ROPID

náhled|Autobus dopravce Martin Uher spol s r. o. v jednotném nátěru systému PID dle požadavku ROPID náhled|Informační tabule PID v Kostelci nad Černými lesy Regionální organizátor pražské integrované dopravy, p. o. (IČ 60437359, zkráceně ROPID) je příspěvková organizace hlavního města Prahy, založená k 1. prosinci 1993. Jejím úkolem jsou odborné organizační a kontrolní činnosti při rozvoji a zajišťování Pražské integrované dopravy. ROPID sídlí v ulici Rytířské v centru Prahy a má okolo sta zaměstnanců. ROPID je členem České asociace organizátorů veřejné dopravy.

Vznik náhled|Označení autobusové zastávky PID Začátkem 90. let 20. století byly zvažovány různé modely, jak organizovat integrovaný systém veřejné dopravy v pražské aglomeraci. Dosavadní model víceméně monopolního dopravce vlastněného městem, které je zároveň objednatelem služeb, přestal vyhovovat v situaci, kdy do systému začali přibývat další dopravci i další objednatelé.

Jedním z modelů je, že veškerá projekční a organizační činnost probíhá u orgánu samosprávného celku s přenesenou působností státní správy v rámci licenčních řízení. Podobným způsobem později začal vytvářet Středočeský kraj systém Středočeské integrované dopravy a tomuto systému jsou nejlépe přizpůsobeny zákony o silniční dopravě a o dráhách. Jiným modelem je, že hlavní odbornou a organizační práci provádí dominantní dopravce nebo svaz dopravců. Tímto způsobem Dopravní podnik hl. m. Prahy organizoval dopravu před vznikem ROPIDu a vnitroměstskou dopravu tak z velké části připravuje i nyní. Dopravci v PID ve specifickém svazu sdruženi nejsou, ale pro některé dopravce smluvně některé jejich činnosti zajišťuje Ropid (tvorba jízdních řádů a informační služby) a Dopravní podnik hl. m. Prahy pro ostatní dopravce (vydávání jízdenek, dispečerská služba na území Prahy, informační střediska, správa zastávek a vybavení obratišť v Praze). Jiným možným modelem je tzv. sdružení investorů (obcí, samosprávných celků, státních orgánů); tak tomu je i dnes v některých zemích Západní Evropy. Zřizovatelem Ropidu je pouze město Praha a po přenesení odpovědnosti za veřejnou dopravní obslužnost z okresů na kraje se zvýraznil problém, že Středočeský kraj nemá na organizaci ROPID a na rozvoj dopravy v části svého území dostatečný vliv; Praha v roce 2008 uvažovala o přeměně ROPIDu na obchodní společnost s podílem dalších veřejnoprávních subjektů. Otázka propojení obou integrovaných systémů na území Středočeského kraje a jeho vztahu k PID zůstává zatím nedořešená.

náhled|Interview Metropol TV s mluvčím organizace ROPID v listopadu 2013 u příležitosti oslav 20. výročí organizace Organizace vznikla 1. prosince 1993 na návrh zastupitele Petra Štěpánka usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy. Za iniciátora založení ROPIDu a vzniku PIDu se označuje Pavel Holba, v té době radní a náměstek primátora.

Činnost Do náplně činnosti organizace ROPID patří: vytváření, rozvíjení a udržování systému Pražské integrované dopravy v Praze a okolí, včetně návazností na jiné systémy (vedení linek, přestupní návaznosti atd.), vytváření zásad a standardů dopravní obsluhy a jejich aplikace v závislosti na dostupných finančních zdrojích a jejich projednání s obcemi, okresními úřady a dopravci výběr dopravců, uzavírání smluv o závazku veřejné služby jménem města Prahy k zajištění provozu PID s dotčenými obcemi, Středočeským krajem a dopravci a kontrola jejich plnění organizace finančních toků v systému PID, návrh tarifu a jízdného v systému PID zajištění jednotnosti informačního systému PID (a rozvoje telematických systémů, sledování polohy vozidel, řízení dopravy atd.)

Rada hlavního města Prahy v červenci 2019 schválila převod správy a provozování nácestných zastávek a autobusových terminálů v Praze z TSK na ROPID. ROPID tak má začít zajišťovat informační servis na terminálech Černý Most, Zličín, Na Knížecí, Roztyly a Želivského, v terminálech Zličín a Černý Most i dispečerskou službu. Zároveň má ROPID převzít všechny ostatní zastávkové označníky ve vlastnictví TSK (cca 120 modrých i červených označníků). Cílem má být zlepšit informování cestujících na zastávkách, podobu jednotlivých zastávek a celkové zázemí i komfort na jednotlivých autobusových terminálech. ROPID má služby převzít od 1. září 2019.Z jednání Středočeské asociace dopravních firem , BUSportál.cz, 23. 7. 2019, rebus

Vedení a organizační uspořádání náhled|Budova Staroměstské tržnice v Rytířské ulici čo. 10, v jejímž 5. patře má ROPID své sídlo. Zvenčí na budově není sídlo nijak vyznačeno. V červenci 2000 a až do roku 2007 měl ROPID tyto organizační složky:Kontakty na organizaci ROPID, Ropid, 20. 7. 2000Kontakty na organizaci ROPID, Ropid, 25. 9. 2007 odbor ekonomie dopravy odbor ekonomicko-provozní odbor informatiky odbor rozvoje systému odbor projektování dopravy (cca v roce 2004 přejmenován na odbor organizování dopravy, v první polovině roku 2007 přejmenován na odbor organizace dopravy) odbor smluvní kontroly (cca v roce 2001 přejmenován na odbor smluvního zajištění a kontrolyKontakty na organizaci ROPID, Ropid, 8. 12. 2002) samostatné oddělení přepravních průzkumů (v roce 2007 odbor přepravních průzkumů)

K 1. lednu 2008 došlo na základě auditu ke změně kompetencí a personálního obsazení útvarů. Z dosavadních 7 odborů bylo vytvořeno 5, asi po roce se počet změnil na 6. Vznikl zcela nový odbor marketingu, do nějž byla zpočátku převedena agenda smluvní kontroly a přepravních průzkumů, asi po roce opět vyčleněná do nového odboru kvality služeb. V souvislosti s ukončením expanze PID byly dosavadní odbory rozvoje systému a organizace dopravy přeměněny ve dvě oddělení jednoho odboru. Smluvní agenda byla oddělena od smluvní kontroly a převedena do útvaru ekonomiky dopravy.Organizační struktura ROPID , zveřejněno 23. března 2009, poslední změna 29. srpna 2009ROPID – kontakty , stav stránky k prosinci 2009 Výsledná struktura vypadá takto: OEK, odbor ekonomiky (zabývá se tvorbou tarifu, dělbou tržeb, smluvním zajištěním a vyúčtováním s vnějšími partnery) ODČ, odbor dispečerské činnosti (koordinační dispečink PID) OMD, odbor městské dopravy (plánování sítě PID a příprava provozu PID v Praze) OPD, odbor příměstské dopravy (plánování sítě PID a příprava provozu PID ve Středočeském kraji, vybrané linky) OMA, odbor marketingu (informuje o změnách v dopravě, vyřizuje podněty a stížnosti, propaguje PID) OKS, odbor kvality služby, zřízen někdy kolem přelomu let 2008 a 2009 vyčleněním z odboru marketingu (stanovuje standardy kvality služby, provádí přepravní průzkumy a kontrolu dopravců) OTRP, odbor technického rozvoje a projektů (technická funkce PID, rozvoj informačních technologií, nahrávání dat dopravcům, správa vnitřní počítačové sítě) OZP, odbor zastávkové péče (zastávková služba PID a smluvní zajištění provozu vybraných autobusových zastávek a terminálů)

Na rok 2010 byl na základě výsledků auditu přepočtený počet zaměstnanců navýšen ze 43 na 51. Byly posíleny odbor plánování a odbor kvality služeb. Zároveň byla od 1. ledna 2010 činnost rozšířena o výkon zastávkové služby pro některé z dopravců.Komentář k návrhu rozpočtu na rok 2010, kapitola 03, doprava, rubrika ROPID

Prvním ředitelem organizace byl Ing. Zdeněk Strádal. Následně doc. Ing. Karel Kavalec, CSc. a Ing. Jiří Prokel, který se 11. prosince 2007 vzdal funkce ke dni 31. prosince 2007 (v organizaci nadále působil ve funkci zástupce ředitele pro ekonomiku a technický rozvojOrganizační struktura ROPID , web ROPID, zveřejněno 23. 3. 2009, poslední změna 1. 2. 2010 – neplatný odkaz !). Organizace ROPID v tiskovém prohlášení z ledna 2008 uvedla, že jmenování nového ředitele předpokládá v 1. čtvrtletí 2008 a že do té doby zastupuje funkci ředitele Pavel Procházka.Nová struktura organizace ROPID , zveřejněno 8. 1. 2008, poslední změna 6. 3. 2008 Dne 5. února 2008 Rada hlavního města Prahy schválila pověřit řízením Pavla Procházku. Radní Radovan Šteiner v březnu 2008 do doby transformace ROPIDu nepovažoval za nezbytné jmenovat ředitele stávající příspěvkové organizace a nepředpokládal, že ke jmenování dojde. Po zvolení dr. Ratha středočeským hejtmanem k transformaci ROPIDu zatím nedošlo a ředitel organizace dalších 7 let nebyl jmenován.

V letech 1994–2007 působil jako vedoucí oddělení, později odboru projektování PID Ing. František Mráček, který po odchodu z ROPIDu až do roku 2009 působil v soukromém autobusovém dispečinku CDAP. Za jeho působení ROPID navrhl a zavedl rozsáhlý systém asi 150 příměstských linek PID,Kdo jsmeKdo jsme, CDAP, Centrální dispečink autobusové přepravy (archiv stránky http://www.autobusy-levne.cz/?kdo-jsme,28 k 16. lednu 2010) který už poté vzhledem k politice Středočeského kraje a vzniku SID nebyl výrazněji rozšiřován. Tomáš Janda a František Mráček se po svém odchodu z ROPIDu stali aktivními kritiky jeho činnosti a zveřejnili několik studií a článků kritizujících další vývoj projektování dopravy.CDAP (Tomáš Janda, Ing. František Mráček): Připomínky k upravenému návrhu dopravního opatření na změnu trasy, zastávek a provozních parametrů linek PID v oblasti Prahy 4, 11 a 12 (a dále 2, 3, 5, 10 a 15), zpracovaného organizací ROPID dne 8. 6. 2009 – s plánovanou realizací od 1. 9. 2009, 23. 6. 2009, publikováno též na K-reportu – neplatný odkaz !CDAP (Tomáš Janda): Vyjádření CDAP k návrhu dopravního opatření na změnu tras, zastávek a provozních parametrů linek PID v oblasti Prahy 10, 11 a 15 (a dále 2, 3, 4, 5 a 12), zpracovaného organizací ROPID dne 24. 6. 2009 – s plánovanou realizací od 1. 9. 2009, 19. 7. 2009, publikováno na K-reportu – neplatný odkaz !Radek Kolář: http://www.autobusy.org/clanky/reakce.php , autobusy.org, nedatováno, cca 2009 – neplatný odkaz ! František Mráček se stal vedoucím oddělení veřejné dopravy Krajského úřadu Středočeského kraje a podle mluvčí kraje upozornil na problémy s ROPIDem, které vedly k tomu, že kraj plošně vypověděl smlouvy s dopravci a ROPIDem, což fakticky znamená vytlačení PID se Středočeského kraje a jeho nahrazení systémem SID.Martina Klapalová: Válka Středočeského kraje s Ropidem může skončit kolapsem dopravy, 30. 11. 2011

V červnu 2012 zahájil ROPID v objektu stanice metra Letňany zkušební provoz koordinačního dispečinku Pražské integrované dopravy. Dispečink má operativně řešit návaznosti mezi spoji jednotlivých dopravců a shromažďuje i data automatického sledování polohy vozidel, na základě kterých je pak hodnoceno dodržování jízdního řádu. České dráhy a Dopravní podnik hl. m. Prahy zatím do systému nebyly zapojeny, ale data od nich měl podle mluvčího ROPIDu dispečink začít dostávat nejpozději od konce roku 2012.Dispečink ROPID sleduje zpoždění i kvalitu , Portál hl. m. Prahy, 27. 6. 2012