Opus Dei, plným názvem Praelatura Sanctae Crucis et Operis Dei (česky Boží dílo či zkráceně Dílo, plným názvem Prelatura Svatého kříže a Opus Dei) je osobní prelaturou katolické církve. Jejím posláním je šířit ve světě povolání ke svatosti prostřednictvím posvěcování práce a rodinných a sociálních závazků prostřednictvím kleriků, kteří jsou v ní inkardinováni, a za organické spolupráce laiků, kteří se věnují apoštolským činnostem.Ad Charisma Tuendum Motu Proprio papeže Františka z roku 2022, úvodní odstavec
Svatý Josemaría Escrivá de Balaguer založil podle svého tvrzení Opus Dei na základě Božího vnuknutí v roce 1928 ve Španělsku. V roce 1941 bylo Opus Dei ustanoveno coby sdružení věřících diecézním biskupem v Madridu a v roce 1947 jej papež Pius XII. přeměnil na sekulární institut.Historický přehled Oficiální stránky Opus Dei Svatý Josemaría Escrivá zemřel v roce 1975, v roce 1992 byl blahořečen a v roce 2002 svatořečen. V roce 1982 bylo Opus Dei znovu přeměněno, tentokrát na osobní prelaturu svatým Janem Pavlem II.Ut sit validum Apoštolská konstituce sv. Jana Pavla II. z roku 1982 Jedná se tedy o sdružení kleriků a nové náboženské hnutí charismatické povahy.Iuvenescit Ecclesia List Kongregace pro nauku víry z roku 2016 Sídlo prelatury se nachází v Římě a v jejím čele stojí prelát (v minulosti šlo o biskupa, podle motu proprio Ad Charisma Tuendum z roku 2023 nárok na biskupské svěcení nemá).Ad Charisma Tuendum Motu Proprio papeže Františka z roku 2022, článek 4 V současné době Opus Dei působí v 68 zemích světa.
Vnitřní předpisy Opus Dei a celocírkevní kanonické právo nejsou úplně jednoznačné v pojetí osobní prelatury, kterou Opus Dei je. Církevní právo považuje osobní prelatury za sdružení kleriků, kteří jsou v nich inkardinováni. Laici mohou pracovat na apoštolátu osobní prelatury, ale nejsou její součástí,Prelature Personali Apoštolský list papeže Františka z roku 2023, článek 1 naopak zůstávají pod jurisdikcí svých ordinářů, tedy zpravidla diecézních biskupů. Laici spolupracující na apoštolátu osobní prelatury se této spolupráci věnují na základě dohod uzavřených s prelaturou, způsob této spolupráce a s ní spojené práva a povinnosti by měly být zakotveny ve statutu.Kodex kanonického práva, kánony 107 a 296 Opus Dei naproti tomu považuje tyto laiky za svou součást a ukládá jim povinnost poslušnosti vůči prelátovi a dalším autoritám prelatury.Kodex partikulárního práva Opus Dei kánon 88 §2 Podle papežské ročenky Annuario Pontificio v roce 2021 tvořilo prelaturu 2115 kněží, s nimiž na základě smluvního závazku spolupracovalo 93 510 laiků.
V návaznosti na motu proprio Ad Charisma Tuendum papeže Františka bylo Opus Dei v ročence Annuario Pontificio v roce 2023 přesunuto do sekce řeholních institutů a statistiky jeho členů a spolupracovníků tudíž přestaly být publikovány, protože u institutů zasvěceného života ani u společností apoštolského života se personální statistiky nepublikují.
Historie náhled|450px|vlevo|Šíření Opus Dei po světě Podle literatury Opus Dei bylo Opus Dei založeno madridským knězem Josemaríou Escrivou de Balaguer dne 2. října 1928 jakožto cesta osobního posvěcování se, která je určena lidem všech tříd skrze jejich profesní práci a plnění běžných povinností křesťana. Toto poselství prý narazilo na všeobecné mínění tehdejší doby, že k dosažení svatosti je třeba vést život zasvěcený pouze Bohu, tedy svatými mohou být pouze řeholníci nebo kněží.Jubileum zakladatele Opus Dei Oficiální stránky Opus Dei
Obě tato tvrzení se nicméně jeví jako diskutabilní ve světle historických faktů. V prvních stanovách Opus Dei z roku 1941 se píše, že život členů Opus Dei je „v podstatě nerozlišitelný od života řeholníků“ (1941) Regulations, hlava 5 (Spirit), článek 1. V instrukci z roku 1934 se svatý Josemaría pro změnu zmínil, že Opus Dei není nahodilou organizací, nýbrž se jedná o trvalou organizaci „jako řeholní řád“ se všemi důsledky Instrucción acerca del espíritu sobrenatural de la Obra de Dios, 1934, bod 14. Podle autorů některých knih o Opus Dei bylo tudíž záměrem svatého Josemaríi spíše uvádět laiky do života, který byl co nejpodobnější řeholnímu životu, nikoliv respektovat specifika laického stavu. Povinnosti numerářů a přidružených, které zahrnují přibližně 3 hodiny denně tzv. norem zbožnosti, odevzdávání všech vydělaných peněz, poslušnost, tělesné umrtvování včetně nošení cilicia a bičování se, a celoživotní celibát jsou ostatně doposud podobnější životu podle řeholních regulí než běžnému laickému životu.
Vedle toho samotný Učitelský úřad katolické církve autoritativně zdůrazňoval univerzální povahu povolání ke svatosti ještě před založením Opus Dei. Například v Encyklice Rerum Omnium Perturbationem z roku 1922 papež Pius XI píše: „Sám Kristus učil, v čem svatost spočívá: ‘Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.’ (Matouš 48). Nemůžeme přijmout názor, že se tento Kristův příkaz týká pouze vybrané a privilegované skupiny duší a že všichni ostatní se mohou považovat za jemu milé, pokud dosáhli nižšího stupně svatosti. Pravý opak je pravdou, jak vyplývá ze samotné obecnosti jeho slov. Zákon svatosti zahrnuje všechny lidi a nepřipouští žádnou výjimku. Velký počet duší všech životních stavů, mladých i starých, které, jak nás informují dějiny, dosáhly zenitu křesťanské dokonalosti, tito světci na sobě pociťovali slabosti lidské přirozenosti a museli překonávat stejná pokušení jako my“. Univerzální povolání ke svatosti proto v roce 1928 nebylo v církvi novou, natož pak revoluční myšlenkou.
Roku 1930 založil Josemaría Escrivá také ženskou část Opus Dei, které do té doby bylo určeno pouze pro muže. V roce 1933 bylo otevřeno první centrum Opus Dei, tzv. Academia DYA, kde se vyučovalo právo a architektura. O rok později se tato akademie přeměnila v malou vysokoškolskou kolej.
Během španělské občanské války, která byla poznamenána krutým náboženským pronásledováním, byl Josemaría Escrivá nucen skrývat se na několika místech Madridu.Sv. Josemaria v Madridu, interaktivní mapa (španělsky) V roce 1937 on i několik členů Opus Dei včetně španělského architekta Miguela FisacaInterview with Miguel Fisac Opus Dei Awareness Network utekli z republikánské zóny Španělska a přes Pyreneje a Andorru se dostali do Francie, odkud bylo možné přejít do druhé části Španělska, ve které nebyla církev pronásledována. Tyto události a vypuknutí druhé světové války prozatím znemožnily uskutečnění projektů zakladatele Opus Dei na rozšíření své apoštolské práce do dalších zemí Evropy.
Během druhé světové války se zakladatel přestěhoval do Říma, jelikož si byl vědom nutnosti sídla v tomto městě pro další expanzi do celého světa. V následujících letech cestoval po celé Evropě, aby připravoval započetí práce Opus Dei v různých zemích. V roce 1946 začala tato práce v Portugalsku, Itálii, Anglii, Irsku a Francii. Do Československa Opus Dei přišlo v roce 1990.
Struktura Opus Dei je od roku 1982 osobní prelaturou katolické církve, tedy sdružením kleriků. Podle kánonu 295 Kodexu kanonického práva jsou osobní prelatury „připodobněné veřejným kněžským sdružením papežského práva s možností inkardinovat kleriky“. Kanonické právo tedy připouští jedinou možnost vstupu do Opus Dei a to sice kněžskou či jáhenskou inkardinaci do této prelatury. Mezi lety 1947 a 1982 bylo Opus Dei sekulárním institutem, jehož členy mohli být i laici, kteří složili sliby, a ještě předtím bylo Opus Dei v letech 1941 až 1947 sdružením věřících (tzv. Pia Union) s působností v madridské diecézi.
Dne 14. července 2022 vydal papež František motu proprio Ad Charisma Tuendum v němž konstatoval, že Opus Dei je klerikálním, nikoliv laickým sdružením, a z toho důvodu jej podřídil Dikasteriu pro klérus.
Dále papež František potvrdil, že Opus Dei je charismatickou, nikoliv hierarchickou organizací. Z toho důvodu ustanovil, že prelát Opus Dei nesmí být biskupem a zakázal mu používat pontifikální insignie, které prelát do té doby používal.Homilía de Mons. Fernando Ocáriz en la entrada solemne en la iglesia prelaticia Iglesia Actualidad, 27/01/2017 Zároveň preláta Opus Dei ustanovil Apoštolským protonotářem supernumerářem a dovolil mu používat insignie této nižší církevní hodnosti.
V neposlední řadě papež František v Ad Charisma Tuendum nově nařídil Opus Dei podávat každý rok zprávu o své činnosti Dikasteriu pro klérus a přepracovat své stanovy v souladu s učením koncilní eklesiologie o osobních prelaturách.
Dne 8. srpna 2023 vydal papež František další motu proprio Prelature Personali, v němž znovu zdůraznil, že Opus Dei je standardním sdružením kleriků, s nímž smějí laici spolupracovat na apoštolských činnostech. Kromě toho v něm rozhodl, že prelát osobní prelatury je moderátorem nadaným pravomocemi ordináře.
Organizační členění Opus Dei Moderátor – Apoštolský protonotář supernumerář nadaný pravomocemi ordináře. Podle stanov Opus Dei se ujímá úřadu poté, co byla jeho volba potvrzena papežem. Členové – kněží a jáhni inkardinovaní do prelatury. Spolupracovníci – nejsou součástí Opus Dei, ale spolupracují na apoštolských činnostech.
Stanovy Opus Dei a interní normativní dokumenty Opus Dei uvádějí mezi organickými spolupracovníky zapojenými do činností Opus Dei tzv. numeráře, numerářky auxiliar, přidružené a supernumeráře. Numeráři žijí v celoživotním celibátu komunitním životem v centrech Opus Dei a jsou povinni odevzdávat Opus Dei všechny své příjmy. Numerářky auxiliar se celoživotně věnují bezplatným domácím pracím v centrech Opus Dei. Přidružení mají všechny povinnosti numerářů s výjimkou komunitního života. Supernumeráři kromě toho nemají ani povinnost celoživotního celibátu a odevzdávání všech svých příjmů Opus Dei.
Kromě numerářů, numerářek auxiliar, přidružených a supernumerářů existují ještě neorganičtí spolupracovníci Opus Dei. Zatímco kněží a jáhni inkardinovaní do prelatury musí být pochopitelně katolíci, postavení neorganického spolupracovníka lze zastávat bez ohledu na vyznání.
Projekty Opus Dei Opus Dei provozuje svá centra v 68 zemích na všech světových kontinentech s výjimkou Antarktidy. Opus Dei spravuje tato centra skrze (pro tento účel zřízená) občanská sdružení a nadace, které prelatura kontroluje prostřednictvím kněží a organických spolupracovníků dosazených do statutárních orgánů.LINEAS ROJAS ANTE EL CONGRESO DE REFUNDACIÓN DEL OPUS DEI Antonio Moya Somolinos, Opus Libros, 2024
Takto dosazení lidé jsou podle stanov Opus Dei vázáni poslušností vůči autoritám Opus Dei, pročež se jimi formálně vedené právnické osoby fakticky řídí instrukcemi vedení prelatury. Zároveň se takto Opus Dei snaží chránit před odpovědnostními nároky proti sobě, protože jeho centra bývají tímto způsobem formálně koncipována jako na Opus Dei nezávislá s tím, že Opus Dei jim pouze poskytuje své duchovní služby.Las causas judiciales que enfrenta el Opus Dei Paula Bistagnino con la colaboración de Julián Maradeo
Vedle center provozuje Opus Dei i tzv. korporativní díla (obras corporativas), což jsou sociální projekty využívané prelaturou coby prostředky proselytismu. Některá z korporativních děl jsou spravována a řízena stejně jako centra skrze skořápkové společnosti a do nich dosazené správce z řad kněží Opus Dei a organických spolupracovníků prelatury. Tento způsob správy majetku ovšem vede ke konfliktům prelatury jak se světským,Opus Dei: diputados del oficialismo presentan un pedido de informes por la denuncia de explotación de mujeres Paula Bistagnino, El Diario Argentina 18/10/2022 tak i s církevním právem.
Existují nicméně i korporativní díla Opus Dei, která jsou spravována transparentně a své spojení s prelaturou mají právně zakotvené ve svých stanovách. Jedná se konkrétně o Navarrskou univerzitu a univerzitu Santa Croce v Římě. Velkým kancléřem obou těchto univerzit je ex officio moderátor Opus Dei.
Opus Dei v České republice