1849

1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Události

Česko 23. ledna – Založena Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. 4. března – Císař František Josef I. v Rakouském císařství vydal oktrojovanou ústavu, která však nikdy nenabyla účinnosti. 27. března – Vydáno guberniální nařízení, které rozložilo všechny zdravotnické náklady na všechny přímé daně jednotlivých okresů. 10. května – Byli zatčeni účastníci připravovaného Májového spiknutí. 8. června – Císařským nařízením vzniklo C. k. četnictvo. V Příbrami vznikla Vysoká škola báňská. V Brně vznikla Německá vysoká škola technická. V Čechách bylo 1 678 lékařů a ranlékařů.

Svět 2. února – Papež Pius IX. vydal encykliku Ubi primum, kterou se biskupů dotazoval na jejich názor na Neposkvrněné početí Panny Marie. 5. dubna – Rakouští poslanci opustili Frankfurtský parlament. duben – V Moskvě byl dostavěn Velký kremelský palác. 18. června – Vojsko rozehnalo zbytky Frankfurtského parlamentu. 3. července – Francouzské a španělské vojsko obsadilo Řím, zanikla Římská republika, byl obnoven Papežský stát a armáda Giuseppe Garibaldiho se stáhla do San Marina. 13. srpna – Uherský vojevůdce Artúr Görgey kapituloval u města Világoše před ruskými a rakouskými vojsky a byla tak ukončena Maďarská revoluce. 23. srpna – Rakouská armáda pod vedením maršála Radeckého porazila v bitvě u Novary armádu Sardinského království. 18. listopadu – Království chorvatsko-slavonské se odtrhlo od Uherska a stalo se autonomní součástí Rakouského císařství. 21. listopadu – V Budapešti byl otevřen Széchenyi lánchíd, první most přes Dunaj. V norském Oslu (resp. Christianii) byl dostavěn Královský palác.

Probíhající události 1817–1864 – Kavkazská válka 1845–1849 – Velký irský hladomor 1848–1849 – Revoluce v roce 1848, Revoluce v Rakouském císařství, Maďarská revoluce, Slovenské povstání 1848–1849 – První italská válka za nezávislost 1848–1852 – Prusko-dánská válka

Vědy a umění Otevřeno divadlo v Žatci. Americký vynálezce a podnikatel Gail Borden vyrobil ze sušeného hovězího masa, kukuřičné mouky, soli a tuku výživnou trvanlivou potravinu pemikan, za kterou dostal zlatou medaili na londýnském veletrhu roku 1851. Název pemmikan, což značí „indiánský jazyk“, si s receptem vypůjčil od indiánů. Pemmikanu užívají dodnes lovci a polárníci. Americký inženýr James Bicheno Francis zkonstruoval vodní radiální přetlakovou turbínu. 1849–1854 Charles Bourseul formuloval teoretické principy telefonu. Své představy však nikdy nerealizoval.

Knihy Charles Dickens – David Copperfield Elias Lönnrot – Kalevala

Narození

Česko náhled|upright|Václav Beneš Třebízský (* 27. února) náhled|upright|František Ženíšek (* 25. května) 1. ledna – Alois Epstein, pediatr († 25. října 1918) 31. ledna – Božena Studničková, spisovatelka († 25. listopadu 1934) 18. února – Julius Jeroným Christin, pedagog a amatérský archeolog († 29. ledna 1927) 27. února – Václav Beneš Třebízský, spisovatel a kněz († 20. června 1884) 2. března – Otto Pinkas, dramatik a spisovatel († 12. března 1890) 8. března – Josef Novák, středoškolský profesor († 21. října 1927) 12. března – Karel Pawlík, gynekolog a porodník († 7. září 1914) 18. března – Josef Hanel, teolog, kanovník olomoucké kapituly († 16. dubna 1903) 21. března – František Lützow, šlechtic, diplomat, historik a spisovatel († 13. ledna 1916) 23. března – Vojtěch Hlaváč, varhaník, dirigent, skladatel a vynálezce († 22. března 1911) 25. března Gustav Fiedler, šestý moravskoostravský starosta († 27. dubna 1936) Josef Probošt, rolník, povozník, řezbář († 20. března 1926) 27. března – František Adolf Šubert, spisovatel a divadelní historik († 8. září 1915) 21. dubna Karel Pippich, právník, sokolský funkcionář, politik († 29. března 1921) Jan Štrobl, typograf a překladatel († 21. července 1906) 8. května – Josef Kopallik, teolog, církevní historik († 21. září 1897) 11. května – Jan Srp, kartograf († 19. září 1913) 12. května – Synesius Alexandr Košťál, spisovatel († 20. února 1925) 13. května – Jan Dvořák, lékař a politik († 12. prosince 1916) 21. května – Eduard Dominik, teolog, kanovník olomoucké kapituly († 2. dubna 1919) 25. května – František Ženíšek, malíř († 15. listopadu 1916) 31. května – Jan Žáček, advokát a politik († 4. října 1934) 1. června – August Seydler, astronom a teoretický fyzik († 22. června 1891) 24. června – Antonín Procházka, sochař († 26. září 1903) 12. července – Moritz Adler, fotograf († 29. listopadu 1930) 15. července – Jindřich Geisler, moravský kněz, hudební kritik, muzikant, organizátor hudebního života († 18. března 1927) 8. srpna – František Karel Opa, pedagog a publicista († 6. května 1914) 22. srpna – Bedřich Bernau, spisovatel († 2. ledna 1904) 31. srpna – Josef Hyrš, politik († 3. května 1921) 2. září – Václav Sitte, kanovník kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích († 19. srpna 1912) 17. září – Václav Juda Novotný, hudební spisovatel a skladatel († 1. srpna 1922) 18. září – Josef Lowag, regionální spisovatel z oblasti Jeseníků, přírodovědec († 14. března 1911) 19. září – Josef Boleslav Pecka, žurnalista a básník († 25. července 1897) 29. září – Ladislav Zavrtal, italsko-český skladatel a dirigent († 29. ledna 1942) 6. října – Josef Tittel, teolog, kanovník olomoucké kapituly († 7. února 1929) 7. října – Gustav Eim, novinář a politik († 7. února 1897) 15. října – Ferdinand Kocourek, spoluautor české poštovní terminologie († 20. února 1898) 19. října – Napoleon Manuel Kheil, entomolog († 1. listopadu 1923) 22. října – František Xaver Marat, generál a velmistr řádu Křižovníků s červenou hvězdou († 29. června 1915) 23. října – Antonín Vřešťál, rektor Karlovy univerzity († 13. ledna 1928) 24. října – František Vejdovský, zoolog († 4. prosince 1939) 1. listopadu – Václav Karel Řehořovský, matematik († 12. prosince 1911) 5. listopadu – Antonín Truhlář, literární historik a klasický filolog († 10. září 1908) 9. listopadu – Antonín Kosina, učitel, básník a spisovatel († 4. června 1925) 14. listopadu – Wilhelm Riedel, podnikatel ve sklářství († 1929) 15. listopadu – František Stratil, advokát a politik († 22. ledna 1911) 22. listopadu Fritz Mauthner, německý novinář, filozof, básník a spisovatel († 29. června 1923) František Bíza, malíř († 18. dubna 1904) 13. prosince – Karel Bohuš Kober, sportovec a spisovatel († 2. října 1890) 19. prosince – Ferdinand Vaněk, malíř a vlastivědný pracovník († 29. března 1939) 25. prosince – Jan Evangelista Nečas, právník, básník a překladatel († 30. ledna 1919) ? – Ladislav Hajniš, technik a popularizátor vědy († 2. května 1889) ? – Jaroslav Suida, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Broumova († 11. září 1889)

Svět náhled|upright|Ernest Denis (* 3. ledna) náhled|upright|August Strindberg (* 22. ledna) náhled|upright|Pavol Országh Hviezdoslav (* 2. února) náhled|upright|Ivan Petrovič Pavlov (* 26. září) 3. ledna – Ernest Denis, francouzský historik a slavista († 4. ledna 1921) 8. ledna – Stěpan Makarov, ruský viceadmirál, oceánograf, polární badatel a lodní konstruktér († 13. dubna 1904) 9. ledna – John Hartley, anglický tenista († 21. srpna 1935) 18. ledna – Edmund Barton, australský předseda vlády († 7. ledna 1920) 22. ledna – August Strindberg, švédský spisovatel, malíř, fotograf a novinář († 14. května 1912) 25. ledna – Matylda Marie Rakouská, rakouská arcivévodkyně († 6. června 1867) 27. ledna – Adolf Bachmann, rakouský historik a politik († 31. října 1914) 2. února – Pavol Országh Hviezdoslav, slovenský spisovatel († 8. listopadu 1921) 13. února Wilhelm Voigt, německý švec, který se proslavil jako Hejtman z Kopníku († 3. ledna 1922) Randolph Churchill, britský politik († 24. ledna 1895) 14. února – Dominik Skutecký, slovenský malíř († 13. března 1921) 18. února – Alexander Kielland, norský spisovatel († 6. dubna 1906) 7. března – Luther Burbank, americký botanik a šlechtitel († 11. dubna 1926) 10. března – Ľudovít Vladimír Rizner, zakladatel slovenské bibliografie († 7. října 1913) 19. března – Alfred von Tirpitz, německý velkoadmirál († 6. března 1930) 26. března – Armand Peugeot, průmyslník, průkopník automobilismu († 2. ledna 1915) 6. dubna – John William Waterhouse, anglický malíř († 10. února 1917) 20. dubna – Nikolaj Ivanovič Něbogatov, kontradmirál ruského carského námořnictva († 4. srpna 1922) 25. dubna – Felix Klein, německý matematik († 22. června 1925) 3. května Bertha Benzová, manželka Karla Benze, první řidička automobilu († 5. května 1944) Bernhard von Bülow, německý diplomat a státník († 28. října 1929) Jacob Augustus Riis, americký fotograf, sociolog, novinář a spisovatel († 26. května 1914) náhled|227x227pixelů|Císařovna Šóken (* 9. května)9. května – Císařovna Šóken, choť císaře Meidžiho Japonského († 9. dubna 1914) 16. května – Ernest Marie Louis Bedel, francouzský entomolog († 26. ledna 1922) 18. května – Julian Niedzielski, rakouský architekt († 20. října 1901) 21. května – Édouard-Henri Avril, francouzský malíř († 28. července 1928) 23. května – Károly Khuen-Héderváry, premiér Uherska († 16. února 1918) 26. června – Sarah Angelina Acland, anglická fotografka († 2. prosince 1920) 29. června – Sergej Witte, premiér Ruska († 13. března 1915) 2. července – Marie Tereza Rakouská-Este, rakouská arcivévodkyně, bavorská královna († 3. února 1919) 5. července – William Thomas Stead, anglický novinář a redaktor († 15. dubna 1912) 13. července – Hermann Helmer, rakouský architekt († 2. dubna 1919) 18. července – Hugo Riemann, německý hudební teoretik a skladatel († 10. července 1919) 22. července – Emma Lazarus, americká básnířka a novinářka († 19. listopadu 1887) 25. července – Richard Lydekker, britský přírodovědec († 16. dubna 1915) 29. července – Max Nordau, maďarský sionistický vůdce, lékař a spisovatel († 23. ledna 1923) 1. srpna – George Dawson, kanadský vědec a zeměměřič († 2. března 1901) 2. srpna – Marie Pia Neapolsko-Sicilská, sicilská princezna a parmská vévodkyně († 29. září 1882) 8. srpna – Věra Zasuličová, ruská marxistická spisovatelka a revolucionářka († 8. května 1919) 2. září – Alexander von Krobatin, ministr války Rakouska-Uherska († 27. prosince 1933) 6. září – Guido von Call, předlitavský politik († 12. května 1927) 26. září – Ivan Petrovič Pavlov, ruský fyziolog a psycholog († 27. února 1936) 30. září – Michał Bobrzyński, polský historik, státní úředník a politik († 2. července 1935) 23. října – Kinmoči Saiondži, premiér Japonska († 24. listopadu 1940) 24. října – Fran Šuklje, zemský hejtman Kraňska († 18. srpna 1935) 26. října – Ferdinand Georg Frobenius, německý matematik († 31. srpna 1917) 19. listopadu – James Mason, irský šachový mistr († 15. ledna 1905) 22. listopadu – Christian Rohlfs, německý expresionistický malíř († 8. ledna 1938) 24. listopadu Frances Hodgson Burnettová, americká spisovatelka († 20. října 1924) Benedikt Niese, německý filolog a historik († 1. února 1910) 29. listopadu John Ambrose Fleming, britský fyzik († 18. dubna 1945) Ján Ružiak, slovenský politik († 28. prosince 1921) 6. prosince – August von Mackensen, pruský a německý polní maršál († 8. listopadu 1945) 16. prosince – Gyula Kőnig, maďarský matematik († 8. dubna 1913) 27. prosince – Alice Bourbonsko-Parmská, toskánská velkovévodkyně († 16. ledna 1935) 28. prosince – Herbert von Bismarck, německý politik († 18. září 1904) ? – Klemens Bachleda, polský horský průvodce († 7. srpen 1910) ? – Florian Biesik, spisovatel píšící ve vilamovštině († ?) ? – Teofil Kotykiewicz, vídeňský stavitel varhan († 17. února 1920) ? – Joaquim de Vasconcelos, portugalský historik a kritik umění († 1936) ? – Karl Friedrich Wunder, německý fotograf († 1924) ? – Muhammad Abdo, egyptský islámský teolog, reformátor a publicista († 11. července 1905)

Úmrtí

Česko náhled|upright|Jan Svatopluk Presl († 6. dubna) 8. ledna – Václav Alois Svoboda, básník a překladatel (* 8. prosince 1791)