1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Události
24. ledna – Dunajská knížectví Moldavsko a Valašsko se sjednotila pod názvem Rumunsko v jeden stát. Do čela zvolen kníže Alexandr Ioan Cuza. 4. února – Německý teolog Konstantin von Tischendorf objevil v pravoslavném Klášteře svaté Kateřiny v Egyptě Sinajský kodex. 14. února – Oregon se stal 33. státem USA. 27. dubna – Ve Florencii (Itálie) vypuklo povstání proti toskánskému velkovévodovi Leopoldu II. Dále vypuklo protihabsburské povstání i ve Modenském a Parmském vévodství. 29. dubna – Začala Druhá italská válka za nezávislost mezi Rakouskem a Francií společně se Sardinským královstvím. 4. června – V Bitvě u Magenty bylo Rakousko poraženo Francií a Sardinským královstvím. 24. června – Bitva u Solferina skončila rakouskou porážkou. 11. července Francouzský císař Napoleon III. uzavřel s Rakouskem příměří ve Villafrance. Císař František Josef I. vydal manifest, ve kterém slíbil větší míru demokracie a hospodářské svobody; konec éry tzv. Bachova absolutismu. 27. srpna – V USA v západním předpolí Appalačského pohoří na rozhraní států Ohio a Pensylvánie začal Edwin Drake s těžbou ropy. První těžební společnost byla Standard Oil 28. srpna až 2. září – Proběhla tzv. Carringtonova událost. Jednalo se o silnou sluneční erupci, která způsobila výpadky telegrafní sítě v USA a polární záři viditelnou i v tropických oblastech. 15. září – Papež Pius IX. blahořečil Jana Sarkandra. 20. prosince – Císařským patentem byl v Rakouském císařství uzákoněn nový živnostenský řád, jenž stanovil podmínky pro svobodné podnikání. V Katalánsku obnovena slavnost Jocs Floral Australský Queensland se stal samostatnou kolonií.
Probíhající události 1817–1864 – Kavkazská válka 1850–1864 – Povstání tchaj-pchingů 1857–1859 – Velké indické povstání
Vědy a umění 30. dubna – Charles Dickens vydal první pokračování románu Příběh dvou měst (A tale of two cities) 24. listopadu – Charles Darwin zveřejnil svou převratnou práci O původu druhů. 15. listopadu – Dnes vyšlo poslední pokračování Dickensova románu Příběh dvou měst (A tale of two cities) 16. listopadu – Premiéra hry Alexandra Ostrovského Bouře v Moskvě Zaznamenáno první masívní přemnožení mandelinky bramborové. G. R. Plante zkonstruoval první olověné akumulátory.
Narození Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Narození v roce 1859
Česko náhled|Spisovatel Karel Václav Rais (1859–1926) náhled|Hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster (1859–1951) 4. ledna – Karel Václav Rais, spisovatel († 8. července 1926) 7. ledna – Josef Šír, podkrkonošský národní buditel († 8. května 1920) 8. ledna – Karel Dvořák, novinářský fotograf († 12. dubna 1946) 13. ledna – Viktor Tietz, šachista německé národnosti († 8. prosince 1937) 30. ledna – Matěj Norbert Vaněček, matematik a pedagog († 15. září 1922) 1. února – Karel Halíř, houslista a pedagog († 21. prosince 1909) 2. února – František Fuksa, právník a divadelní ředitel († prosinec 1938) 4. února – Matěj Netval, právník a překladatel († 23. srpna 1947) 6. února Jakob Julius David, novinář a spisovatel († 20. listopadu 1906) František Ulrich, starosta Hradce Králové, básník († 18. května 1939) 18. února – Ondřej Kadlec, houslista, dirigent a hudební skladatel († 6. února 1928) 23. února – Kajetán Tichý, kantor a hudební skladatel († 27. března 1937) 24. února – Bohdan Kaminský, řezbář, básník a překladatel († 13. července 1929) 10. března – Jozef Miškovský, novinář, spisovatel, nakladatel a historik († 14. července 1940) 12. března – Josef Cyrill Sychra, sbormistr, hudební skladatel a pedagog († 21. srpna 1935) 14. března – Irma Reichová, operní pěvkyně († 5. června 1930) 19. března – Zikmund Reach, knihkupec, filatelista, sběratel fotografií a fotograf († 1. prosince 1935) 26. března – Hugo Václav Sáňka, speleolog, archeolog a blanenský kronikář († 8. února 1929) 28. března – Vojtěch Bartoněk, malíř a restaurátor († 25. srpna 1908) 4. dubna – Julius Rauscher, hudební skladatel a pedagog († 17. března 1929) 13. dubna – Václav Burger, československý ministr železnic († 18. ledna 1923) 29. dubna – Václav Štech, divadelní ředitel a spisovatel († 27. února 1947) 13. května – Josef Kachník, teolog († 3. prosince 1940) 15. května – Augustin Eugen Mužík, básník a překladatel († 31. března 1925) 23. května – Jaroslav Věšín, malíř českého původu († 9. května 1915) 24. května – Osvald Polívka, architekt († 30. dubna 1931) 27. května – Ferdinand Pečírka, profesor dermatologie a venerologie († 18. ledna 1922) 1. července – Karel IV. Schwarzenberg, šlechtic a politik († 4. října 1913) 15. července Heinrich Fritsch, československý politik německé národnosti († 25. listopadu 1922) Eduard Lederer, spisovatel († 5. června 1944) Karel Škorpil, archeolog († 9. března 1944) 28. července – Ignát Hořica, důstojník, novinář, spisovatel a politik († 3. dubna 1902) 1. srpna – Alois Slovák, jezuita, pedagog a vlastenecký kazatel († 23. března 1930) 7. srpna – Arnold Holitscher, československý lékař a německojazyčný politik († 1942) 9. srpna – Prokop Podlipský, právník, politik a redaktor († 5. dubna 1900) 10. srpna – Georg Alexander Pick, rakouský matematik působící v Praze († 26. července 1942) 15. srpna Jan Filipinský, československý politik († 12. července 1936) Karel Boromejský Mádl, historik a kritik umění († 20. listopadu 1932) 3. září – Josef Beneš, matematik († 27. prosince 1927) 20. září – Jan Buchar, učitel, průkopník lyžování a horské turistiky († 10. října 1932) 21. září – Karel Leger, básník, spisovatel a dramatik († 6. dubna 1934) 22. září – Václav Vondrák, slavista († 13. srpna 1925) 2. října – Josef Seidel, fotograf († 21. října 1935) 21. října – Václav Jansa, malíř († 29. června 1913) 23. října – Karel Teige, muzikolog († 20. února 1896) 4. listopadu Arnošt Kraus, lingvista a literární historik († 16. dubna 1943) František Černín, pedagog a hudební skladatel († 13. listopadu 1928) 19. listopadu – Filip Počta, geolog a paleontolog († 7. ledna 1924) 29. listopadu – Karol Krčméry, československý politik († 2. února 1949) 2. prosince – Rudolf Ferdinand Kinský, šlechtic († 13. března 1930) 10. prosince – Antonín Smrček, stavební inženýr a politik († 17. února 1951) 13. prosince Gabriel Fránek, skladatel a dirigent († 9. února 1930) Emil Tréval, lékař a spisovatel († 10. února 1929) 15. prosince – Jan Koloušek, československý národohospodář a politik († 9. května 1921) 30. prosince – Josef Bohuslav Foerster, hudební skladatel, pedagog a spisovatel († 29. května 1951)
Svět náhled|Německý císař Vilém II. (1859–1941) náhled|Britský spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) 6. ledna – Samuel Alexander, britský filozof († 13. září 1938) 10. ledna Francisco Ferrer, katalánský volnomyšlenkář a anarchista († 13. října 1909) Nachum Sokolov, sionistický vůdce, spisovatel a překladatel († 17. května 1936) 14. ledna – Léonce Bénédite, francouzský historik umění († 12. května 1925) 22. ledna – Timofej Michajlov, ruský revolucionář († 13. dubna 1881) 23. listopadu – Billy the Kid, americký psanec a střelec († 14. července 1881) 27. ledna Vilém II. Pruský, německý císař a pruský král († 4. června 1941) Pavel Miljukov, ruský historik a politik († 31. března 1943) 2. února – Havelock Ellis, anglický sexuolog († 8. července 1939) 3. února – Hugo Junkers, německý technik a konstruktér letadel († 3. února 1935) 10. února Alexandre Millerand, prezident Francouzské republiky († 7. dubna 1943) Benedicte Wrensted, dánská fotografka († 19. ledna 1949) 16. února – Sophus Juncker-Jensen, dánský fotograf († 15. října 1940) 19. února – Svante Arrhenius, švédský fyzik a chemik († 2. října 1927) 23. února – Guido von Haerdtl, ministr vnitra Předlitavska († 20. července 1928) 2. března – Šolom Alejchem, židovský spisovatel († 13. května 1916) 14. března – Adolf Bertram, arcibiskup vratislavský a kardinál († 6. července 1945) 16. března – Alexandr Stěpanovič Popov, ruský fyzik († 13. ledna 1906) 22. března – Josip Vancaš, chorvatský architekt († 15. prosince 1932) 23. března – Ebenezer Teichelmann, australský lékař, horolezec a fotograf († 20. prosince 1938) 28. března – Joséphin Péladan, francouzský dekadentní spisovatel a básník († 27. června 1918) 8. dubna Edmund Husserl, německý filosof († 27. dubna 1938) Teodor Teodorov, bulharský předseda vlády († 5. srpna 1924) 17. dubna – Arsen Karađorđević, srbský a jugoslávský princ († 19. října 1938) 22. dubna – Filip Rězak, lužickosrbský překladatel a filolog († 1921) 2. května – Jerome Klapka Jerome, anglický spisovatel († 14. června 1927) 9. května – Richard Mandl, rakouský skladatel († 1. dubna 1918) 11. května – Aurel Stodola, slovenský fyzik, vynálezce († 25. prosince 1942) 13. května – Eduard Kaempffer, německý malíř († 22. března 1926) 15. května – Pierre Curie, francouzský fyzik a chemik († 19. dubna 1906) 22. května – Arthur Conan Doyle, britský spisovatel († 7. července 1930) 30. května – Pierre Janet, francouzský psycholog († 24. února 1947) 1. června – Luisa z Thurnu a Taxisu, hohenzollernská princezna († 20. června 1948) 23. června – Édouard Michelin, francouzský podnikatel († 25. srpna 1940) 6. července – Carl Gustaf Verner von Heidenstam, švédský spisovatel († 20. května 1940) 7. července – Robert Demachy, francouzský fotograf († 29. prosince 1936) 22. července Charles Bernhoeft, lucemburský dvorní fotograf († 7. února 1933) Robert Welch, irský fotograf († 28. září 1936) 4. srpna – Knut Hamsun, norský spisovatel († 19. února 1952) 7. srpna Friedemir Poggenpohl, německý designér nábytku († 4. srpna 1924) Fjodor Osipovič Šechtěl, ruský architekt a malíř († 7. července 1926) 16. srpna – Carl Boberg, švédský básník, žurnalista a politik († 17. ledna 1940) 28. srpna – Vittorio Sella, italský fotograf a horolezec († 2. srpna 1943) 29. srpna – Othmar Zeidler, rakouský chemik († 26. června 1911) 3. září – Jean Jaurès, francouzský filosof, historik a politik († 31. července 1914) 14. září – Jānis Čakste, první prezident meziválečného Lotyšska († 14. března 1927) 16. září – Jüan Š’-kchaj, čínský politik, vojevůdce a císař († 6. června 1916) 3. října – Robert Kraft, německý spisovatel († 10. května 1916) 4. října – Vittorio Matteo Corcos, italský malíř († 8. listopadu 1933) 9. října – Alfred Dreyfus, francouzský důstojník, křivě obviněný za velezradu († 12. července 1935) 12. října – Diana Abgar, arménská spisovatelka a diplomatka († 8. července 1937) 15. října – Michael Kast von Ebelsberg, ministr zemědělství Předlitavska († 29. července 1932) 17. října – Childe Hassam, americký impresionistický malíř († 27. srpna 1935) 18. října Henri Bergson, francouzský filosof († 4. ledna 1941) Paolo Orsi, italský historik a archeolog († 8. listopadu 1935) 20. října – John Dewey, americký filozof († 1. června 1952) 22. října – Karl Muck, německý dirigent († 4. března 1940) 30. října – Karl von Stürgkh, předseda předlitavské vlády († 21. října 1916) 10. listopadu – Théophile Alexandre Steinlen, švýcarský malíř a grafik († 13. prosince 1923) 13. listopadu – Georg Knorr, švýcarský železniční inženýr a vynálezce († 15. dubna 1911) 22. listopadu – Carl Walther, německý puškař († 9. července 1915) 23. listopadu – Gennaro Rubino, pachatel atentátu na belgického krále Leopolda II. († 14. března 1918) 23. listopadu – Billy the Kid, americký psanec († 14. července 1881) 2. prosince – Georges Seurat, francouzský malíř († 29. března 1891) 5. prosince – John Jellicoe, britský admirál († 20. listopadu 1935) 15. prosince – Ludvík Lazar Zamenhof, polský oční lékař, filolog a tvůrce esperanta († 14. dubna 1917) 22. prosince – Marie-Félix Blanc, francouzská princezna († 1. srpna 1882) 27. prosince – Felix Benedict Herzog, americký inženýr, vynálezce († 21. dubna 1912) 29. prosince – Zeynab Ilhamy, osmanská a egyptská princezna († 17. května 1918)