náhled|220px|Alexandre Dumas starší píše Tři mušketýry, ilustrace Maurice Leloira.
Tři mušketýři (Les Trois Mousquetaires) je nejznámější román francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího. V širším slova smyslu pak jde o Dumasovu románovou trilogii, líčící životní osudy gaskoňského šlechtice d'Artagnana a jeho přátel, tří mušketýrů Athose, Porthose a Aramise, od roku 1625 do d'Artagnanovy smrti roku 1673. Tato trilogie se skládá z těchto románů: Tři mušketýři (Les Trois Mousquetaires, 1844), Tři mušketýři po dvaceti letech (Vingt ans après, 1845), Tři mušketýři ještě po deseti letech aneb Vikomt de Bragelonne (Le vicomte de Bragelonne, ou Dix ans plus tard, 1847–1850).
Všechny tři romány napsal Alexandre Dumas starší, stejně jako většinu svých nejznámějších děl, ve spolupráci s profesorem historie Augustem Maquetem. Jako podklad jim posloužily fiktivní paměti skutečného d'Artagnana Les Mémoires de Monsieur d'Artagnan, capitaine lieutenant de la première compagnie des Mousquetaires du Roi (1700, Paměti hraběte d'Artagnana, kapitána-lieutenanta první setniny královských mušketýrů, česky 1930 a 2013) francouzského spisovatele Gatiena de Courtilz de Sandrase (1644–1712).
Hlavní postavy Nejen postava d'Artagnana, ale i postavy Athose, Porthose a Aramise a také Raoula, vikomta de Bragelonne, mají historický podklad. náhled|220px|vlevo|Aramis, Athos, d'Artagnan a Porthos, ilustrace Maurice Leloira. D'Artagnan
Vzorem pro vytvoření postavy d'Artagnana byl Charles de Batz de Castelmore d'Artagnan (asi 1611–1673), kapitán mušketýrů francouzského krále Ludvíka XIV.
Athos Pro postavu Athose posloužil jako vzor Armand de Sillègue d'Athos d'Autevielle (1615–1644), který byl rovněž mušketýrem. V románu jeho pravé jméno zní hrabě de la Fère. Athos je zhruba o deset let starší než ostatní jeho přátelé a je nejvznešenější z nich. D'Artagnana miluje jako svého syna.
Porthos Porthos je v románu zprvu jmenován jako pan du Valon a později, když ve Třech mušketýrech po dvaceti letech získal baronský titul, jako baron du Valon de Bracieux de Pierrefonds. Je to obrovský silák a také tak trochu chvastoun. Jeho postava byla vytvořena podle skutečného mušketýra jménem Isaac de Portau.
Aramis Aramis má v románu vlastní jméno abbé d'Herblay nebo rytíř d'Herblay. Ve Třech mušketýrech ještě po deseti letech je znám jako biskup z Vannes a po návratu z exilu též jako španělský šlechtic, vévoda z Alamedy. Je to nejtajemnější muž ze všech čtyř přátel, později významný člen, dokonce generál řádu Tovaryšstva Ježíšova (jezuitů) a člověk schopný spřádat velké politické intriky. Ze všech čtyř přátel zemře jako poslední. Jeho postava byla vytvořena rovněž podle skutečného mušketýra, který se jmenoval Henri d'Aramitz.
Planchet, Grimaud, Mousqueton a Bazin Jen o trochu méně slavní než d'Artagnan, Athos, Porthos a Aramis jsou jejich sluhové, kteří se svými pány víceméně dobrovolně prožívají jejich dobrodružství. Protřelý Planchet je sluha d'Artagnana a pochází z Pikardie. Mlčenlivý až zasmušilý Grimaud je Bretaněc a věrně slouží Athosovi. Mousqueton, původem z Normandie, je postavou a silou podobný svému pánu Porthosovi. Bazin, který přišel do Paříže z hrabství Berry, má stejně jako jeho pán Aramis velké klerikální sklony.
Raoul, vikomt de Bragelonne Raoul, vikomt de Bragelonne je postava z románů Tři mušketýři po dvaceti letech a Tři mušketýři ještě po deseti letech aneb Vikomt de Bragelonne, kde vystupuje jako Athosův nemanželský syn. Jeho postava byla vytvořena podle syna intendanta prince Gastona Orleánského, který se jmenoval Jacques Bragelonne a narodil se okolo roku 1645. Jacques byl skutečně krátce zamilován do šlechtičny Louisy de la Vallière, ale vztah byl po zásahu její matky ukončen. Datum jeho úmrtí není známo, ví se ještě, že se roku 1662 oženil s Germaine Carrougeovou a měl s ní dceru Catherine.
Obsah jednotlivých románů trilogie
Tři mušketýři
náhled|Rochefort, ilustrace Jeana-Adolpha Beaucého k románu Tři mušketýři Román Tři mušketýři (Les Trois Mousquetaires), první a také nejslavnější část trilogie o osudech hraběte d'Artagnana, vycházel roku 1844 nejprve na pokračování jako tzv. román-fejeton v pařížském deníku Le Siècle a v tom samém roce se dočkal i knižního vydání (málokdo však ví, že druhý díl románu vyšel poprvé pod názvem Les Quantre Mousquetaires, tedy jako Čtyři mušketýři.).
Děj románu se odehrává v letech 1625 až 1628 a jeho historickým rámcem je obléhání La Rochelle, bašty francouzských protestantů, podporované Angličany. Její dobytí královským vojskem pod vedením kardinála Richelieua znamenalo nejen významný krok k odbourání Ediktu nantského, jímž Jindřich IV. zaručil protestantům svobodu vyznání, ale také důležitou etapu v upevňování absolutismu ve Francii. Vedle kardinála Richelieua vystupují v románu ještě další historické postavy, např. král Ludvík XIII., jeho choť Anna Rakouská, anglický vévoda z Buckinghamu, kapitán královských mušketýrů de Tréville, komorník Anny Rakouské Pierre de La Porte (jeho Paměti byly rovněž jedním z pramenů románu) a další.
Příběh začíná příjezdem mladého d'Artagnana do Paříže, kde se uchází o členství ve sboru královských mušketýrů, kterým velí pan de Tréville – přítel d'Artagnanova otce. Na cestě je mu však neznámým mužem ukraden otcův doporučující dopis, takže je mu cesta mezi mušketýry prozatím uzavřena. Svou mladickou ztřeštěností si proti sobě popudí hned tři z nejlepších mušketýrů, Athose, Porthose a Aramise. Když je však na místě jejich souboje přepadne garda kardinála Richelieua, postaví se neohroženě na jejich stranu a získá tak přátele na život a na smrt. Jejich přátelství charakterizuje slavná věta „Jeden za všechny, všichni za jednoho.“
Hlavní zápletkou prvního dílu románu jsou pak intriky kardinála Richelieua, který chce zničit královnu Annu Rakouskou. V tom mu vydatně pomáhají jeho pravá ruka, hrabě Rochefort (muž, který d'Artagnanovi vzal doporučující dopis), a krásná a tajemná mylady de Winter. Královna tajně miluje anglického vévodu z Buckinghamu a při jeho tajné návštěvě v Paříži mu na důkaz své lásky daruje dvanáct diamantových přívěsků, vzácný šperk, který dostala darem od krále. Kardinál, který tuto informaci získá od svých špehů, požádá krále, aby uspořádal ples, na který si má královna zmíněné přívěsky vzít. Královnina komorná, Constance Bonacieux, požádá d'Artagnana, který ji miluje, aby královně pomohl. D'Artagnan a jeho přátelé Athos, Porthos a Aramis se svými sluhy osedlají koně na cestu do Anglie. D'Artagnanovi přátelé po cestě postupně odpadají, jak je výprava napadána kardinálovými přisluhovači. V Anglii se mezitím milady de Winter, vyslaná kardinálem, zmocní dvou z dvanácti diamantových přívěsků. Do Londýna nakonec dorazí jen sám d'Artagnan. Vévoda z Buckinghamu však nechá vyrobit nové dva přívěsky a d'Artagnan celý šperk královně zavčas přiveze.
Převážná část druhého dílu se odehrává při obléhání pevnosti La Rochelle. Vévoda z Buckinghamu sbírá v Anglii vojsko, aby mohl obleženým přispěchat na pomoc. Kardinál Richelieu vysílá do Anglie milady de Winter, aby všemi prostředky odjezdu vojska zabránila. Na cestu jí kardinál dává dopis, ve kterém je napsáno, že vše co nositel tohoto listu učiní, koná na kardinálův příkaz a pro blaho státu. Listiny se zmocní Athos, který v milady poznává svou bývalou ženu, ocejchovanou lilií jako bývalá prostitutka a trestankyně. Milady se dokáže dostat do Anglie, kde přemluví náboženského fanatika Feltona, aby zavraždil vévodu Buckinghama (vražda samotná je historickou skutečností). Pevnost La Rochelle se pomoci Angličanů nedočká a je dobyta.
Milady de Winter jde ve své nenávisti k d'Artagnanovi tak daleko, že se jej pokusí otrávit a nakonec zavraždí jeho milou, Constanci Bonacieux. D'Artagnan a jeho přátelé ji však dopadnou. Athos, jenž má jako hrabě hrdelní právo, svou bývalou ženu odsoudí k smrti, přivolá kata z Lille a nechá milady popravit mečem. Když chce Richelieu přátele potrestat za tuto „vraždu“, prokáže se mu d'Artagnan listem odebraným milady, potvrzujícím, že kardinál schvaluje všechny činy nositele dopisu. Kardinál Richelieu se projeví jako velký muž, který dovede ocenit statečnost i u svých nepřátel a jako de facto první ministr krále povyšuje d'Artagnana na poručíka mušketýrů. Athos, Porthos i Aramis odcházejí ze služeb pana de Tréville na své statky. D'Artagnan se spřátelí s hrabětem Rochefortem, když zjistí, že je to v podstatě čestný muž.
Tři mušketýři po dvaceti letech
náhled|Ilustrace k románu Tři mušketýři po dvaceti letech náhled|Ilustrace k románu Tři mušketýři po dvaceti letech
Obrovský úspěch prvních dvou dílů románu „Tři mušketýři“ u čtenářů přiměl Alexandra Dumase staršího a jeho spolupracovníka Augusta Maqueta, aby začali sepisovat jeho pokračování. Proto již roku 1845 vydali (opět dvoudílný) román „Tři mušketýři po dvaceti letech“ (Vingt ans après). Děj románu je situován do let 1648 až 1649, tedy do období povstání frondy ve Francii a anglické občanské války.
Ve Francii vládne v té době za svého nezletilého syna Ludvíka XIV. jako regentka jeho matka královna Anna Rakouská, která si za svého prvního ministra vybrala kardinála Julese Mazarina, původem z Itálie. Ten se snaží pokračovat v domácí i zahraniční politice svého předchůdce kardinála de Richelieu, ale chybí mu jeho velikost. Zejména snahy o centralizaci královské moci vyvolaly velkou nespokojenost v kruzích vysoké šlechty, která podnítila povstání v Paříži, jehož název fronda (La Fronde, prak) je odvozen od kamenů, které pařížské davy metaly do oken příznivců kardinála.
Také v Anglii vyvolaly pokusy krále Karla I. Stuarta omezit parlament a získat tak absolutistickou moc povstání, které přerostlo v občanskou válku, v jejímž čele stál jeden z parlamentních vůdců Oliver Cromwell.
Na tomto historickém pozadí se rozvíjejí další dobrodružství hlavních postav z první části trilogie. Na počátku románu se shledáváme s d'Artagnanem, který je po dvaceti letech služby stále jen poručíkem. Mazarin však ví, že d'Artagnan je velice schopný muž a snaží se z něj udělat svého agenta, který by mu pomohl zvládnout hrozící povstání. Pověří ho, aby našel své tři přátele a přesvědčil je, aby také vstoupili do jeho služeb. D'Artagnan však o svých přátelích nemá žádné zprávy. Pomůže mu ale štěstí, když se jeho bývalý sluha Planchet, nyní pařížský měšťan, ukryje v jeho bytě, aby unikl zatčení za pomoc jednomu z povstalců (jde o hraběte Rocheforta). Planchet pomůže d'Artagnanovi nalézt Bazina, Aramisova sluhu, který je kostelníkem v katedrále Notre-Dame. Jeho sledováním nalezne d'Artagnan Aramise, který je nyní knězem a do Mazarinových služeb vstoupit nechce. Pomůže mu však nalézti Porthose. Ten není navzdory svému bohatství šťastný. Přeje si totiž vyšší šlechtický titul, a pomocí této návnady jej d'Artagnan získá do kardinálových služeb. Nakonec najde d'Artagnan i Athose, hraběte de la Fère. Ten však o nabízenou službu také nemá zájem, neboť se snaží být dobrým poručníkem svého svěřence Raoula, vikomta de Bragelonne, který je ve skutečnosti jeho nemanželským synem z jeho krátkého setkání s vévodkyní de Chevreuse.
Brzy se však zjistí, že Aramis a Athos stojí na straně frondy, když pomohou k útěku vévodovi de Beaufort, kterého Mazarin vězní. Kardinál pověří d'Artagnana a Porthose stíháním uprchlíků a mezi přáteli dojde téměř k souboji. Ovšem zejména Athosovou zásluhou se všichni čtyři znovu smíří a obnoví svůj slib přátelství.