1871

1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Události

Česko 280px|vpravo|náhled|Nádraží císaře Františka Josefa 11. června – založen Spolek Vltavan 19. září – V Praze byl dán do provozu první Vinohradský železniční tunel v délce 1 146 metrů 29. října – Otevření Gymnázia Třebíč 14. prosince – V Praze byl zahájen provoz Nádraží císaře Františka Josefa Neúspěšná dohoda o rakousko-českém vyrovnání, tzv. Fundamentální články Novinář a spisovatel Václav Vlček začal vydávat kulturní, vědecký a politický měsíčník Osvěta

Předlitavsko 6. únor – nastoupila vláda Karla von Hohenwarta 30. říjen – nastoupila vláda Ludwiga von Holzgethana 28. listopad – nastoupila vláda Adolfa von Auersperga (do 15. února 1879)

Svět 280px|vpravo|náhled|Vyhlášení Německého císařství v Zrcadlovém sále ve Versailles v roce 1871 (Anton von Werner, 1877) 18. ledna – V Zrcadlovém sále na francouzském zámku ve Versailles byl pruský král Vilém I. prohlášen německým císařem. Došlo ke sjednocení Německa a vyhlášení Německého císařství. 18. března – Vyhlášení Pařížské komuny 21. března – Otto von Bismarck se stal prvním německým kancléřem. 26. března – Královna Viktorie otevřela v Londýně Royal Albert Hall 27. března – Byl odehrán historicky první mezinárodní zápas v ragby, ve kterém Skotsko porazilo 1:0 Anglii. 10. května – Byla ukončena Prusko-francouzská válka 21. května – Ve Švýcarsku byla dána do provozu Vitznau-Rigi-Bahn první ozubnicová dráha na světě 22. – 28. května – Při Krvavém týdnu v Paříži zahynulo několik tisíc lidí 29. května – Pád Pařížské komuny červen – Francouzský básník a revolucionář Eugène Pottier napsal text Internacionály 20. července – Britská Kolumbie se stala šestou kanadskou provincií 31. srpna – Adolphe Thiers se stal prvním francouzským prezidentem 7. listopadu – Londýn byl telegraficky spojen s australským Darwinem

Probíhající události 1870–1871 – Prusko-francouzská válka

Vědy a umění 3. května – Vyšlo první číslo časopisu Vesmír 24. prosince – V egyptské Káhiře měla premiéru opera Giuseppe Verdiho Aida W. S. Jevons a Carl Menger nezávisle na sobě vydali díla, která zahájila marginalistickou revoluci v ekonomii. Thomas Adams si dal patentovat stroj na výrobu žvýkací gumy; později prorazil se svou značkou Tutti Frutti

Knihy Lewis Carroll – Za zrcadlem a co tam Alenka našla Jules Verne – Plující město Jules Verne – Prorazili blokádu Jules Verne – Strýček Robinson Émile Zola – Strýček Robinson

Narození

Česko náhled|upright|František Žilka (* 1. června) náhled|upright|František Kupka (* 23. září) náhled|upright|Jan Kotěra (* 18. prosince) 1. ledna – Antonín Svěcený, politik († 12. prosince 1941) 16. ledna – Franz Röttel, československý politik německé národnosti († 5. listopadu 1924) 19. ledna – Jaroslav Hilbert, dramatik, spisovatel († 10. května 1936) 22. ledna – Karel Fiala, herec († 27. července 1931) 24. ledna Jiří Karásek ze Lvovic, básník, spisovatel a kritik († 5. března 1951) Karel Sáblík, politik († 16. prosince 1932) 25. ledna – Ferdinand Jirásek, politik († 8. srpna 1931) 31. ledna – Bohumil Tomáš, dirigent a hudební skladatel († 6. září 1945) 12. února – František Šamberger, profesor dermatovenerologie na Univerzitě Karlově († 9. prosince 1944) 14. února – Alexandr Kantor, divadelní herec, režisér a dramatik († 6. září 1929) 28. února – Josef Ladislav Němec, zlatník, šperkař a designér († 17. července 1943) 3. března – Jaroslav Feyfar, lékař a fotograf († 19. března 1935) 6. března – Josef Melzer, stavitel varhan († 29. listopadu 1958) 7. března – Božena Ecksteinová, sociálně demokratická politička († 22. května 1930) 13. března – Elemír Vollay, politik († 21. května 1946) 14. března Marie Gardavská, malířka hanáckého folkloru († 6. června 1937) Josef Povondra, major četnictva, zakladatel první daktyloskopické sbírky († 8. července 1940) 15. března – Františka Skaunicová, politička († 4. ledna 1923) 16. března – Vinzenz Mark, československý politik německé národnosti († 25. září 1945) 25. března – Josef Kouša, politik († 14. října 1935) 27. března – Ján Brežný, politik († 25. prosince 1939) 2. dubna František Hošek, sochař († 9. května 1895) Václav Kotrba, knihtiskař, vydavatel a knihkupec († 1. prosince 1929) 7. dubna – Václav Schuster, národohospodář a politik († 12. srpna 1944) 10. dubna – Alfréd Meissner, ministr spravedlnosti († 29. září 1950) 18. dubna – Wenzel Lehnert, československý politik německé národnosti († ?) 20. dubna – Josef Jerie, gynekolog († 1. dubna 1951) 21. dubna – Vojtěch Říhovský, hudební skladatel († 15. září 1950) 22. dubna – Václav Houser, politik († 1958) 23. dubna – František Josef Čečetka, spisovatel († 3. června 1942) 30. dubna – František Sander, architekt († 10. ledna 1932) 5. května – Jan Janák, skladatel a sbormistr († 10. září 1942) 7. května – Vojtěch Kuchynka, kontrabasista, sbormistr a skladatel († 1. srpna 1942) 13. května – František Obzina, politik († 26. července 1927) 16. května – Johann Polach, československý politik německé národnosti († 16. listopadu 1942) 31. května – Bohumil Vlasák, ministr financí Československa († 4. června 1945) 1. června – František Žilka, evangelický teolog († 9. února 1944) 4. června – Gustav Friedrich, archivář, historik, pedagog a editor († 19. listopadu 1943) 2. července – Ottokar Slawik, skladatel a hudební kritik († 22. května 1946) 5. července – Vratislav Černý, politik († 11. listopadu 1933) 19. července – Otakar Trnka, ministr veřejných prací Předlitavska († 25. června 1919) 7. srpna Josef Antonín Brousil, malíř, krajinář († 27. září 1892) Ivan Schulz, překladatel z angličtiny a severských jazyků († 2. ledna 1935) 8. srpna – Karel Herfort, zakladatel české dětské psychiatrie († 29. března 1940) 9. srpna – Gustav Zoula, sochař († 4. srpna 1915) 12. srpna – Jaroslav Kamper, novinář a kritik († 31. října 1911) 16. srpna – Václav Sehnal, politik († ?) 19. srpna – Hynek Kubát, kladenský hudební pedagog a dirigent († 8. září 1948) 22. srpna – František Soukup, politik († 11. listopadu 1940) 23. srpna – Alois Václav Horňanský, učitel, vinařský buditel († 3. července 1938) 26. srpna – Štefan Fidlík, politik († 1951) 8. září – František Modráček, politik († 23. března 1960) 10. září – Bohuslav Koukal, odborový funkcionář a politik († 3. srpna 1940) 16. září – Jaroslav Bakeš, chirurg, sběratel minerálů a cestovatel († 5. října 1930) 22. září – Karel Dostál-Lutinov, kněz, básník a spisovatel († 29. listopadu 1923) 23. září – František Kupka, malíř († 24. června 1957) 24. září – Václav Koranda, kněz, básník a publicista († 4. března 1920) 20. října Hubert Gessner, česko-rakouský architekt († 24. dubna 1943) Jáchym Havlena, politik († 12. února 1958) Karel Moudrý, politik († 14. listopadu 1948) 31. října – Ota Bubeníček, malíř († 10. září 1962) 6. listopadu – Antonín Klouda, politik († 24. února 1961) 9. listopadu – Josef Zasche, německý národnosti († 11. října 1957) 21. listopadu – Karel Špillar, malíř a grafik († 7. dubna 1939) 25. listopadu – Emanuel Kejmar, politik († ?) 2. prosince – František Kroiher, politik († 17. června 1948) 4. prosince – Jan Sedlák, profesor bohosloví a historik († 8. května 1924) 18. prosince – Jan Kotěra, architekt († 17. dubna 1923) 25. prosince – Josef Hucl, politik († 27. dubna 1948) 29. prosince – Rudolf Karel Löw, poslední převor řádového konventu v Bělé pod Bezdězem († 8. března 1948)

Svět náhled|upright|Rosa Luxemburgová (* 5. března) náhled|upright|Heinrich Mann (* 27. března) náhled|upright|Ioannis Metaxas (* 12. dubna) náhled|upright|Christian Morgenstern (* 6. května) náhled|upright|Marcel Proust (* 10. července) náhled|upright|Ernest Rutherford (* 30. srpna) 7. ledna – Émile Borel, francouzský matematik a politik († 3. února 1956) 14. ledna – Pamela Wyndham, anglická šlechtična a spisovatelka († 18. listopadu 1928) 17. ledna David Beatty, admirál britského královského námořnictva († 11. března 1936) Nicolae Iorga, rumunský historik, dramatik a básník († 27. listopadu 1940) 18. ledna – Helmar Lerski, kameraman a fotograf († 19. srpna 1956) 23. ledna – Ernest Rude, norský fotograf († 18. března 1948) 4. února – Friedrich Ebert, první německý prezident († 28. února 1925) 9. února – Fran Saleški Finžgar, slovinský kněz a spisovatel († 2. června 1962) 25. února – Lesja Ukrajinka, ukrajinská spisovatelka († 1. srpna 1913) 26. února – Friedemann Götze, německý důstojník SS († 22. května 1946) 3. března – Maurice Garin, italský cyklista, první vítěz Tour de France († 19. února 1957) 5. března – Rosa Luxemburgová, německá marxistická teoretička a radikální politička († 15. ledna 1919) 6. března – Zoltán Bálint, maďarský architekt († 17. ledna 1939) 15. března – John William Twycross, australský fotograf († * 13. prosince 1936) 17. března – Marie Vetserová, milenka rakouského korunního prince Rudolfa Habsburského († 30. ledna 1889) 18. března – Reginald Aldworth Daly, kanadský geolog († 19. září 1957) 25. března – Hermann Abert, německý muzikolog († 13. srpna 1927) 27. března – Heinrich Mann, německý spisovatel († 12. března 1950) 30. března – Milutin Križko, československý politik († 25. srpna 1926) 8. dubna Clarence Hudson White, americký fotograf († 7. července 1925) Joseph August Lux, rakouský spisovatel a teoretik moderní architektury († 23. července 1947) 12. dubna Július Klimko, československý politik († 15. března 1964) Ioannis Metaxas, řecký předseda vlády († 29. ledna 1941) 14. dubna – Henri Fournier, francouzský automobilový závodník († 18. prosince 1919) 16. dubna – John Millington Synge, irský spisovatel († 24. března 1909) 29. dubna – William Stern, americký psycholog a filozof († 27. března 1938) 1. května – Marius Maure, francouzský fotograf († 1941) 6. května Victor Grignard, francouzský chemik († 13. prosince 1935) Christian Morgenstern, německý básník a novinář († 31. března 1914) 9. května – Georgij Alexandrovič, třetí syn ruského cara Alexandra III. († 10. července 1899) 14. května – Vasyl Stefanyk, ukrajinský spisovatel († 7. prosince 1936) 26. května – Camille Huysmans, belgický politik († 23. února 1968) 27. května – Georges Rouault, francouzský malíř († 13. února 1958) 30. května – Leopold IV. z Lippe, poslední vládnoucí kníže z Lippe († 30. prosince 1949) 6. června – Oscar Wisting, norský námořník, polárník a objevitel († 5. prosince 1936) 11. června – Stjepan Radić, chorvatský politik († 8. srpna 1928) 16. června – Sergej Nikolajevič Bulgakov, ruský filosof, ekonom a pravoslavný teolog († 12. července 1944) 19. června – Fritz Hofmann, německý sportovec, atlet a gymnasta († 14. července 1927) 29. června – Danilo Alexandr Petrović-Njegoš, černohorský korunní princ († 24. září 1939) 2. července – Wilhelm von Mirbach-Harff, německý diplomat († 6. července 1918) 7. července – Benjamin Seebohm Rowntree, britský sociální výzkumník († 7. října 1954) 10. července – Marcel Proust, francouzský romanopisec († 18. listopadu 1922) 11. července – Velimir Vukićević, předseda vlády Království Srbů, Chorvatů a Slovinců († 27. listopadu 1930) 15. července – Henryk Arctowski, polský geograf, geofyzik, geolog, cestovatel († 22. února 1958) 17. července – Lyonel Feininger, americký malíř († 13. ledna 1956) 24. července – Paul Epstein, německý matematik († 11. srpna 1939) 27. července – Ernst Zermelo, německý matematik († 21. května 1953) 13. srpna – Karl Liebknecht, německý komunistický politik († 15. ledna 1919) 16. srpna – Zakaria Paliašvili, gruzínský hudební skladatel († 6. října 1933) 18. srpna Johan Joseph Aarts, nizozemský malíř († 19. října 1934) Olga Borisovna Lepešinská, sovětská bioložka († 22. října 1963) 19. srpna – Orville Wright, spolutvůrce prvního letadla († 30. ledna 1948) 21. srpna – Leonid Nikolajevič Andrejev, ruský spisovatel a dramatik († 12. září 1919)