Hakapelité (finsky hakkapeliitat) bylo označení pro finskou jízdu vojska švédského krále Gustava II. Adolfa během třicetileté války. Tyto jednotky se uplatnily například v bitvách u Breitenfeldu (1631) a u Lützenu (1632).
Termín pochází z finského bojového pokřiku „hakkaa päälle“ (do útoku). Útok hakapelitů často rozhodl o výsledku bitvy.
K výzbroji hakapelity patřily dvě pistole, meč, helma a kožené brnění, popřípadě hrudní plát.
Hakapelité byli poprvé nasazeni v polsko-švédských válkách ve druhé polovině 16. století. V 17. století dobyla jízda vedená polním maršálem Jacobem de la Gardie Moskvu a Novgorod. Za třicetileté války velel jednotkám hakapelitů polní maršál Gustaf Horn. Dvě stě hakapelitů se nacházelo také v armádě švédského krále Karla X. Gustava během jeho zimního tažení proti Dánsku (1658).
O pověsti hakapelitů svědčí i modlitba, doložená v německých katolických kostelech za třicetileté války: „A horribile Haccapaelitorum agmine libera nos, Domine.“ – „Od strašlivých vojsk hakapelitů vysvoboď nás, Pane.“
Hakapelité v Čechách Činnost finských jezdců za třicetileté války je obtížně dokladovatelná, protože se obvykle národnost ve švédském vojsku nerozlišovala. Finský pluk plukovníka Knöringa obsadil na konci července 1648 Strahovský klášter, který jim též sloužil jako lazaret. Hakapelité z kláštera odvezli knihovnu a řadu cenností, které byly v klášteře uschovány. Knihovna byla odvezena do Turku, kde roku 1827 shořela.
Reference
Kategorie:Historické vojenské jednotky Kategorie:Třicetiletá válka Kategorie:Dějiny Finska Kategorie:Dějiny Švédska Kategorie:Finské vojenství Kategorie:Švédské vojenství Kategorie:Jezdectvo