náhled|Patriarcha Bartoloměj I. s papežem Františkem Bartoloměj I. (transliterace Vartholomeos I., občanským jménem Dimitrios Archondonis, řecky Δημήτριος Αρχοντώνης, * 29. února 1940, turecký ostrov Gökçeada) je konstantinopolský arcibiskup a pravoslavný patriarcha.
Život Je příslušníkem řecké národnostní menšiny v Turecku. V roce 1961 byl vysvěcen na diákona a přijal mnišské jméno Vartholomeos (Bartoloměj). Na kněze byl vysvěcen v roce 1969. V roce 1973 se stal biskupem s titulem metropolita Filadelfie. Byl blízkým spolupracovníkem pravoslavného patriarchy Démetria I. V roce 1990 se stal metropolitou Chalkedonu. Po smrti patriarchy Démetria I. v roce 1991 byl zvolen za jeho nástupce. Do úřadu patriarchy byl slavnostně intronizován 2. listopadu 1991.
Vztahy v ortodoxní církvi Vztahy s ortodoxní církví v Rusku Až do r. 2016 udržoval Konstantinopolský patriarchát s Ruskou pravoslavnou církví diplomatické i liturgické vztahy. To se však změnilo s rozhodnutím Bartoloměje I. vytvořit autokefální církev na Ukrajině. Naposledy se moskevský a konstantinopolský patriarcha sešli v Konstantinopoli 31. srpna 2018. Patriarcha Kirill se snažil přesvědčit Bartoloměje, aby upustil od záměru vyhlášení nezávislé ukrajinské církve. Konstantinopolský patriarchát však i přes ruské protesty autokefalitu vyhlásil a od toho momentu Ruská pravoslavná církev zrušila veškeré styky s konstantinopolským patriarchátem.
Vztahy s ortodoxní církví v Srbsku Vztahy mezi patriarchou srbské ortodoxní církve Porfirijem jsou formálně zdvořilé, ale přesto existuje mezi patriarcháty napětí. Srbská pravoslavná církev, tak jako vrcholní představitelé Srbska, udržují dobré vztahy s Ruskem, a proto neuznávají Konstantinopolí vyhlášenou nezávislost Pravoslavné církve Ukrajiny. I přes tyto neshody stále udržují, na rozdíl od Ruské pravoslavné církve, eucharistické společenství.
Vztahy s ortodoxní církví v Bulharsku Vztahy mezi konstantinopolským patriarchátem a Bulharskou pravoslavnou církví se v průběhu 1. pol. 20. let 21. stol. (mezi l. 2021 - 2025) zásadně proměnily. Zatímco patriarcha Neofit (+ 2024) podporoval aktivity Bartoloměje vedoucí k nezávislosti Pravoslavné církve Ukrajiny, jeho nástupce Daniel již dříve odsoudil Sjednocující sněm ukrajinských pravoslavných církví a ve sporu mezi Bartolomějem a patriarchou Kirillem se postavil na stranu Moskvy.
Vztahy s ortodoxní církví na Ukrajině Přestože snahy o vytvoření právoplatné nezávislé ortodoxní církve se na Ukrajině datují minimálně od počátku 20. století (Ukrajinská autokefální pravoslavná církev), od 90. let exisovaly na Ukrajině oficiálně 2 ukrajinské ortodoxní církve nepodléhající Moskvě - Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu (zal. r. 1992) a Ukrajinská autokefální pravoslavná církev (zal. r. 1921, opět oficiální od r. 1992). Ani jedna církev však nebyla uznávaná ostatními ortodoxními církvemi. Tato situace se začala měnit po r. 2014, kdy začal ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny. V r. 2018 se konstantinopolský patriarchát (ekumenický patriarchát) rozhodl zrušit platnost výnosu z roku 1686, dávajícího Moskvě jurisdikci nad Kyjevskou metropolí, i kanonické tresty vůči samostatným ukrajinským pravoslavným církvím. Následně byl 15. prosince 2018 svolán Sjednocující sněm ukrajinských pravoslavných církví, který rozhodl o vytvoření Pravoslavné církve Ukrajiny. O tři týdny později, tj. 5. ledna 2019 se zástupci Pravoslavné církve Ukrajiny, ukrajinský prezident Petro Porošenko a patriarcha Bartoloměj setkali v Istanbulu, kde byl na bohoslužbě udělen církvi status autokefální církve. Prvním metropolitou se stal Epifanij.
Vztahy s ortodoxní církví v Severní Makedonii V r. 1959 rozhodl Svatý synod sbské ortodoxní církve garantovat nezávislost Makedonské ortodoxní církve a obnovil arcibiskupství v Ochridu. V r. 1967 rozhodla Makedonská ortodoxní církev jednostraně o vlastní autokefalitě, tedy nezávislosti na sbské ortodoxní církvi. V reakci na to prohlásil srbský synod makedonskou církev za schizmatickou. Teprve v r. 2022 vyhlásil patriarcha Bartoloměj Makedonskou pravoslavnou církev za autokefální a autonomní církev.
Vztahy s představiteli ostatních monotheistických náboženství Vztahy s římskokatolickou církví Bartoloměj I., který je jako ekumenický patriarcha nejvyšším představitelem pravoslavného křesťanství, udržuje (podobně jako jeho předchůdci Athenagoras I. a Démetrios I.) intenzivní ekumenické vztahy s katolickou církví. Opakovaně přijel do Říma, aby se zde setkal s papeži Janem Pavlem II. (1995), Benediktem XVI. (2004), Františkem (2018) a Lvem XIV. (2025). Ve Věčném městě se r. 2008 zúčastnil na svátek sv. Petra a Pavla 29. června mše svaté papeže Benedikta XVI. ve svatopetrské bazilice ve Vatikánu. V Istanbulu přivítal osobně 3 papeže: v r. 2006 papeže Benedikta XVI., v r. 2014 papeže Františka a v r. 2025 Lva XIV.. Všechny tři setkání se udála při příležitosti svátku sv. Ondřeje (30. listopadu) a ve všech případech se papežové zúčastnili společně s patriarchou Bartolomějem slavnostní liturgie v katedrálním chrámu sv. Jiří v istanbulské čtvrti Fanar.
Vztahy s anglikánskou církví V Istanbulu přivítal také 2 arcibiskupy canterburské: v r. 2003 to byl Rowan Williams a v r. 2014 Justin Welby.
Vztahy z muslimskou komunitou Muslimové tvoří nejpočetnější komunitu jak v Turecku, tak v samotném Istanbulu. I proto udržuje hlava pravoslavné církve dobré vztahy i muslimskou komunitou. Dne 4. července 2012 hostil Bartoloměj I. např. ve své rezidenci Mehmeta Görmeze, hlavu Předsednictva pro náboženské záležitosti (Diyanet).
Vztahy z židovskou komunitou Přestože se židovská komunita v průběhu 20. stol. v Turecku i v Istanbulu významně snížila (50.000 Židů v Istanbulu v r. 1914 vs. 14.000 v celém Turecku r. 2026), jedná se nejvyšší počet židovské populce v jednom státě s muslimskou většinou. I proto se patriarcha Bartoloměj několikrát setkal i s představiteli židovské komunity - a to jak ve své rezidenci (Fanar), tak v synagoze (Neve Şalom).
Zahraniční cesty Při svých zahraničníh cestách naštívil např. Bulharsko, Srbsko, Rumunsko (všechny r. 1993), Řecko, Egypt, Israel, Palestinu, Rusko, Ukrajinu, USA, Španělsko, Portugalsko, Itálii (např. Řím, Neapol, Florencie, Miláno, Benátky, Ravenna, Reggio di Calabria, Brindisi).
V květnu r. 2014 se na "ekumenické pouti" do Svaté země setkal s papežem Františkem (jubileum – 50 let od prvního setkání konstantinopolského patriarchy a římského papeže v r. 1964, uskutečněné taktéž v Jeruzalémě).
Několikrát také navštívil Českou republiku: poprvé 26. června 1998 (setkání s Václavem Havlem) a dále 24. května 2013 (Brno) a často vystoupil na Fóru 2000 (v r. 2016, 2019 a 2021).
Jazykové schopnosti Patriarcha Bartoloměj I. ovládá plynně řečtinu, turečtinu, italštinu, francouzštinu, němčinu a angličninu. Navíc ovládá v písemné i mluvené formě klasickou řečtinu i latinu.
Ekologie Je také znám svou podporou ekologického hnutí a proto bývá označován také jako „zelený patriarcha“.
Ocenění V r. 2025 byl oceněn Templetonovou cenou.
Tituly Oficiálním titulem Ekumenického patriarchy je:
Jeho Svatost, Bartoloměj I., arcibiskup Konstantinopole, Nového Říma, a ekumenický patriarcha
v řečtině:
Η Αυτού Θειοτάτη Παναγιότης ο Αρχιεπίσκοπος Κωνσταντινουπόλεως Νέας Ρώμης και Οικουμενικός Πατριάρχης Βαρθολομαίος Αʹ
Oficiální titul uznaný Tureckou republikou:
Bartoloměj I., Patriarcha Fener Rum pravoslavného patriarchátu v Istanbulu
Ocenění a vyznamenání
Státní vyznamenání 60x60pixelů velkokříž Řádu rumunské hvězdy – Rumunsko, 1999 60x60pixelů Řád kříže země Panny Marie I. třídy – Estonsko, 9. října 2000 60x60pixelů velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku – Rakousko, 200410542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, S. 1659 Dostupné online 60x60pixelů Řád zlatého rouna – Gruzie, 2007 60x60pixelů Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy – Ukrajina, 2008 60x60pixelů Velkolímec Řádu orla Gruzie a Bezešvé tuniky našeho Pána Ježíše Krista, z rukou korunního prince Davida Bagrationa z Mukhrani, 2011 60x60pixelů Řád republiky – Moldavsko, 2016 60x60pixelů Řád bílého dvojkříže II. třídy – Slovensko, 27. května 2013 – udělen prezidentem Slovenska Ivanem Gašparovičem 60x60pixelů Řád svobody – Ukrajina, 27. července 2013 – za vynikající církevní aktivity zaměřené na zvýšení prestiže pravoslaví ve světě 60x60pixelů Řád Stará planina I. třídy – Bulharsko, 2015 60x60pixelů velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 12. září 2016 60x60pixelů Řád za zásluhy I. třídy – Ukrajina, 5. ledna 2019 – za vynikající osobní přínos k rozvoji místní pravoslavné církve Ukrajiny, za zvýšení prestiže pravoslaví ve světě a za mnoho let činnosti potvrzující ideály spirituality, milosrdenství a souladu s vyznáním
Ocenění 1997 – Zlatá medaile Kongresu, USA, 2002 – Cena Sophie za práci v oblasti životního prostředí, 2008 – v dubnu jej týdeník Time zařadil do seznamu 100 nejvlivnějších lidí na svět,. 2013 – Global Thinkers Forum za Dokonalost v míru a spolupráci, 2025 – Templetonova cena.
Čestné doktoráty Austrálie Flinderská univerzita Belgie Katholieke Universiteit Leuven Filipíny Adamsonova univerzita Francii Pravoslavný teologický ústav svatého Sergeje, Provensálská univerzita Kanada St. Andrew's College, Université de Sherbrooke Rusko Moskevská státní univerzita Rumunsko Jaská univerzita, Bukurešťská univerzita Řecko Národní a Kapodistrianská univerzita v Athénách, Aristotelova univerzita v Soluni, Technologický vzdělávací institut v Kavale, Démokritova univerzita v Thrákii, Krétská univerzita, Ioánninská univerzita, Egejská univerzita, Univerzita Západní Makedonie, Thessálijská univerzita Spojené království Londýnská městská univerzita, Exeterská univerzita, Edinburská univerzita Spojené státy americké Vysoká škola Svatého Kříže Řecké pravoslavné školy teologie, Fordham University, Georgetownská univerzita, Tufts University, Southern Methodist University, Yaleova univerzita, Pravoslavný teologický seminář Svatého Vladimíra
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Konstantinopolští patriarchové Kategorie:Pravoslavní biskupové Kategorie:Nositelé Zlaté medaile Kongresu Kategorie:Nositelé Řádu bílého dvojkříže II. třídy Kategorie:Nositelé Řádu knížete Jaroslava Moudrého I. třídy Kategorie:Nositelé Řádu kříže země Panny Marie I. třídy Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku Kategorie:Nositelé Čestného odznaku Za zásluhy o Rakousko II. třídy Kategorie:Nositelé Řádu zlatého rouna (Gruzie) Kategorie:Nositelé Řádu za zásluhy I. třídy (Ukrajina) Kategorie:Nositelé Řádu Stará planina I. třídy Kategorie:Nositelé Řádu republiky (Moldavsko) Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu svobody (Ukrajina) Kategorie:Nositelé Templetonovy ceny Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Univerzity Štýrský Hradec Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Kyjevsko-mohyljanské akademie Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Mnichovské univerzity Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Boloňské univerzity Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Terstské univerzity Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Prešovské univerzity v Prešově Kategorie:Nositelé Řádu orla Gruzie Kategorie:Narození v roce 1940 Kategorie:Narození 29. února Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na kubánských poštovních známkách