Kovářov () je vesnice a spolu s dalšími částmi i obec v okrese Písek v Jihočeském kraji. Leží v oblasti středního Povltaví přibližně deset kilometrů severozápadním směrem od města Milevsko. Obec Kovářov má 17 evidenčních částí, žije v ní obyvatel a obecní úřad sídlí v části Kovářov.

Obec získala v roce 2004 v 10. ročníku soutěže titul Vesnice roku.Pozvánka na TK – vyhlášení vítěze soutěže Vesnice roku , 16. 11. 2004 Partnerským městem je Seftigen ve Švýcarsku.

Poloha Kovářov leží v severní části okresu Písek a zároveň u severního okraje Jihočeského kraje, asi jedenáct kilometrů severozápadně od Milevska, též nedaleko Petrovic, 25 kilometrů od okresního města Písku, 65 kilometrů od Českých Budějovic.

Vesnice Kovářov se nachází v údolí mezi kopci Hůrka a Lipný, přibližně 500 metrů. Vrch Lipný je nízký kopec, který se nachází v jižní části a je na něm hala a vodojem. Od poloviny šedesátých let 20. století zde probíhala těžba uranu. Asi půl kilometru severně od vsi Kovářov je zalesněný vrch Kovářovská Hůrka. Na šířku od západu k východu má vesnice Kovářov jeden kilometr.

Do obce Kovářov je začleněno množství vesnic od Orlické přehradní nádrže až k městu Petrovice. Výměra celé obce je 50,43 km².

Území obce Kovářov zasahuje až k řece Vltavě, která se nachází sedm kilometrů západně od vsi Kovářov. Na území Kovářova je ovšem mnoho rybníků. Dříve zde bylo 5 vodních nádrží, strategicky rozmístěných pro případ požárního zásahu. Většina je dnes již zasypána. Jako odpadní rybník slouží Prostřední rybník. Dříve byl na návsi rybník, ale pak byl zrušen. Pod hřištěm Na hůrkách je vodní vrt. Hřiště kvůli tomu získává až moc vody, jeho roh je tak často zatopený.

Historie náhled|vlevo|Kostel

Z archeologických nálezů v lokalitě se usuzuje, že osídlení sahá přibližně do devátého století. Oblast byla osídlená díky své výhodné pozici poblíž řeky Vltavy. První písemná zmínka o Kovářově pochází z roku 1220, kdy na tvrzi v obci sídlil vladyka Budilov z Kovářova. Vesnice Kovářov vznikla okolo tvrze, která se podle jedné verze měla nacházet jihozápadně u kostela. Tvrz připomíná vyvýšenina s příkopem a valem. Podle druhé verze bývala tvrz v patrovém domě poblíž hřbitova. Na místě původní tvrze je dnes zástavba. Po Budilovi vlastnil Kovářov vladyka Rynart.

Název vsi pochází od kovářského řemesla. Pravděpodobně zde vedla jedna z tras Zlaté stezky, kde byl Kovářov zastávkou pro kování koní. Na kovářskou tradici odkazuje i dnešní znak, kde je kromě pšeničných a ovesných klasů přítomna podkova.

Později byla vesnice rozdělena do čtyř statků s různými majiteli. Majitelem jedné části vsi byl i milevský klášter. Vlastníkem jiné části vsi byl rod Melicharovský. Třetí díl vlastnili Brusové z Kovářova. Čtvrtým vlastníkem byl Mareš z Vestce. Roku 1421 císař Zikmund jako odměnu za dobré služby při obraně Karlštejna předal okolní vesnice Matěji Brusovi z Kovářova. Po jeho smrti, díky poručníkovi jeho nezletilých dětí, se majetek dostal do vlastnictví Rožmberků. V roce 1461 se stal majitelem obce Jan II. z Rožmberka.

V šestnáctém století byla postavena Janem Hruškou renesanční tvrz nazývaná Nový Kovářov. Na jejím místě se dnes nachází budova staré fary. Po Rožmbercích se majiteli stali páni z rodu Švamberků a od roku 1622 Eggenbergové, kteří ale brzy vymřeli a tak se obec stala majetkem Schwarzenbergů. Kovářov byl přiřazen k orlickému panství. V sedmnáctém století, během třicetileté války, byl Kovářov silně poškozen švédskými, francouzskými a pruskými vojsky. Sousední Zahořany byly vypáleny a zničeny vojenskými pochody, takže se z rozvinutého města změnily v opuštěnou vesnici. V sedmnáctém a osmnáctém století neprocházela ves největším hospodářským rozvojem, ale přesto vznikla většina současných kulturních památek.

Mezi lety 1771 a 1772 byla oblast zasažena morovou epidemií, která způsobila úmrtí 2180 obyvatel. K připomenutí těchto událostí byla postavena nedaleko Kovářova u vsi Zahořany sloupová boží muka. Následný hladomor celou situaci ještě zhoršil. V roce 1886 ale byla vystavěna přes obec silnice mezi Milevskem a Zahořany, což umožnilo další ekonomický rozkvět obce.

Obyvatelstvo

Postupem času se počet obyvatel zvětšoval, největší nárůst zaznamenala obec v osmdesátých letech dvacátého století.

Obecní správa Místní části Obec Kovářov má celkem sedmnáct místních částí na jedenácti katastrálních územích. Kovářov (v jihovýchodní části obce) k. ú. Vesec (v jižní části obce, západně od vsi Kovářov): Vesec (severní část k. ú.), včetně hospodářského dvora Slavoňov Kotýřina (jižní část k. ú.) k. ú. Žebrákov u Zahořan (v západní části obce) Žebrákov (k této evidenční části patří též ZSJ Pelechy II z k. ú. Zahořany) Chrást (k. ú. Chrást u Zahořan, nejzápadnější část obce až k pravému břehu Orlické přehrady, včetně osady Radava) Radvánov (západně od středu obce), včetně ZSJ Zlučín v severní části k. ú. Březí u Kovářova (střední část obce a východně od středu): Březí (severní část k. ú.) Hostín (jihozápadní část k. ú.) Záluží (jižní část k. ú.) k. ú. Zahořany (severozápadní okraj obce): Zahořany (jižní část k. ú.), včetně ZSJ Pelechy I v jižní části (sousedící ZSJ Pelechy II z k. ú. Zahořany patří k evidenční části Žebrákov) a včetně ZSJ Lašovice díl 3 (lokalita Nad Planou, u autobusové zastávky „Kovářov, Onen Svět samoty“), který tak tvoří exklávu evidenční části Zahořany Lašovice (střední část k. ú., ZSJ Lašovice díl 1) Onen Svět (severní část k. ú., ZSJ Lašovice díl 2) Předbořice (k. ú. Předbořice u Zahořan, severoseverovýchodní okraj obce), včetně ZSJ Jalovčí k. ú. Vladyčín (severovýchodní okraj obce): Vladyčín (východní část k. ú.) Řenkov (západní část k. ú.) Dobrá Voda (k. ú. Dobrá Voda u Kovářova, východní výběžek území obce) Vepice (jihovýchodní okraj obce, východně od vsi Kovářov)

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. prosince 1998.

Doprava náhled|Pohled na kovářovskou silnici. Pohled je ze severu z kopce.Je zde vidět ZD Kovářov a silnice.Na pravé straně je v pozadí stará fara. Ve středověku byl Kovářov na cestě různých lidí, a tak tam mohli kováři opravovat podkovy koním. Pravděpodobně zde vedla jedna z tras Zlaté stezky.

V roce 1886 byla vystavěna přes obec silnice mezi Milevskem a Zahořany.

Dopravní páteří území obce je silnice II/102, která spojuje Krásnou Horu nad Vltavou s Milevskem a vede přímo přes vesnice Lašovice, Zlučín, Radvánov a Kovářov. Jižně od území obce prochází západovýchodním směrem silnice I/19 ze západních Čech na Vysočinu a jižní Moravu. Ta napojuje oblast Kovářova přes Žďákovský most na severojižní silnici I/4, vedoucí po opačném břehu Vltavy – jinou možností jsou silnice III. třídy přes Orlickou přehradu.

Silniční síť doplňuje řada silnic III. třídy: 10534: II/105 – Hrazany (10242) – Vepice (10535) – Kovářov – Vesec – 10238+10536 10535: Vepice (10534) – Vladyčín – Krchov (10239) 10239: Petrovice (II/105, II/118) – Krchov (10535) – Zahrádka – Předbořice – II/102+III/10238 10238: II/102+III/10239 – Zahořany – křiž. u Žebrákova (10244+10244a) – Žebrákov – 10534+10536 – I/19 u Kostelce nad Jihlavou 10244: křiž. u Žebrákova (10238+10244a) – Voltýřov 10244a: křiž. u Žebrákova (10238+10244) – Chrást – bezejmenný poloostrov proti zámku Orlík

Některé osady obce, například Kotýřina, Hostín, Březí, Řenkov či Onen Svět, jsou dostupné pouze po místních komunikacích.

Veřejná doprava je zajištěna zejména autobusovými linkami: 360105 Milevsko – přehrada Orlík – Praha, ČSAD AUTOBUSY České Budějovice (přes Dobříš, Milín a orlickou přehradu, 1 pár spojů v pracovní dny a 2 páry v neděli) 136445 (SID D89) Praha – Krásná Hora nad Vltavou – Milevsko, Arriva Střední Čechy (v sobotu ráno tam a v neděli večer zpět, část trasy v SID) 136440 (SID D90) Praha – Krásná Hora nad Vltavou – Milevsko, PROBO BUS (cca 2 páry spojů denně, v neděli jen jeden) 360051 Milevsko – Kovářov – Klučenice – Milešov, ČSAD AUTOBUSY České Budějovice (pouze v pracovních dnech, v podstatě dvě samostatné větve Milevsko – Kovářov a Kovářov – Klučenice – Milešov, na milevské větvi některé ze spojů jedou jen na zavolání; v Kovářově obsluhuje osady Kovářov, Radvánov, Zlučín, Zahořany, Předbořice, Lašovice a Onen Svět samoty) 360058 Milevsko – Petrovice – Chrást, ČSAD AUTOBUSY České Budějovice (pouze v pracovních dnech, v Kovářově obsluhuje osady Řenkov, Předbořice, Zahořany a Chrást) 360063 Kovářov – Hrazany – Kovářov, ČSAD AUTOBUSY České Budějovice (okružní spoje v pracovních dnech, v Kovářově obsluhuje osady Kovářov, Vepice, Březí a Vladyčín) 360064 Kostelec nad Vltavou – Přílepov – Kovářov, ČSAD AUTOBUSY České Budějovice (pouze v pracovních dnech, v Kovářově obsluhuje osady Kovářov, Vesec a Slavoňov) 300044 (SID D44) Klučenice – Solenice – Krásná Hora nad Vltavou, Zhoř, Arriva Praha (na území obce Kovářov zasahuje pouze ranní pár spojů v pracovní dny zastávkou Kovářov, rozc. Klučenice 2.0)

U kempu Radava je přístaviště pravidelné linky osobní lodní dopravy po Orlické přehradní nádrži.

Přes Kovářov byla plánována železniční trať, ale plán se neuskutečnil z nedostatku financí. Trať měla vést od Milevska přes Kovářov až k Vltavě.

Hospodářský a společenský život Zemědělství Zemědělské družstvo dříve neslo název JZD, poté se přejmenovalo na ZD. Nachází se v severní části Kovářova.

Farnost V obci je aktivní společenství věřících sdružených ve farnosti Římskokatolické církve. Farnost je spravována premonstráty z nedalekého milevského kláštera. Pravidelné bohoslužby se zde konají v pondělí, ve středu a v pátek od 18 hodin letního času (během období standardního "zimního" času od 17 hodin), v neděli v 9.30.

Pod Kovářovskou farnost patří filiální kostel v Předbořicích. V Předbořicích je občanským sdružením Rodina Předbořice provozována křesťansky zaměřená mateřská škola svaté Zdislavy, kterou spravují řeholní sestry, do roku 2009 z Kongregace Milosrdných sester svatého Vincence de Paul z Kroměříže, od té doby z Kongregace Milosrdných sester III. řádu svatého Františka pod ochranou Svaté rodiny z Brna.

Škola Okolo roku 1700 byla v Kovářově zřízena obecná škola, ale vyučovalo se jen v najatých místnostech. Potom se postavila dřevěná budova, později byly přistavovány další třídy: druhá třída roku 1826 a třetí třída roku 187). Ani ta ale nestačila a tak byla postavena dvoupatrová zděná budova (1883), dnes je z ní obecní úřad a knihovna. V roce 1930 byla postavena měšťanská škola, ve které byl byt ředitele. Tato škola měla pět tříd. V roce 1984 byl postaven nový druhý stupeň, první se přesunul do prvního stupně a z bývalé obecné školy se stala radnice. Ke škole byla dostavěna tělocvična, šatny, jídelna a kotelna.

Sport náhled|Fotbalové hřiště

První hřiště bylo v Kovářově určeno pro školu a bylo postaveno roku 1925 na Lipném. Kvůli vzdálenosti od školy se příliš nepoužívalo a zpustlo. Po roce 1945 v Kovářově vznikly jednoty Orla a Skautu, které byly roku 1948 zrušeny.

V roce 1947 začala stavba hřiště. Vybralo se místo místo na vrchu Hůrka. Hřiště bylo otevřeno v květnu 1949. Za čas bylo rozšířeno a byly přistavěny dřevěné šatny, které byly později zbourány a nahrazeny zděnými. V šedesátých letech hřiště začalo chátrat. Na začátku sedmdesátých let se začalo s opravami, které byly ukončeny roku 1982. Za čas na západní části přibyla tribuna. Dne 6. června 2009 proběhla oslava 60 let hřiště.

Kovářovský fotbalový tým patří od roku 1966 pod zemědělské družstvo. Název byl původně TJ JZD Kovářov, později se změnil na TJ ZD Kovářov. V Kovářově jsou mužstva A, B, dorost, starší žáci a přípravka, všechny hrají okresní přebor.