Karpokratovci byli gnostickou skupinou působící převážně v první polovině 2. století v Malé Asii.RUDOLPH, Kurt. Gnóze: podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2010, 450 s. , str. 297. Za jejich zakladatele je považován Karpokratés. Mnohé myšlenky obsažené v jejich učení jsou však přičítány Karpokratovu synovi Epifanovi, který je uvedl v díle O spravedlnosti, jehož autorství je mu připisováno.RUDOLPH, Kurt. Gnóze: podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2010, 450 s. , str. 268.
Prameny ke studiu karpokratovců O této skupině se dozvídáme především z díla Eirénaia z Lyonu Adversus haereses (Proti herezím) a ze spisu Klémenta Alexandrijského Stromata (Pestré koberce). Je však nutné vzít v úvahu, že oba tito autoři se snaží karpokratovce ukázat především jako heretiky. Epifanovo dílo O spravedlnosti, které nauku mělo shrnovat, se nám v úplnosti nedochovalo. O tomto spisu se dozvídáme od Klémenta,KLÉMÉNS z Alexandreie, Stromata III.6.1. o existenci karpokratovských textů pak podává informaci i Eirénaios.EIRÉNAIOS Lyonský, Adversus haereses, XXV.5.
Učení Obecně Karpokratovská škola vykládá křesťanskou nauku jako filosofii.LÖHR, Winrich A., „Carpocratians“, in: HANEGRAAFF, W. J. Dictionary of gnosis & Western esotericism. Vyd. Leiden: Brill, 2006, str. 240. Někteří badatelé v ní vidí libertinistické tendence či kombinaci učení Pýthagory a indické nauky o karmě a převtělování.JONAS, Hans. The Gnostic religion: the message of the alien god and the beginnings of Christianity. London: Routledge, 1992, xx, 358 s. , str. 274. Klémens pak tvrdí, že se tato škola vyvinula z monadické gnóze založené Epifanem, ve které lze najít i prvky platonismu.KLÉMÉNS z Alexandreie, Stromata III.5.3. Následovníci Karpokrata mají být označeni znamením vypáleným na zadní straně pravého ušního lalůčku.EIRÉNAIOS Lyonský, Adversus haereses, XXV.6.
Duše a stvoření Podle Eirénaia považovali karpokratovci svět za stvořený nikoliv Bohem, ale bytostmi nižšími, které označuje jako anděly. Tito také měli uvěznit lidské duše ve fyzických tělech, ze kterých se mohou osvobodit jen tak, že zkusí vše, co je na světě. K dosažení tohoto cíle přitom mohou projít několika životy v různých tělech, nakonec pak musí pohrdnout vládci a tvůrci světa tak, jako to údajně udělal Ježíš. Jeho duše měla sice být čistá a silná, a proto mohl vystoupit zpět k Bohu, ale stejně tak toho může dosáhnout každá jiná duše a dokonce tu Ježíšovu i překonat.EIRÉNAIOS Lyonský, Adversus haereses, XXV.1.-2.
Nauka a rituální praxe Karpokratovci údajně tvrdili, že rozlišení mezi dobrem a zlem záleží jen na lidském úsudku, neexistuje tedy nic zakázaného.EIRÉNAIOS Lyonský, Adversus haereses, XXV. 4.-5. Kléméns ve svých Stromatech odsuzuje karpokratovce především za pořádání nemravných shromáždění plných obžerství a sexuálních výstředností.KLÉMÉNS z Alexandreie, Stromata III.10.1. Zejména pak odsuzuje vzájemné sdílení žen v karpokratovské skupině. Zde se Kléméns odvolává na údajný Epifanův spis O spravedlnosti, konkrétně pak na autorovu kritiku osobního vlastnictví. Autor spisu pojímá boží spravedlnost jako určitý druh společenství založeného na rovnosti a tuto svoji myšlenku opírá o řadu příkladů. Tvrdí, že rozdělení (otrok x pán, moje x tvoje, bohatství x chudoba) přišlo a svět spolu se zákony a napadá tak i Desatero. Říká, že není možné respektovat přikázání („Nepožádáš statku bližního svého“ a „Nepožádáš manželky bližního svého“), protože tato přikázání nutí sama k vlastnictví něčeho, co má být všem společné.KLÉMÉNS z Alexandreie, Stromata III.6.1.-9.3.
Dalším důležitým rituálem měly být bujaré slavnosti za novoluní na v Kefalénii, které oslavovaly Epifanovo zbožštění jako jeho narozeniny. Byl mu vystavěn chrám, oltáře, posvěceny háje a na jeho počest konali obyvatelé ostrova úlitby a hostiny za zpěvu hymnů.KLÉMÉNS z Alexandreie, Stromata III.5.2.
Eirénaios pak uvádí, že karpokratovci používají kouzla, zaříkadla a omamné látky.EIRÉNAIOS Lyonský, Adversus haereses, XXV.3. Dále odsuzuje jejich uctívání obrazů, založené na tvrzení, že Pilát nechal zhotovit obraz Ježíše v době, kdy pobýval mezi lidmi. Tyto obrazy (malované, či jinak vyhotovené) pak mají věnčit květinami, umisťovat je na oltáře vedle světských myslitelů (konkrétně Pythagora a dalších antických filosofů) a po vzoru pohanů se jim klanět.EIRÉNAIOS Lyonský, Adversus haereses, XXV.6.
Pokračovatelé – marcellinisté Marcellinisté byla gnostická skupina, která podle Eirénaia navazovala na karpokratovce.EIRÉNAIOS Lyonský, Adversus haereses, XXV.6. V jejím čele stála Karpokratova žačka Marcellina, která kolem roku 130 n. l. začala rozšiřovat nauku zejména v Římě. Nauka zpracovává starší gnostickou tradici a rozvádí jí až do důsledného libertinismu.RUDOLPH, Kurt. Gnóze: podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2010, 450 s. , str. 297.
Odkazy Reference
Literatura
LÖHR, Winrich A., „Carpocratians“, in: HANEGRAAFF, W. J. Dictionary of gnosis & Western esotericism. Vyd. Leiden: Brill, 2006, str. 240 – 242.
Související články Karpokratés
Kategorie:Gnosticismus