Nejvyšší zemský maršálek (německy Oberstlandmarschall), také označovaný jako nejvyšší královský či český maršálek, též nejvyšší maršálek Království českého, byl třetím nejvýznamnějším českým zemským stavovským úředníkem. Stál v čele českého zemského sněmu. Původně byl úřad společný pro Čechy i Moravu, po roce 1625 však svou působnost omezil pouze na Čechy. Úřad existoval od 13. století až do roku 1913.

Úřad mnohdy s odlišnými pravomocemi existoval i v jiných zemích.

Historie náhled|Nejvyšší maršálek na českém zemském sněmu v roce 1564, v rukou drží svatováclavský meč|alt= Původně byl nejvyšší maršálek dvorským úředníkem, postupně se však jeho úřad stal funkcí stavovskou. V jeho kompetenci bylo rozhodování čestných záležitostí panského stavu včetně soudnictví o čest. Od počátku 14. století se úřad dědil v rodině pánů z Lipé, kteří o něj přišli až v souvislosti s pobělohorskými konfiskacemi.

V době předbělohorské byl nejvyšší maršálek třetím nejvýznamnějším úředníkem Království českého, v Markrabství moravském byl po hejtmanovi druhým nejvýznamnějším. Roku 1625 byla jeho působnost omezena pouze na Čechy, ale Obnoveným zřízením zemským mu bylo potvrzeno jeho postavení třetího úředníka v království. Úřad pak byl obsazován rodem Berků z Dubé a po jejich vymření byl obsazován volně pouze na dobu pěti let. Před Bílou horou přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. Do zániku místodržitelského kolegia v roce 1748 byl jedním z jeho jedenácti řádných členů. Po josefínských reformách se z úřadu stal pouhý čestný titul. Oficiálně nejvyšší maršálek zůstal v čele českého zemského sněmu, který sice svolával panovník, ale maršálek jej zahajoval, řídil a uzavíral. Z titulu své funkce předsedal i českému zemskému výboru.

Poslední nejvyšší český maršálek Ferdinand Jiří z Lobkowicz skončil v úřadu roku 1913, kdy byl anenskými patenty dočasně rozpuštěn zemský sněm (jehož byl maršálek předsedou). Do zániku monarchie roku 1918 pak už sněm nebyl obnoven a staré úřady byly nahrazeny republikánskými.

Během obřadu korunovace českých králů nosil svatováclavský meč.

Seznam nejvyšších maršálků Českého království 1146–1148 Jiří 1159 Chotěbor († 12. 11. 1159) 1160–1165 Vojslav před 1167 Soběslavec 1171 Dlugomil 1175–1177 Heřman 1177 Dluhomil 1180 Protiva 1185–1187 Jindřich 1216–1222 Jindřich I. z Hradce (kolem 1160 – 1237) 1222 Častolov ze Žitavy (před 1200 – asi 1253) 1224 Diviš 1228 Držislav 1253–1277 Zdislav 1255–1262 (3. nebo 4. 6.) Vok I. z Rožmberka († 3. 6. nebo 4. 6. 1262 Štýrský Hradec) 1263–1267 Jindřich z Lichtenburka (Hynek z Lichtenburka) († 1296) 1267–1275 Purkart z Janovic († po 1289) 1277–1279 Bavor II. ze Strakonic 1288 Vítek z Hluboké 1289 Albrecht ze Žeberka 1293 Mikuláš I. Opavský (kolem 1255 – červenec 1318 Brno) 1305–1307 Dobeš z Bechyně († 1307) 1308–1317 Jindřich z Lipé († 27. 8. 1329) – poprvé 1317 Konrád z Buchsessu 1318 Vilém Zajíc z Valdeka († 1319) 1319–1329 (26. 8.) Jindřich z Lipé († 27. 8. 1329) – podruhé 1330–1336 Jindřich z Lipé († 1336) 1340Urkunden des Klosters Kamenz, hrsg. von Paul Pfotenhauer, Breslau 1881, str. 138, c. 175–1347 Bertold z Lipé († 1347) 1347–1348 Jindřich III. z Lipé 1349–1363 Čeněk z Lipé († 1363) 1371 Jindřich III. z Lipé 1376–1385 Hynek z Lipé 1389–1397Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae (CDM) 12 (1391–1399), vydavatel Vincenc Brandl, Brünn: Verlag des Mährischen Landes-Ausschusses, 1890, c. 365, str. 331 (3. ledna 1397) Jindřich III. z Lipé na Templštejně 1414–1415 Hanuš z Lipé († 1415) 1417–1424Moravský zemský archiv v Brně – Cisterciáci Brno – 1424-IX-27. V roce 1421 byl Jindřich majitelem statku Templštejn. Srovnej Archiv český 3 (1844), str. 234 Jindřich IV. z Lipé na Templštejně 1436–1449 Bertold z Lipé na Moravském Krumlově 1452–1473 Jindřich z Lipé na Moravském Krumlově 1475–1483 Bertold z Lipé († 1483) 1483–1490 Vilém II. z Pernštejna na Helfštýně (1435 – 8. 4. 1521 Pardubice) 1500–1506 Bertold z Lipé 1508–1513 Jindřich z Lipé na Moravském KrumlověArchiv pražské metropolitní kapituly II: Katalog listin a listů z let 1420–1561, vyd. Jaroslav Eršil a Jiří Pražák, Praha: Univerzita Karlova, 1986, c. 500, str. 175 a c. 526, str. 184 1516Archiv pražské metropolitní kapituly II: Katalog listin a listů z let 1420–1561, vyd. Jaroslav Eršil a Jiří Pražák, Praha: Univerzita Karlova, 1986, c. 554, str. 193 a c. 585, str. 203 (1516-IX-25)–1541 Jan z Lipé na Moravském Krumlově († 1541) 1541–1562 Bertold z Lipé na Moravském Krumlově 1562–1589 Čeněk z Lipé na Hodoníně († 1589) 1589–1598 (23. 1.) Jan z Lipé († 23. 1. 1589) 1610–1620 Pertold Bohubud z Lipé († 1643) 1620–1626 nebo 1625 (?) Lev Burian Berka z Dubé (cca 1586/1590 – 26. března 1626) 1626–1644 Matyáš Ferdinand Berka z Dubé (1620/1621 – 20. 8. 1644 Jihlava) 1645 (10. 6.) – 1684 (2. 11.) Adam Matyáš z Trauttmansdorffu (1617 – 2. 11. 1684 Horšovský Týn) 1685 (24. 3.) – 1689 Rudolf Vilém z Trauttmansdorffu († 1689) 1689 (30. 4.) – 1700 Heřman Jakub Czernin z Chudenic (25. 7. 1659 Vídeň – 8. 8. 1710 Praha) 1701 (10. 6.) – 1706 (24. 4.) František Antonín Berka z Dubé († 24. 4. 1706 Vídeň), v letech 1678–1704 působil jako vyslanec v zahraničí, naposledy v Benátkách 1706–1708 Antonín Jan z Nostic-Rienecku (1652 – 30. 10. 1736) 1708 (24. 7.) – 1719 (25. 7.) Jan Václav z Gallasu († 25. 7. 1719) 1720 (20. 2.) – 1731 Jan Josef z Valdštejna (26. 6. 1684 – 22. 4. 1731) 1733 (17. 10.) – 1740 Štěpán Vilém Kinský (26. 12 1679 – 12. 3. 1749)V zastoupení císaře, s. 174 1741 (5. 3.) – 1746 František Jindřich I. Šlik (28. 2. 1696 – 9. 1. 1766) 1747–1749 (1757?) František Leopold Buquoy (29. 11. 1703 Vídeň – 10. 10. 1767 Praha) 1759–1760 Václav Kazimír Netolický z Eisenberka (4. 3. 1700 Přehořov – 15. 3. 1760 Praha) 1760–1767 Karel Gotthard ze Schaffgotsche (27. 7. 1706 – 18. 12. 1780) 1768–1789 (19. 9.) František Adam ze Šternberka (20. 7. 1711 Vídeň – 19. 9. 1789 Žirovnice) 1791–1803 (28. 1.) August Antonín Josef z Lobkowicz (21. 9. 1729 Praha – 28. 1. 1803 Praha) 1803 (5. 5. ) – 1812 (20. 1.) Vojtěch Václav z Klebelsbergu (3. 11. 1738 Libořice – 20. 1. 1812 Praha) 1812 (23. 4.) – 1830 (16. 2.) Josef Antonín Wratislav z Mitrowicz (2. 9. 1764 Prčice – 17. 2. 1830 Praha) 1830 (5. 6.) – 1830 (27. 8.) František Josef z Vrtby († 27. 8. 1830) 1831 (17. 3.) – ? Kristián Kryštof Clam-Gallas (3. 9. 1771 – 21. 8. 1838), úřad zastával v době korunovace Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836 ? (určitě 1840 a 1847) Prokop Hartmann z Klarštejna (11. 8. 1787 – 21. 12. 1868 Praha) ? 1861–1863 Albert Nostitz-Rieneck (23. 8. 1807 Trmice – 25. 1. 1871 Praha) – poprvé 1863–1866 Karl Rothkirch-Panthen (2. 12. 1807 Falkenau – 31. 3. 1870 Praha) 1866–1867 Albert Nostitz-Rieneck (23. 8. 1807 Trmice – 25. 1. 1871 Praha) – podruhé 1867 Edmund Hartig (2. 11. 1812 Vídeň – 30. 3. 1883 San Remo) 1867–1870 Adolf z Auerspergu (21. 7. 1821 Vlašim – 5. 1. 1885 zámek Goldegg) 1870–1871 Albert Nostitz-Rieneck (23. 8. 1807 Trmice – 25. 1. 1871 Praha) – potřetí 1871–1872 Jiří Kristián z Lobkowicz (14. 5. 1835 Vídeň – 21. 12. 1908 Praha) – poprvé 1872–1883 Karel Vilém z Auerspergu (1. 5. 1814 Praha – 4. 1. 1890 Praha) 1883–1907 Jiří Kristián z Lobkowicz (14. 5. 1835 Vídeň – 21. 12. 1908 Praha) – podruhé 1907–1913 Ferdinand Jiří z Lobkowicz (26. 6. 1850 Dolní Beřkovice – 22. 4. 1926 Milán)

Odkazy Reference 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace, s. 62 Podle se ujal úřadu nejvyššího maršálka Českého království po smrti Bertolda (Pertolda) z Lipé už v roce 1482. V té době zastával i úřad nejvyššího komorníka brněnského.

Literatura

Související články Zemský úřad Dvorský maršálek Český zemský sněm Maršálek

Maršálek

Kategorie:Zaniklé úřady