Zemské volby v Čechách 1895 byly volby konané v Českém království od 20. do 26. listopadu 1895, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému. Probíhaly podle kuriového systému.

Dobové souvislosti V roce 1895 dominovala české politice mladočeská strana, která na přelomu 80. a 90. let drtivým způsobem porazila dosavadní staročeské vedení, přičemž zlomovým bodem byla kampaň mladočechů proti punktacím roku 1890, tedy staročechy dojednanému pokusu o česko-německý smír v Čechách, jenž ale byl mladočechy kritizován jako přílišný ústupek německému etniku a jeho požadavkům na teritoriální a administrativní oddělení německých oblastí v rámci Čech. V zemských volbách roku 1889 i v celostátních volbách do Říšské rady roku 1891 triumfovali mladočeši. Kontroverze okolo punktací pokračovaly i v prvních letech 90. let a mladočeši blokovali i prostřednictvím násilných obstrukcí implementaci jednotlivých položek z punktační dohody.Česká společnost 1848–1918. 410-417

S mladočeským posunem v české politice se rozpadlo i trvalejší vládní uspořádání, kdy staročeská politická reprezentace společně s polskými poslanci a německorakouskými konzervativci tvořila na Říšské radě takzvaný železný kruh pravice, díky kterému se po téměř 15 let v Předlitavsku vládla vláda Eduarda Taaffeho, byť vlastní příčinou jejího pádu roku 1893 byla kontroverze okolo Taaffeho návrhu volební reformy.Česká společnost 1848–1918. 424-425 Vůči vídeňské vládě vystupovala mladočeská strana opozičně a radikálně, ovšem v průběhu let se v ní aktivizovalo realistické a umírněné křídlo, které vedl Josef Kaizl a které se začalo distancovat od radikálů. Výsledkem jejich aktivity pak byla takzvaná Nymburská rezoluce, kterou se mladočeská strana začala posouvat k pragmatické politice standardní liberálně orientované politické formace.Česká společnost 1848–1918. 433-436

Krátce před zemskými volbami se v Předlitavsku ujala moci vláda Kazimíra Badeniho, která jevila zájem o získání mladočeské podpory.Česká společnost 1848–1918. 446-449

V roce 1895 vypršelo funkční období předchozího zemského sněmu, jehož složení určily zemské volby roku 1889. Vyhláškou z 8. října 1895 vypsalo místodržitelství nové volby. V kurii venkovských obcí na 20. listopad, v kurii městské na 22. listopadu, v kurii obchodních a živnostenských komor na 25. a v kurii velkostatkářské na 26. listopadu.

Výsledky voleb Volební systém do Českého zemského sněmu odpovídal parametrům, které zde nastavila již únorová ústava roku 1861. Zvoleno bylo 236 poslanců a to ve čtyřech skupinách: kurie venkovských obcí, skupina měst, skupina obchodních a živnostenských komor a kurie velkostatkářská, ve všech s omezeným volebním právem (volební cenzus). Na sněmu pak tyto čtyři volební skupiny tvořily tři kurie (poslanci zvolení za skupinu měst a skupinu obchodních a živnostenských komor zasedali v společné kurii měst). Kromě nich na sněmu zasedalo šest nevolených virilistů, kteří mandát nabývali z titulu své funkce.

Mladočeská strana potvrdila svou pozici nejsilnější české i celozemské politické strany, v sudetoněmeckém (českoněmeckém) táboře dominovala liberální strana, ale silné pozice si vydobyla i Německá lidová strana (nacionálové). V kurii velkostatků zcela převládli zástupci Strany konzervativního velkostatku, která podporovala české státoprávní aspirace, nebo alespoň uznávala historickou sounáležitost Čech.

Podle sociálního a profesního dělení byli etnicky čeští poslanci zemského sněmu zvolení v kuriích měst, venkovských obcí a živnostenských a obchodních komor. rozděleni následovně: 38 buržoazních a maloburžoazních vzdělanců (z toho 21 právníků, 5 lékařů a lékárníků, 3 vysokoškolští učitelé, 2 učitelé nižších škol, 3 vědci a novináři, 1 státní úředník a 3 samosprávní úředníci), 13 buržoazních podnikatelů (z toho 4 továrníci, 7 obchodníků a peněžníků a 2 inženýři), 7 příslušníků maloburžoazie (z toho 5 řemeslníků a živnostníků a 2 blíže neurčení mešťané), 38 příslušníků agrární buržoazie (z toho 36 rolníků či statkářů a 2 mlynáři) a 1 šlechtický velkostatkář.

Tabulka výsledků StranaHlasyPoslanciAbs.%±Abs.%±České stranyNárodní strana svobodomyslná31 86436.59037.251Národní strana4 1774.831.255Nezávislý radikální kandidát8621.010.41Agrárníci3590.420.82Samostatní a jiní kandidáti1 8902.210.44Češi celkem39 15244.99740.10Německé stranyNěmečtí liberálové20 25823.35422.320Německá národní strana9 63111.1135.422Křesťansko-sociální strana1 6061.820.82Samostatní a jiní kandidáti4640.50–0Němci celkem31 95936.76928.50Národnostně nevyhraněné stranySociální demokracie9391.10–0Velkostatkářské stranyStrana konzervativního velkostatku11 70713.47028.90Strana ústavověrného velkostatku3 4003.90–0Velkostatkáři celkem15 10717.37028.90virilní poslanci–––62.50Neplatné hlasy––––Celkem87 157100–242100–Registrovaní voliči/účast446 02019.5–––Počet občanů/oprávněno volit5 808 7027.7–––Zdroj:

Výsledky dle jednotlivých kurií Celkový přehled +Počty mandátů pro strany dle jednotlivých kurií Kurie NSSSKVDLPDVPNSCSOstatní CelkemVelkostatkyN/A70N/AN/AN/AN/AN/A70Obchodní komory7N/A611N/AN/A15Města37N/A211011272Venkovské obce46N/A27211279Čechy celkem90705413324236Zdroj:

Kurie velkostatku StranaHlasyMandátyPočet %Počet±Strana konzervativního velkostatku11 70777,5700Strana ústavověrného velkostatku3 40022,500Neplatné a prázdné hlasy4 32322,2––Celkem hlasů19 43010070–Zúčastnilo se voličů376100––Voliči v seznamu/účast44085,5––Zdroj:

Kurie obchodních a živnostenských komor StranaHlasyMandátyPočet %Počet±České stranyNárodní strana svobodomyslná13236,47Národní strana195,21Češi celkem15141,68'|- |align=left colspan=6|Německé strany|- | bgcolor="#23B68A" | | align="left" |Německá pokroková strana||144 |39,7||6|| |- | bgcolor="#DDDDDD" | | align="left" |Samostatní kandidáti||45 |12,4||0|| |- | bgcolor="#AA98A9" | | align="left" |Německá lidová strana||15 |4,1||1|| |- |colspan=2 align=left|Němci celkem||204||56,2||7||'Roztříštěné hlasy82,200Neplatné hlasy112,9––Celkem hlasů37410015–Zúčastnilo se voličů129100––Voliči v seznamu/účast18868,6––Zdroj:

Kurie měst a průmyslových míst StranaHlasyMandátyPočet %Počet±České stranyNárodní strana svobodomyslná25 40842,337Národní strana3 6896,11samostatní kandidáti1 5852,61radikální kandidáti8571,41Češi celkem31 55952,540'|- |align=left colspan=6|Německé strany|- | bgcolor="#23B68A" | | align="left" |Německá pokroková strana||16 886 |28,1||21|| |- | bgcolor="#AA98A9" | | align="left" |Německá lidová strana||9 039 |15,0||10|| |- | bgcolor="#000000" | | align="left" |Křesťansko-sociální strana||1 372 |2,3||1|| |- | bgcolor="#DDDDDD" | | align="left" |samostatní kandidáti||317 |0,5||0|| |- |colspan=2 align=left|Němci celkem||27 614||45,9||32||'Národnostně nevyhraněné stranySociální demokracie9651,60Neplatné hlasy1 0651,7––Celkem hlasů61 17310072–Zúčastnilo se voličů55 143100––Voliči v seznamu/účast114 62148,1––Zdroj:

Kurie venkovských obcí StranaHlasyMandátyPočet %Počet±České stranyNárodní strana svobodomyslná6 30454,446Národní strana4694,11Agrárníci3593,12samostatní kandidáti3002,60radikální kandidáti50,10Češi celkem7 43764,249'|- |align=left colspan=6|Německé strany|- | bgcolor="#23B68A" | | align="left" |Německá pokroková strana||3 228 |27,9||27|| |- | bgcolor="#AA98A9" | | align="left" |Německá lidová strana||577 |5,0||2|| |- | bgcolor="#000000" | | align="left" |Křesťansko-sociální strana||234 |2,0||1|| |- | bgcolor="#DDDDDD" | | align="left" |samostatní kandidáti||99 |0,9||0|| |- |colspan=2 align=left|Němci celkem||4 138||35,7||30||'Národnostně nevyhraněné stranySociální demokracie40,00Neplatné hlasy2782,3––Celkem volitelů11 85710079–Zúčastnilo se voličů101 120100––Voliči v seznamu/účast331 39930,5––Zdroj:

Výsledky v král. hlavním městě Praze StranaHlasyMandátyPočet %Počet±České stranyNárodní strana svobodomyslná7 10581,310+8Národní strana1 12712,90-7Katoličtí kandidáti2462,800Samostatní kandidáti1231,40-1Radikální kandidáti70,100Češi celkem8 60898,4100Německé stranyKřesťansko-sociální strana60,100Německá národní strana40,000Němečtí liberálové30,000Samostatní kandidáti10,000Němci celkem140,200Národnostně nevyhraněné stranySociální demokracie1221,400Neplatné a prázdné hlasy740,8––Celkem8 81810010–Zúčastnilo se voličů4 520100––Voliči v seznamu/účast10 25844,1––Počet občanů/oprávněno volit175 7515,8––Zdroj:

Dopady voleb Volby potvrdily dominanci mladočechů na české politické scéně (staročeši dokonce oficiálně nekandidovali, jejich tři mandáty získali fakticky nezávislí, samostatně kandidující politiciČeská společnost 1848–1918. 448), ale předznamenaly další rozrůzňování politického spektra. Během následujících let se postupně jako samostatné politické subjekty etablovali agrárníci, národní sociálové a na celostátní úrovni i sociální demokraté (na zemském sněmu sociální demokraty vylučoval kuriální volební systém).

Vláda Kazimíra Badeniho po výsledku voleb zesílila svůj zájem o mladočeskou podporu. Josef Kaizl pak postupně stranu skutečně v několika etapách, od tiché podpory a tolerance až k přímé koaliční podpoře převedl do provládního tábora. Mladočeský vliv na Badeniho kabinet se roku 1897 odrazil v Badeniho jazykových nařízeních, která výrazně zvyšovala oficiální status češtiny, ale která nebyla pro německou opozici uvedena v platnost a vedla k pádu Badeniho vlády. V následujících letech se pak mladočeši dále pokoušeli o provládní politiku, Kaizl se dokonce stal ministrem financí, ale po demisi roku 1899 mladočeši zaujali opět opoziční stanovisko a periodicky se vraceli k ostré obstrukční politice. Na zemském sněmu se vyostřovala česko-německá polarizace. Zemský sněm byl posléze nově sestaven v zemských volbách roku 1901.

Odkazy Reference

Související články Seznam poslanců Českého zemského sněmu (1895-1901)

Kategorie:Volby 1895 Kategorie:Volby do Českého zemského sněmu Kategorie:Česko v roce 1895