Mirovice () jsou město v údolí říčky Skalice v okrese Písek v Jihočeském kraji. Žije v nich obyvatel. Historicky město spadalo do Prácheňského kraje. Ve městě a jeho blízkém okolí se nachází řada drobných historických památek a přírodních pozoruhodností. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Historie První písemná zmínka o městě pochází z roku 1323.

Město bylo sídlem Radkovců z Mirovic. Dne 31. července 1627 Ferdinand II. Štýrský svým rekatolizačním mandátem nařídil, že nekatoličtí stavové musí opustit zemi nebo konvertovat ke katolictví. Jen v tomto roce se ze země vystěhovalo 185 šlechtických rodin. Exulanty přijímalo už od roku 1622 saské kurfiřtství. Šlechtična Anna Radkovská z Mirovic, jejíž manžel zemřel v roce 1628 v Pirně, byla v roce 1640 v seznamu exulantů v Žitavě.

Po sametové revoluci došlo k velkému útlumu průmyslové výroby v městečku. Mimo jiné byla uzavřena nově postavená pobočka Tesly Rožmitál, pobočka Jitexu, Hamira a i státní statek postihl rozpad. Městečko se však z této rány vzpamatovalo. Hlavním zaměstnavatelem jsou dnes Jihočeské drůbežářské závody. Kromě řady obchůdků, hospůdek a cukráren, se zde nachází pošta, lékárna, základní škola, veřejná knihovna, lékařské ordinace (stomatologie, dětský lékař a lékař pro dospělé). Ze spolkové činnosti lze jmenovat Český rybářský svaz, Sbor dobrovolných hasičů a Sportovní klub Mirovice.

náhled|Panorama městečka

Přírodní poměry Mirovice leží z hlediska geologického na tzv. mirovickém ostrově, tj. na „ostrově“ přímořských vápencových devonských usazenin které vybíhají k povrchu v okolním „moři“ žulových hornin. Rozsáhlé opuštěné mramorové lomy – přírodní památka Nerestský lom – leží jeden kilometr jihovýchodně u obce Nerestce. Lomy skýtají útočiště řadě vzácných a chráněných živočichů, mimo jiné lze zde spatřit výra velkého, ropuchu obecnou a čolka obecného. Postupný sled hornin, včetně mirovických ortorul, lze spatřit v řadě malých lomů v okolí, z nichž nejzajímavější je asi půl kilometru vzdálený (ve směru k Myslínu) opuštěný azbestový lom.

Obyvatelstvo

Městská správa Místní části Město Mirovice se skládá z devíti částí na sedmi katastrálních územích. Boješice (i název k. ú.) Kakovice (i název k. ú.) Mirovice (i název k. ú.) Ohař (i název k. ú.) Plíškovice (i název k. ú.) Ráztely (i název k. ú.) Řeteč (leží v k. ú. Ohař) Sochovice (leží v k. ú. Plíškovice) Touškov (i název k. ú.)

Od 1. ledna 1983 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Dolní Nerestce a Horní Nerestce, od 1. ledna 1983 do 31. prosince 1991 Horosedly, od 1. ledna 1985 do 23. listopadu 1990 Draheničky, Minice, Mišovice, Pohoří, Slavkovice a Svučice a od 1. ledna 1988 do 31. prosince 1991 také Myslín.

Městské symboly Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 23. listopadu 1995.

Pamětihodnosti náhled|Kostel svatého Klimenta v Mirovicích náhled|Židovský hřbitov při polní cestě do Myslína

Nejstarší částí městečka je kostel svatého Klimenta, který zde vznikl po zániku knížecího správního hradiště Bozně u nedalekých Počapel. Kostel stojí na nevysokém ostrohu nad říčkou Skalicí (Vlčavou). Na pravoúhlém náměstí se nachází morový sloup, který byl vztyčen roku 1717 z popudu pana Matěje Rosy a mirovického rodáka pana Vavřince Lysého kněžnou Marii Ernestinou Eggenbergovou (rozenou Schwarzenbergovou) jako poděkování za odvrácení morové epidemie na orlickém panství v letech 1630 a 1713. Na vrcholu sloupu s korintskou hlavicí stojí socha Panny Marie na půlměsíci. Po stranách sloupu stojí sochy svaté Barbory s kalichem, svatého Leonarda v biskupském rouše, svatý Floriána s přilbicí a žehnajícího svatého Benedikta s křížem. Morový sloup je dílem sochaře Jana Jiřího Stanzovského (Schlansovského). V Hřbitovní ul. č.p. 191 jsou zachovány památkově chráněné relikty mirovické tvrze. Rodiště básníka Antonína Klášterského (1866–1938) připomíná bronzová pamětní deska na rodném domě (čp. 77) na jižní straně náměstí, dílo A. Šalouna instalované u příležitosti básníkových 60. narozenin. Antonín Klášterský byl rovněž 2. dubna 1926 jmenován čestným občanem městečka. Na hřbitově, na severním okraji městečka, se v urnovém háji, vlevo od vstupní branky nachází náhrobek prvního československého a českého olympijského vítěze, gymnasty Bedřicha Šupčíka (1898-1957), který zvítězil ve šplhu na laně na olympijských hrách v Paříži v roce 1924. V letech 1926 a 1930 byl mistrem světa. Na mezinárodních sportovních kláních získal ještě řadu dalších ocenění – stříbrné medaile (olympijské hry 1928 – družstva, mistrovství světa 1930 – kruhy) a bronzové medaile (olympijské hry 1924 – víceboj, mistrovství světa 1931 – kruhy). Při polní cestě do Myslína, půl kilometru za obcí, naproti Urbanovu mlýnu, se v příkrém svahu nachází židovský hřbitov, který byl založen v 17. století (zřejmě kolem roku 1680) a rozšířen roku 1731. Svým vzhledem připomíná staroslavné židovské hřbitovy kolem pražských synagog. Vzhledem k tomu, že židovská obec Mirovic byla téměř vyvražděna za druhé světové války (ze 44 osob se jich z koncentračních táborů navrátilo pouze 8), konal se zde poslední pohřeb v roce 1965. V kopci Slomínku nad nádražím se nacházely štoly bývalých zlatých dolů ze 14. století, které však byly částečně zničeny při stavbě pobočky Tesly Rožmitál. Další štoly byly v tzv. Farském kopci asi 300 metrů od kostela západním směrem. V jedné z nich byla vidět zlatonosná křemencová žíla. Vstupy do chodeb jsou dnes zavalené. Skalice je dodnes zlatonosnou říčkou, jako jeden z přítoků zlatonosné řeky Otavy. Zděná boží muka v poli za obcí ve směru na Horosedly. Zděná boží muka v poli zhruba jeden kilometr jihovýchodním směrem u Kuchařova mlýna. Výklenková kaple u hájovny za tratí na okraji lesa Na Slomínku. Husitský kostel svatých mučedníků kostnických; Jana Husa a Jeronýma Pražského. Nachází se na okraji města. Vyhořel na jaře 2015. Postupně však byl obnoven a modernizován. Kostel je místem duchovní obnovy. Navazuje na utrakvistickou tradici Těla a Krve Páně.https://www.facebook.com/kostelmirovice Mirovický husitský kostel] : Facebook

Osobnosti Antonín Klášterský (1866–1938), básník a překladatel Hanuš Kuffner (1861–1929), novinář, spisovatel a vojenský historik Karel Kuffner (1858–1940), psychiatr, profesor Univerzity Karlovy v Praze Klement Kuffner (1857–1938), římskokatolický kněz, náboženský spisovatel a překladatel Antonín Papírník (1875–1957), středoškolský profesor, účastník I. odboje, diplomat, historik filosofie, překladatel z němčiny Miloslav Volf (1902–1982), historik a archivář

Partnerská obec Bätterkinden, ŠvýcarskoRadniční zpravodaj Mirovicko, říjen 2010, zpráva o návštěvě z partnerské obce

Galerie

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Obce v okrese Písek Kategorie:DSO severního Písecka Kategorie:Svazek obcí regionu Písecko Kategorie:Místní části v Mirovicích Kategorie:Města v okrese Písek Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině Kategorie:Zaniklé tvrze v okrese Písek