Toto je neúplný seznam tornád, která se objevila a byla zaznamenána na území Česka.
Silná tornáda se v české historii vyskytovala velmi vzácně. Za celou známou historii bylo na území Česka zaznamenáno jen 11 tornád síly F3 nebo více. Nejstarší tornádo na českém území zaznamenala 30. července 1119 Kosmova kronika v Praze. Jeho síla se zpětně odhaduje na F3 nebo F4 a jedná se o nejstarší zaznamenaný vzdušný vír na území českých zemí. V 21. století bylo pozorováno tornádo v Litovli 9. června 2004, které dosáhlo síly F3, nevyžádalo si však žádné oběti. Tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku 24. června 2021 mělo sílu F4.
+ Četnost výskytu tornáda podle měsíců Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Počet tornád 1 1 1 9 20 22 28 14 10 3 – 1
Do 18. století
1119 30. července – Tornádo v Praze, síla F3–F4: „Dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou a tedy velmi pevnou zeď, a tak – což jest ještě podivnější zjev – kdežto obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoli zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše, co jí stálo v cestě.“ – Kosmova Kronika česká
1582
24. května – Tornádo o síle F3 v jihočeských Kestřanech.
1585
6. července – Tornádo o síle F3 vpodvečer prošlo jihočeskými obcemi Neznašov, Temelín a Sedlec. 14. srpna – Tornádo o síle F3 bylo zaznamenáno v obci Koclířov východně od Svitav.
1586
1. května – V Benátkách a Litomyšli byl zaznamenán ničivý povětrnostní úkaz, pravděpodobné tornádo o síle F2–F3.
1592
5. srpna – Tornádo o síle F2–F3 bylo zaznamenáno v severomoravském Fulneku.
1607
27. července – Pravděpodobné tornádo o síle F2 v obcích Ročov, Peruc a Donín jihovýchodně od severočeských Loun.
1701
13. srpna – Tornádo o síle F3 zasáhlo ve večerních hodinách Olomouc.
1753
9. července – Před polednem bylo zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2 ve východočeské Dobrušce.
1785
21. června – Pravděpodobné tornádo o síle F2 bylo večer zaznamenáno ve středočeských Milčicích.
1795
31. července – Kolem třetí hodiny odpolední bylo zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2 ve východočeských obcích Stolín, Olešnice, Zábrodí, Červený Kostelec, Horní Radechová a Žďárky.
19. století
1811
2. června – Kolem šesté hodiny podvečerní prošlo tornádo o síle F2 severočeskou oblastí Třebenice, Lovosice, Žalhostice, Litoměřice, Žitenice.
1822
26. července – Tornádo o síle F2 prošlo přes Roseč, Políkno, Horní Žďár, Dolní Žďár, Malíkov nad Nežárkou a Horní Pěnu na Jindřichohradecku, zaznamenána byla i 2 úmrtí a 1 zranění.
1824
27. července – Mezi jednou a druhou hodinou odpolední prošlo tornádo o síle F2 přes obce Nová Ves, Krásná Studánka, Fojtka na Liberecku.
1827
9. června – Tornádo o síle F2 v obci Čížov na Vysočině.
1831
2. května – Tornádo o síle F2–F3 zasáhlo severočeské Louny, zaznamenáno bylo 1 úmrtí.
1843
25. května – Před polednem zasáhlo tornádo o síle F2 oblast východně od Domažlic, od Nýrska severním směrem přes Pocinovice, Loučim, Poběžovice, Úboč, Kanice a Staňkov až po Kladruby, zaznamenáno bylo několik zranění a více než 2 úmrtí.
1846
6. července – Tornádo o síle F2 bylo kolem sedmé hodiny večerní zaznamenáno v Praze.
1847
20. května – Kolem třetí hodiny odpolední bylo zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2 u obcí Sady, Vésky a Kunovice na Uherskohradišťsku. 26. srpna – Po páté hodině odpolední zasáhlo tornádo o síle F2 východočeské obce Kunvald, Kunačice a Bubnov.
1867
19. července – Po jedenácté hodině dopolední bylo zaznamenáno tornádo o síle F2 ve východočeských Černíkovicích.
1868
30. dubna – Kolem šesté hodiny vpodvečer bylo zaznamenáno tornádo o síle F2–F3 v Olešnici v Orlických horách.
1869
8. května – Tornádo o síle F2 v severočeské Smolnici.
1870 13. října – Tornádo popsal při svém pobytu v klášterním bytě na Starém Brně přírodovědec Gregor Johann Mendel. Jednalo se o první doložené tornádo na jižní Moravě, o měsíc později Mendel přednesl svoje poznatky na zasedání Přírodovědeckého spolku. Podle něj tornádo vzniklo krátce před svým vstupem do města a brzy po jeho opuštění zase zaniklo, vzdušný vír postupoval od západu k východu, jeho dráha byla dlouhá 7,5 kilometru o přibližné šířce od 100 po 220 metrů. Vyskytlo se kolem jedné hodiny odpolední a mělo sílu F2.
1873
29. června – Před polednem bylo zaznamenáno tornádo o síle F2 ve slezské Opavě.
1876
7. září – Před polednem prošlo tornádo o síle F2 východočeskou oblastí Smidary, Myštěves, Podlesí, Šaplava, Bašnice, Chvalina a Svatogothardská Lhota.
1885
12. června – Tornádo o síle F2 bylo odpoledne zaznamenáno v severočeských Litoměřicích.
1886
7. dubna – Pravděpodobné tornádo o síle F2 před čtvrtou hodinou odpolední zasáhlo severočeský Křimov. 29. dubna – Tornádo o síle F2 zaznamenaly západomoravské Slavonice a Maříž a dolnorakouský Schönfeld.
1891
1. července – Mezi pátou a šestou hodinou odpolední bylo zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2–F3 v obcích Lomnice nad Popelkou a Dřevěnice severovýchodně od Jičína.
1893
7. srpna – Tornádo o síle F2 bylo zaznamenáno kolem jedné hodiny odpolední v severočeské Slunečné a Svobodné Vsi na Českolipsku. 24. srpna – Kolem jedenácté hodiny dopoledne zasáhlo tornádo o síle F2 východočeské obce Prosečné a Klášterská Lhota.
1897
3. září – Kolem deváté hodiny večerní bylo tornádo o síle F2 zaznamenáno v severočeských obcích Bohušovice nad Ohří a Počaply.
1899
1. září – Před polednem zasáhlo tornádo o síle F2 Malšovice, dnešní část Hradce Králové, zaznamenány byly více než 2 zraněné osoby. 2. září – Mezi třetí a čtvrtou hodinou odpolední prošlo tornádo o síle F2 středočeskými obcemi Barochov, Babice, Nespeky, Pyšely, Městečko a Poříčí nad Sázavou, bylo zaznamenáno několik zraněných.
20. století
1900
1. října – Kolem druhé hodiny odpolední bylo zaznamenáno tornádo o síle F2 v severočeských obcích Rašovice, Stružnice, Nové Zákupy a Noviny pod Ralskem na Českolipsku.
1904
23. dubna – Kolem třetí hodiny odpolední prošlo tornádo o síle F2–F3 severočeskými obcemi Ostré, Lukov a Dubičná a zanechalo 25 zraněných osob.
1910 11. května – Po sedmé hodině večerní se na silné bouři, s nezvyklým směrem postupu od jihovýchodu, vyskytlo v západních Čechách mezi Vimperkem a Planou několik tornád o síle až F3; největší škody byly zaznamenány v okolí Sušice. Zasaženy i Merklín u Přeštic, Klatovy, Holýšov a Stod. Téhož dne o několik hodin dříve bylo pravděpodobné tornádo o síle F2 zaznamenáno i v Aši; se škodami se při této bouři potýkaly i Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Horní Slavkov.V případě změny počasí, kdy teplé předjaří bylo v květnu náhle vystřídáno prudkým ochlazením a deštivými bouřemi, byla v dobovém tisku vyslovena hypotéza o atmosférických účincích Halleyovy komety, která zrovna prolétala kolem Země.
1915
17. července – Před pátou hodinou odpolední bylo zaznamenáno tornádo o síle F2 v severočeských obcích Chuchelna a Řeky na Semilsku.Brázdil, Chromá, Púčik (2020). S. 15.
1916
5. července – V půl jedné odpoledne bylo zaznamenáno tornádo o síle F3 v obcích Velká Losenice a Malá Losenice na Vysočině. Téhož dne prošlo tornádo o síle F2 také v severomoravské Břidličné. V půl třetí odpoledne bylo také zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2–F3 ve středomoravské Velké Střelné (dnešní vojenský újezd Libavá).
1922
16. srpna – Po půl osmé večer bylo zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2–F3 ve východočeské Dobrušce.
1923
9. května – Kolem páté hodiny odpolední zaznamenaly tornádo o síle F2–F3 západočeská Krásná a Aš.
1925
11. srpna – Před jedenáctou hodinou v noci bylo zaznamenáno tornádo o síle F3 v severočeských Jabloneckých Pasekách a Proseči nad Nisou.
1935
6. září – Tornádo síly F3 v Polichně u Luhačovic, 1 mrtvý.
1950
20. dubna – Tornádo síly F3 v pražských Čimicích.
1966
18. července – Na bouři s nezvyklým směrem postupu od jihovýchodu se u Všerub na Domažlicku vyskytlo tornádo síly F2–F3, poškozeny domy ve čtyřech obcích, zraněno 7 osob.
1981 11. října – Meteorologové potvrdili tornádo v Rájci-Jestřebí v okrese Blansko.
1985 21. července – Tornádo síly F2 v Hlubočci na Opavsku; škody na domech v jižní části obce, zraněna 1 osoba.
1987 9. srpna – Tornádo síly F0–F1 na letišti Plzeň-Líně; poškozeny budovy a stromy.
1993 16. července – Tornádo o síle F2 ve Spáleném Poříčí. Škody: Několik set metrů dlouhý pás zničeného lesního porostu, škody na domech, komplikace v dopravě vzniklé zatarasením komunikací ve městě.
1994 26. května – Tornádo síly F0–F1 v Lanžhotě, poničené střechy domů, stromy, zídky.
1996 8. července – Rajnochovice, poškozeny lesní porosty a některé budovy
1997 27. června – Tornádo o síle F2 v okrese Rokycany. Škody: Zničené sady, lesní porosty, škody na rodinných domcích, strhané ploty a zdi, zničení několika stodol.
1998 21. července – Tornádo o síle F2 v okrese Karlovy Vary. Škody: Značné poškození lesního porostu, vytvořeny rozsáhlé polomy, poškození střech několika domků a stodol.
21. století
2000 12. června – Tornádo o síle F2 v Málkově, okres Chomutov. Škody: Četné poškození porostů podél silnic, škody na lesním porostu, škody na zemědělských plochách, zdemolovaná sportovní hala, zničení střech na zemědělském statku, poškozeno několik domků. 2. července – Tornádo o síle F2 v okrese Pelhřimov. Škody: Poničený lesní porost.
2001 31. května – Tornáda o síle F3 a F2 v okrese Benešov a Havlíčkův Brod. Tornádo bylo způsobeno výskytem supercelární bouře Vyskytlo se i několik sekundárních savých vírů. Škody: Zcela zničeno několik lesů — stromy byly vykrouceny, či vylomeny nad kořenem a odhazovány, zničeno několik stodol a hospodářských stavení, poničeno několik obytných domů. 20. července – Několik tornád o síle F2 na Moravě. Možný výskyt supercely. Škody: Značně poničené lesní porosty, škody na zemědělských staveních, poničená úroda, škody na obytných domcích, poničena zahrádkářská kolonie.
2002 10. července – Tornádo poškodilo budovu v lese u Žlutic, doprovázené bylo silným krupobitím.
2003 6. června – Tornádo (F0) v Novém Malíně na Šumpersku, beze škod. 22. července – Tornádo (F1) v Halenkovicích, poškozeny střechy a stromy. 23. července – Tornádo (F0) u Manětína, poškozené střechy. 13. srpna – Tornádo (F0) v Kraslicích na Sokolovsku, poničené stromy. 15. prosince – Možný výskyt tornáda (F0) ve Velkých Hostěrádkách u Klobouků u Brna; poškozeny střechy domů.
2004 9. června – Tornádo v Litovli, síla F3 (252 až 332 km/h). Jasná ukázka síly tornáda v zabydlené oblasti. Škody: Poničeno či zcela zbořeno mnoho budov ve městě, místy zcela zničené veřejné osvětlení a značení. Lampy byly unášeny tornádem i několik metrů, poničené silnice a chodníky. Poškozeno několik parků a mnoho dalších vzrostlých stromů vykrouceno a odhozeno. Poškození či převrácení automobilů, kontejnerů, telefonních budek. Les za městem v pásu několik desítek metrů širokém a stovky metrů dlouhém zcela zničen. Nejsilnější tornádo za posledních 20 let. Den předtím poškozen les u obce Vojkovice na Karlovarsku; spekulovalo se o tornádu.
2005 29. července – Tornádo o síle F2 v Krušných horách. Škody: zničené střechy budov zemědělského družstva, zničené střechy a zdi u několika obytných budov, poničeno několik aut.
2006 17. dubna – Tornádo (F0) v Jablonci nad Nisou, škody minimální. 14. května – Tornádo (F0) ve Znojmě, škody minimální. 20. května – Tornádo (F1–F2) v Žalmanově na Karlovarsku, škody na některých budovách. 13. června – Tornádo (F0) v Božicích na Znojemsku, beze škod.