Regenerace označuje nejen proces opravy poškozených tkání, ale i nahrazení ztracených tkání, orgánů nebo končetin. U rostlin zprostředkovávají obnovu meristémy (dělivá pletiva), u živočichů buňky, které mají dělivou schopnost.
Druhy regenerace Je možné rozlišovat fyziologickou a reparativní regeneraci. První termín označuje běžnou obnovu tkání jejich dělením, druhý znamená nahrazení ztracených částí těla.
Fyziologická regenerace O regeneraci mluvíme za prvé všeobecně ve smyslu procesu obnovy těl organismů. Regenerace probíhá v našem těle v uzavřeném kruhu až do vypotřebování veškerých stavebních materiálů nebo do smrti. Jedná se o nahrazování odumřelých nebo opotřebovaných tkání novými.
Rychlost regenerace přímo závisí na zdraví jedince, dostupnosti potravy a nápojů, fyzické a psychické zdatnosti a možnosti odpočinku. Regenerace organismu po zranění nebo nemoci je rychlejší, pokud tělo dostává zvýšený počet vitamínů a živin pro obnovu všech tělesných funkcí. Je obvyklá zvýšená únava, malátnost a někdy i chudokrevnost či špatná regulace tělesné teploty.
Reparativní regenerace náhled|Mořská hvězdice regenerující své končetiny Kromě obecného označení hojivého procesu je tento výraz používán pro specifické metody hojení umožňující, aby znovu narostla ztracená končetina nebo se znovu propojila nervová vlákna, a podobně. Regenerace se vyskytuje u většiny, ne-li u všech obratlovců v embryonálním stádiu a u některých dospělých zvířat jako například mloků. Savci mají omezené regenerační schopnosti, ne tak působivé jako mloci. V typickém případě je tento typ regenerace nasazen po autotomii končetin.
Regenerace ztracené končetiny postupuje ve dvou krocích: nejprve se dospělé buňky dediferencují na kmenové buňky a poté se vyvinou v tkáně podobným způsobem jako při růstu embrya. Některá zvířata si v těle udržují skupiny nediferencovaných (kmenových) buněk, které se přesunují do míst potřebujících hojení.
Patologická regenerace Rostlina zaceluje rány způsobené odejmutím orgánů a poraněním tzv. patologickou regenerací, při níž se tvoří hojivé (závalové) pletivo neboli kalus.
Regenerace u člověka Lidská žebra se mohou regenerovat, pokud zůstala v pořádku perichondriální membrána, která je obaluje. Ve vědecké literatuře byl zaznamenán případ, kdy po odstranění části žebra během 1-2 měsíců dorostlo 8 cm kostní tkáně a 1 cm chrupavky. Proto se používají jako zdroj kostí v rekonstrukční chirurgii. Příkladem schopnosti regenerovat lidskou tkáň jsou také špičky prstů a ušní bubínek.
V literatuře Ve fantasy, sci-fi a horroru se často vyskytuje rozšířená regenerace lidí nebo lidem podobných tvorů. Tato regenerace často umožňuje úplné zahojení libovolných zranění (pokud je zraněný přežije) a bývá velmi rychlá, často probíhá přímo „před očima“.
Upíři a vlkodlaci mají tuto schopnost díky své přirozené magii. Regenerací se projevuje nesmrtelnost nesmrtelných z Highlandera. V komiksu i filmech X-Men jsou mutanti, kteří mají takovou schopnost – například Wolverine. Ve fantasy či sci-fi se pro nadlidskou regenerační schopnost vžil, právě podle Wolverina, název "regenerativní faktor" (regenerative healing factor). V mnoha sci-fi se vyskytují zařízení schopné „regenerovat“ člověka, tedy vyvolat u něj rozšířenou regeneraci. V seriálu Stargate se nazývá sarkofág a je schopné uzdravit člověka i pokud je už klinicky mrtvý.
Zvláštní druhy regenerace Morfalaxe je regenerace tkáně různých organismů v důsledku ztráty nebo odumření stávající tkáně, například u nezmara Epimorfóza je regenerace části organismu růstem tkáně na řezném povrchu, vyznačuje se velkou buněčnou diferenciací
Odkazy
Reference
Související články Revitalizace Totipotence Kmenová buňka Autotomie – pouštění končetin např. u ještěrek
Externí odkazy
Kategorie:Fyziologie Kategorie:Anatomie