Tento článek se zabývá kratší prozaickou tvorbou německého spisovatele Karla Maye. Z toho plyne určitá nepřesnost v názvu článku, který se tedy nebude týkat jen Mayových povídek, ale také jeho novel, humoresek, cestopisných črt atp. Protože je však Mayovo dílo tradičně rozdělováno na romány a povídky, bylo toto dělení zachováno i v názvu článku. Dalším problémem, se kterým se článek potýká, je žánrové zařazení toho kterého díla. Mnohdy je velmi obtížné tento žánr vůbec určit, v jiném případě se ze zvyklosti určité dílo nazývá například povídkou, ačkoliv jde zcela evidentně o novelu atp. (například některá vydání Syna lovce medvědů, který je v Česku tradičně řazen mezi romány, nesou podtitul povídka z Divokého západu).
Dalším a velkým problémem je to, že stejné povídky a novely vycházely již za autorova života pod různými názvy (ať již na základě rozhodnutí nakladatele nebo samotného autora, když některou povídku přepracoval). Některé dříve napsané příběhy pak May dokonce včleňoval do svých pozdějších románů (tak se například novely Old Firehand, Scout, Smrtící prach a Na Západě staly součástí Vinnetoua). Tento stav pokračoval i po autorově smrti, kdy zejména nakladatelství Karl-May-Verlag vydává v rámci Sebraných spisů Karla Maye některé povídky pod úplně novým jménem. A aby byl zmatek dokonán, převzala tuto praxi i mnohá česká nakladatelství.
Německá vydání náhled|Orangen und Datteln, vydání z roku 1893. náhled|Auf fremden Pfaden, vydání z roku 1904. náhled|Abdahn Effendi, vydání z roku 1909. náhled|Am Stillen Ozean, vydání z roku 1914.
Německá vydání za života Karla Maye Jako většina spisovatelů začínal i Karel May psaním povídek, a to již během svého pobytu ve věznici Waldheim, kde si od roku 1870 odpykával trest čtyřletého odnětí svobody za drobné podvody a krádeže. Z věznice May rozesílal svá díla na adresy různých časopisů, ale bezvýsledně. Jeho talentu si však povšiml drážďanský nakladatel Heinrich Gotthold Münchmeyer a nabídl mu místo redaktora. V roce 1875 se tak May přestěhoval do Drážďan a začal se naplno věnovat spisovatelské práci. V novinách, časopisech a v mariánských kalendářích tak začaly vycházet jeho první historické povídky a humoresky, např. Pohledem veterána (Rückblicke eines Veteranen), Růže z Ernstthalu (Die Rose von Ernstthal), Vanda (Wanda), Masopustní bláznění (Die Fastnachtsnarren), Kousek starého Desavana (Ein Stücklein vom alten Dessauer), dále Zeměpisné přednášky (Die Geographischen Predigten) a také první dobrodružné povídky a novely Gitano (Der Gitano), Inn-nu-woh (Inn-nu-woh, der Indianerhäuptling) a Old Firehand, kde se poprvé objevuje jméno Vinnetou. V roce 1876 začal psát také vesnické povídky z Krušných hor, např. Dukátový dvůr (Der Dukatenhof) nebo Král lesa (1879, Der Waldkönig).
V této praxi pokračoval Karel May až do roku 1893, kdy v rámci Mayových spisů vydávaných nakladatelstvím Friedrich Ernst Fehsenfeld ve Freiburgu vyšlo první knižní vydání jeho povídek s názvem Orangen und Datteln (Oranže a datle). Následovaly další dvě povídkové knihy, takže v rámci spisů vydalo toto nakladatelství celkem tři soubory Mayových povídek: Orangen und Datteln (1893, Oranže a datle), kniha vyšla jako desátý svazek Mayových spisů a obsahuje autorovy povídky odehrávající se v Orientu: Gum (1878, Die Gum), Kristus nebo Mohamed (1890, Christus oder Muhammed), Krumir (1882, Der Krumir), Ghazva (1892, Eine Ghasuah), Núr eš šemá - světlo nebes (1892, Nûr es Semâ – Himmelslicht), Kristova krev a spravedlnost (1882, Christi Blut und Gerechtigkeit), Mater Dolorosa (1891) a Proklatec (1892, Der Verfluchte). Am Stillen Ozean (1894, Na Tichém oceánu), kniha vyšla jako jedenáctý svazek Mayových spisů a opět obsahuje autorovy povídky z Orientu: Ehri (1878, Der Ehri, resp. Die Rache des Ehri, tj. Ehriho pomsta), Kiang-lu (1880, Der Kiang-lu), Brodnik (1880, Der Brodnik), Girl-Robber (1879, Der Girl-Robber) a Na Tygřím mostě (1894, An der Tigerbrücke). Auf fremden Pfaden (1897, Na cizích stezkách), kniha vyšla jako dvacátý třetí svazek Mayových spisů a obsahuje kromě autorových povídek z Orientu také dvě z amerického divokého západu: Talisman (1883, Saiwa tjalem), Boer van het Roer (1878, Der Boer van het Roer), Písek záhuby (1895, Er Raml el Helahk), Krevní msta (1894, Blutrache), Kutb (1894, Der Kutb), Kys Kapčiji (1895–1896, Der Kys-Kaptschiji), Marie nebo Fatima (1893, Maria oder Fatima), Bůh se nedá urážeti (1896, Gott läßt sich nicht spotten, resp. Old Cursing-Dry) a Blizzard (1896, Ein amerikanisches Doppelduell, resp. Ein Blizzard).
Kromě výše uvedených knih z nakladatelství Friedrich Ernst Fehsenfeld vyšly do roku 1897 ještě další čtyři povídkové soubory: Die Rose von Kaïrwan (1894, Růže z Kairvánu), kniha vyšla v nakladatelství Bernhard Wehberg v Osnabrücku a obsahuje povídky Pirát, tj. Robert Surcouf (1882, Ein Kapper), Tyčkař (1879, Der Pfahlmann) a Osvobození (1878, Eine Befreiung), tj. Z Murzúku do Kairvánu (Von Mursuk bis Kairwan). Der Karawanenwürger (1894, Škrtič karavan), kniha vyšla v polovině roku 1894 v berlínském nakladatelství Hugo Liebau a koncem roku 1894 v berlínském nakladatelství August Weichert a obsahuje povídky Škrtič karavan (přepracovaný Der Gum z roku 1878), Na divokém západě (1877–1878, Im wilden Westen, resp. Ein Self-man), Dobrodružství v jižní Africe (1878, Ein Abenteuer in Südafrika, též jako Der Boer van het Roer nebo Der Africander, tj. Afrikánec), An Bord der Schwalb (1878, Na palubě Vlaštovky, což je Dobrodružství na Cejlonu, resp. Der Girl-Robber), Olejový požár (1877, Der Brand des Ölthals) a Ehriho pomsta (1878, Die Rache des Ehri, resp. Der Ehri). Aus fernen Zonen (1894, V dálavách), kniha vyšla opět v polovině roku 1894 v berlínském nakladatelství Hugo Liebau a koncem roku 1894 v berlínském nakladatelství August Weichert a obsahuje povídky Škrtič karavan, Dobrodružství v jižní Africe a Olejový požár.
Další povídkové knihy Karla Maye, které ještě vyšly za jeho života: Denkwürdige Abenteuer zu Wasser und zu Lande (1900, Různá dobrodružství na vodě i na zemi), kniha vyšla v nakladatelství Friedrich Hachfeld v Berlíně a obsahuje stejné tituly jako Škrtič karavan z roku 1894. Humoresken und Erzählungen (1902, Humoresky a povídky), kniha vyšla u nakladatele Münchmeyera v Drážďanech a obsahovala čtyři humoresky Na ořešácích (1876, Auf den Nußbäumen), Mezi verbíři (1876, Unter den Werbern), Kousek starého Desavana (1875, Ein Stücklein vom alten Dessauer, později jako Der Pflaumendieb, tj. Zloděj švestek) a Masopustní bláznění (1875, Die Fastnachtsnarren), tři dobrodružné povídky z roku 1875 Old Firehand, Inn-nu-woh a Gitano a novelu Vanda (1875, Wanda). nové vydání Škrtiče karavan (Der Karawanenwürger) v roce 1903 u nakladatele A. Weicherta v Berlíně. Erzgebirgische Dorfgeschichten (1903, Krušnohorské vesnické povídky), kniha vyšla v drážďanském nakladatelství Belletristischer Verlag a obsahovala šest povídek: Sluníčko (1903, Sonnenscheinchen), Dětské zvolání (1878, přepracováno 1903, Des Kindes Ruf), Poustevník (1879, Der Einsiedel), Dukátový dvůr (1876, Der Dukatenhof), Odplata (1879, Vergeltung, původně jako Der Waldkönig, tj. Král lesa) a Peněžní mužík (1903, Das Geldmännle). druhé vydání Humoresek a povídek (Humoresken und Erzählungen) v roce 1906, kniha byla připojena k vydání Mayova románu Hulánova láska (Die Liebe des Ulanen) v nakladatelství Münchmeyer v Drážďanech. druhé vydání Krušnohorských vesnických příběhů (Erzgebirgische Dorfgeschichten) v roce 1907 u nakladatele Friedricha Ernsta Fehsenfelda ve Freiburgu. třetí vydání Humoresek a povídek (Humoresken und Erzählungen) v roce 1908 v nakladatelství Münchmeyer v Drážďanech. Assad Bei, der Herdenwürger (1910), kniha vyšla v berlínském nakladatelství August Weichert a obsahuje stejné povídky jako kniha V dálavách.
Německá vydání po smrti Karla Maye Po autorově smrti roku 1912 se vydávání jeho děl ujalo především nakladatelství Karl-May-Verlag. V rámci Sebraných spisů Karla Maye je Mayovým krátkým prózám věnováno těchto patnáct svazků: Sand des Verderbens (Písek záhuby), desátý svazek díla, titulní povídka je převzata z původního Mayova souboru Na cizich stezkách (kde ovšem vyšla pod názvem Er Raml el Helahk), další čtyři, Gum, Kristus nebo Mohamed, Krumir a Ghazva (zde pod názvem Der Raubzug der Baggara, tj. Loupežné tažení Baggarů) z knihy Oranže a datle. Am Stillen Ozean (Na Tichém oceánu), jedenáctý svazek díla, který obsahuje pět povídek z původního stejnojmenného Mayova souboru rozdělených do dvou částí: Im Zeichen des Drachen (V zemi draka, resp. V dračí propasti, povídky Ehri, Kiang-lu a Brodnik) a Die Piraten des indischen Meeres (Piráti Indického moře, povídky Dobrodružství na Cejlonu a Na tygřím mostě). Auf fremden Pfaden (Na cizích stezkách), dvacátý třetí svazek díla, obsahuje kromě povídek Písek záhuby všechny ostatní z původního stejnojmenného Mayova souboru: Talisman, Boer van het Roer (zde pod názvem Das Kafferngrab, tj. Hrobka Kafrů), Krevní msta, Kutb, Kys Kapčiji (zde pod názvem Der Händler von Serdescht, tj. Obchodník sardatášský), Marie nebo Fatima, Bůh se nedá urážeti (zde pod názvem Der Flucher, tj. Zlořečený) a Blizzard. Halbblut (Míšenec), třicátý osmý svazek díla, kromě titulní novely, která je v Česku považována za román a vydávána pod původním Mayovým názvem Černý mustang (Der schwarze Mustang) obsahuje kniha ještě dvě povídky z Mayova souboru Růže z Kairvánu (Die Rose von Kaïrwan) Robert Surcouf (zde pod názvem Der Kaperkapitän, tj. Černý kapitán) a Z Mursúku do Kairvánu (1894, Von Mursuk bis Kairwan), tj. Osvobození (Eine Befreiung). K nim byla přidána povídka Joe Burkers, das Einaug (Jednooký Joe), vytvořená Eucharem Albrechtem Schmidem z povídek Petrolejový požár a Dva Shatterové. Der alte Dessauer (Starý Desavan), čtyřicátý druhý svazek díla, obsahuje humoresky Brusič nůžek (1880, Der Scherenschleifer), Kníže maršálek pekařem (1882, Ein Fürst-Marschall als Bäcker), Zloděj švestek (1879, Der Pflaumendieb), Kníže a flašinetář (1881, Fürst und Leierman), Tři polní maršálové (1878, Drei Feldmarschalls), Pandur a granátník (1883, Pandur und Grenadier), Prodavač duší (1876, Seelenverkäufer, původně Mezi verbíři). Humoresky jsou spojeny postavou knížete a vojenského velitele Leopolda I. Anhaltsko-Desavského. Aus Dunklem Tann (Z tmavé jedle), čtyřicátý třetí svazek díla, obsahuje vesnické povídky z Krušných hor Sluníčko, Dětské volání, Pohraničník (1879, Der Grenzmeister, původně jako Im Sonnenthau, tj. Sluneční rosa), Peklený stavitel (Der Teufelsbauer), původně jako Poustevník, Bonapartův švec (1877, Der Bonapartenschuster), Míchač jedů (1879, Der Giftheiner), Lichvář (1879, Der Geldmarder, původně jako Der Gichtmüller, tj. Mlynář s pakostnicí), Růže z Ernstthalu a Samuel (1877, Der Samiel). Der Waldschwarze (Černý les), čtyřicátý čtvrtý svazek díla, obsahuje další vesnické povídky Dukátový dvůr, Boží duch (1878, Der Herrgottsengel), Černý myslivec (původně jako Král lesa, resp. Odplata) a Peněžní mužík.