kláštera ivančického a oslavanského, znamenitý křesťanský chrám, kde lze spatřit mnohé kumánské hrobky a náhrobní kameny s vytesanými do nich jejich písmeny …“
S Balbínovou zprávou ztotožnil kumánskou desku v roce 1954 orientalista Pavel Poucha. V roce 1964 v doslovu k Putování k Mongolům vyjádřil jako o možné památce mongolského písemnictví (zmiňuje ještě podobně popsanou desku uloženou v lapidáriu Zlaté Koruny), ale připouštěl, že nápisy nikdy nikdo nepřečetl a nemusí být tedy jisté ani písmo, ani jazyk, které zachycuje.KNOBLOCH, Edgar, Giovanni da Pian del Carpine, Guillaume de Rubrouck a Ruy GONZÁLES DE CLAVIJO. Putování k Mongolům. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1964, s. 348. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:7df76ca0-4651-11e4-9383-005056825209 V roce 1981 interpretaci rozšířil, tvrdí, že deska obsahuje znaky ujgurského (mongolského) písma tvarově uzpůsobené podle hlaholice, díky tomuto ztotožnění pak přečetl část nápisu jako vlastní jména Marquz Buqu….
Zvony Ve věži kostela jsou umístěny tři zvony, přičemž nejstarší z nich pochází z roku 1483. Další dva zvony byly za první světové války zrekvírovány. Náhradou za ně byly v roce 1950 vyrobeny dva nové zvony; tehdy byla zrekonstruována i celá zvonice. Dvojice nových zvonů pravidelně ohlašuje nedělní bohoslužby. Starý zvon není napojen na elektrické ovládání a není běžně využíván. Dříve se zvonívalo přímo z kostela, v jehož stropě byl otvor pro lano.
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky Česká románská architektura: Řeznovice Kresba půdorysu kostela a nápis na kameni
Petr a Pavel (Řeznovice) Petr a Pavel (Řeznovice) Petr a Pavel (Řeznovice) Petr a Pavel (Řeznovice) Řeznovice Kategorie:Kulturní památky v Ivančicích