Antonín Švehla (15. dubna 1873 HostivařMatriční záznam o narození a křtu – 12. prosince 1933 PrahaNárodní listy (Národ), 13.12.1933, s.1) byl československý politik, předseda tří československých vlád, předseda agrární strany a hostivařský statkář.
Život Narodil se ve vsi Hostivař (dnes součást hlavního města Prahy) v selské rodině Antonína Švehly a Marie roz. Bohuslavové. Vyučil se pekařem. V roce 1900 převzal po smrti svého otce rodinné hospodářství. Politicky se začal angažovat v devadesátých letech 19. století. Od roku 1902 byl místopředsedou Sdružení českých zemědělců a v roce 1906 spoluzakládal časopis Venkov. V letech 1908 až 1913 působil jako poslanec českého zemského sněmu, do celostátního Říšského sněmu nechtěl kandidovat, protože uměl jen velmi málo německy, což ho později omezovalo i při jednání se zástupci německých stran v Československu. Od roku 1909 byl v Agrární straně předsedou výkonného výboru. Za 1. světové války byl jedním z vůdčích představitelů domácího odboje. Účastnil se činnosti Českého svazu, od roku 1917 byl v popředí Maffie a od července 1918 stál v čele Národního výboru.
Dne 28. října 1918 se podílel na vyhlášení samostatného státu a stal se tak jedním z pěti mužů 28. října. Od roku 1918 byl poslancem Národního shromáždění, v letech 1918 až 1920 byl ministrem vnitra a výrazně se podílel na vzniku a podobě československé ústavy schválené roku 1920. V roce 1919 se stal předsedou Agrární strany a snažil se, aby její politika byla přijatelnou jak pro velkostatkáře, tak pro drobné zemědělce. Švehla se také podílel na vytvoření a následném fungování tzv. Pětky, mimoústavního orgánu koordinujícího činnost hlavních českých tzv. státotvorných politických stran. Od roku 1922 byl předsedou celkem tří československých vlád, a to v obdobích 7. října 1922 – 9. prosince 1925 (1. Švehlova vláda), 9. prosince 1925 – 18. března 1926 (2. Švehlova vláda) a 12. října 1926 – 1. února 1929 (tzv. Panská koalice). Po jmenování první vlády se s prezidentem setkával dvakrát týdně; v dalších letech, na Masarykovo přání, vždy o nedělích a pobyty prezidenta v Hostivaři trvaly zpravidla několik hodin.PRECLÍK, Vratislav: „Prezident Masaryk a první Švehlova vláda“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2022, roč. XXX., čís. 139. ISSN 1210-1648, str. 11–17 Roku 1927 odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu Tomáše Garrigue Masaryka. V roce 1929 se z důvodu svého zdravotního stavu, s nímž měl dlouhodobé komplikace, stáhl z aktivního politického života. Přesto však nadále zůstal předsedou Agrární strany až do své smrti v roce 1933. Poté byla předsednická funkce obnovena až v roce 1935, kdy byl do čela republikánů postaven Rudolf Beran. Ve své poslední vůli odmítl státní pohřeb, a byl proto pochován tradičním selským pohřbem prostého sedláka. Pohřben je na hostivařském hřbitově.
Švehla byl znám jako schopný politik a mistr kompromisu. Na rozdíl od většiny významných politiků své doby neměl akademické vzdělání, své znalosti získal samostudiem a vynikal v řešení praktických politických otázek. Nerad jednal se zástupci německých stran, protože uměl jen velmi špatně německy, přesto dokázal sestavit vládu, ve které zasedli němečtí ministři.
Podle vzpomínek Josefa Charváta se po jeho smrti našly v jeho psacím stole peníze za celou dobu jeho úřadování ve funkci předsedy vlády, neboť Švehla, kterého peníze nikdy nezajímaly (živil ho statek, obhospodařovaný jeho manželkou a dcerou), vždy strčil výplatu do šuplíku a hned nato na ni zapomněl.
Byl ženat s Bohumilou (1876–1964), roz. Čečelskou.
Připomínky a ocenění První pomník Antonínu Švehlovi v Československé republice byl odhalen 14. července 1929 v Dlouhé Loučce u Uničova na Olomoucku. Na kopci Panák nedaleko Ždánic u Kouřimi je monumentální památník,Švehla ve Žďánicích - Horydoly.cz který byl v roce 1936 vybudován jakožto památník Antonína Švehly. Krátce po obsazení republiky německými nacisty však Švehlova bronzová socha zmizela a po roce 1945 byl památník několikrát přejmenován až na nynější název Památník obětem nacismu a padlým bojovníkům za svobodu 1938 – 1945.
Zahrada dijonského kampusu francouzské vysoké školy Sciences Po nese od roku 2005 název „Zahrada agrárníků Antonína Švehly (1873-1933)“.
K příležitosti 100 let od založení Československé republiky mu byl dne 28. října 2018 propůjčen Řád bílého lva in memoriam.
V jeho rodišti v Praze-Hostivaři jsou umístěny dvě plastiky: busta na křižovatce Švehlovy a Pražské ulice a lavička v Kozinově ulici u lávky přes Botič.Švehlova lavička? Všechno špatně - Desitka.cz
Pamětní deska a pomník Antonína Švehly v Havlíčkově Brodě Pomník Antonína Švehly v Dragounské ulici v Klatovech Pomník Antonína Švehly v Ohrobci
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura
PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, , str. 11, 85, 131 VONDRA, Roman. Antonín Švehla: (1873–1933). Historický obzor, 2009, 20(9/10), s. 229–233. ISSN 1210-6097. Marie Zdeňková, Antonín Švehla a Hostivař, Praha 2003 Josef Hanzal, Antonín Švehla, Jinočany 1993 Vladimír V. Dostál, Antonín Švehla : Profil československého státníka, New York 1989; 2. (nezměněné) vydání Praha 1990 Otakar Frankenberger, Antonín Švehla v dějinách Českoslovanské strany agrární 9, Praha 1931 Hovory s Antonínem Švehlou (a o něm), Praha 2001 K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých dějinách, Praha 2001 Na památku Antonína Švehly, Říčany 1990 Z protokolů schůzí 9. československé vlády (3. Švehlovy) 12. 10. 1926 – 1. 2. 1929, Praha 1995 Selské listy, ročník 47, v Olomouci dne 17. července 1929, číslo 56
Biografická díla Výkonný výbor republikánské strany v exilu, již roku 1989 vydal v New Yorku knihu Vladimíra Dostála Antonín Švehla (vydalo též Státní zemědělské nakladatelství Praha 1990), následovaly knihy Antonín Švehla. Stati a projevy z let 1919–1928 (Knihovna nadace Antonína Švehly, Praha, b. d.), stručná studie Josefa Hanzala Antonín Švehla. K 120. výročí narození a 60. výročí úmrtí (Panorama, Praha 1993), Hovory s Antonínem Švehlou (a o něm) (Votobia, Praha 2001) a pohled zpoza oceánu Daniela E. Millera Antonín Švehla – mistr politických kompromisů (Argo, Praha 2001). Za připomenutí stojí i časopisecká studie Pavla Kosatíka Budovatel státu Antonín Švehla (1873–1933) (Týden, 2004, č. 25) a monografie, které o Švehlovi pojednávají a přinášejí nové pohledy: Vladimír V. Dostál Agrární strana. Její rozmach a zánik (Atlantis, Brno 1998), David Hanák České konzervativní myšlení (1789–1989) (ARX, Brno 2007), Marie Zdeňková Antonín Švehla a Hostivař (Milpo, Praha 2008) a Eva Broklová, Josef Tomeš, Michal Pehr Agrárníci, národní demokraté a lidovci ve druhém poločase první Československé republiky (Masarykův ústav, Praha 2008). Evě Broklové vyšla v roce 2017 kniha Antonín Švehla. Tvůrce politického systému (Academia, Praha 2017, ). Marie Zdeňková s Lukášem Berným publikovali encyklopedii Švehlových pomníků v roce 2018 pod titulem Ze srdce a kamene.
Související články První vláda Antonína Švehly Druhá vláda Antonína Švehly Třetí vláda Antonína Švehly Švehlovy lípy Švehlova kolej
Externí odkazy
Životopis Antonína Švehly na stránkách Společnosti Antonína Švehly Životopis Antonína Švehly na Totalita.cz 75. výročí úmrtí nejznámějšího sedláka z Hostivaře
Kategorie:Předsedové československých vlád Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Členové Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Českoslovenští ministři vnitra Kategorie:Čeští svobodní zednáři Kategorie:Narození v roce 1873 Kategorie:Úmrtí v roce 1933 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 15. dubna Kategorie:Úmrtí 12. prosince Kategorie:Narození v Hostivaři Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Kategorie:Pohřbení na Hostivařském hřbitově Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva I. třídy